Hlavní navigace

Víte, jak náročné je být zaměstnavatelem?

12. 5. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 244974
Nestíháte všechnu svoji práci sami? Je čas poohlédnout se po šikovném zaměstnanci. Než se ale rozhodnete stát se zaměstnavatelem, seznamte se s jeho povinnostmi.

Zaměstnavatel to nemá jednoduché, má spoustu povinností a neznalost zákona neomlouvá. A proto, zvažujete-li možnost zaměstnat, seznamte se alespoň se základními povinnostmi zaměstnavatelů. Čtěte více: Klíčovým článkem každé společnosti je její zaměstnanec

Být či nebýt zaměstnavatelem?

Pracovněprávní vztahy vznikají při výkonu závislé práce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Závislá práce je vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, podle zákoníku práce. Nejobvyklejší způsob vzniku pracovního poměru je uzavření pracovní smlouvy. Čtěte více: Zaměstnance si můžete také pronajmout a ušetřit si tak starosti

Švarcsystém je označení pro protiprávní způsoby provádění prací, které mají charakter závislé práce. Švarcsystém je podnikání, které zastírá pracovněprávní vztah. V praxi to znamená, že podnikatel, který potřebuje další pracovní sílu, přijímá nové lidi, nenabízí však práci na pracovní smlouvu, ale na živnostenské oprávnění. Tento způsob „zaměstnávání“ lidí je zákonem výslovně zakázán. Kompetence kontroly nad dodržováním zákazu mají úřady práce, ale také inspekce práce.

Proč a pro koho je švarcsystém výhodný?

Mimo to, že se snižují mzdové náklady firmy, která nabízí práci, přináší švarcsystém nemalé výhody v oblasti administrativy. Švarcsystém šetří čas. Jednoznačně klesá administrativní náročnost – žádné papírování, přehledy, přiznání. Vše se řeší obchodním závazkem a většinou fakturou.

Proč ano?
Klesá administrativní náročnost.
Snižují se mzdové náklady, firma nemusí hradit povinné pojistné.

Ne každý člověk je ochoten pracovat jako živnostník. Lidé by neměli být tlačeni do toho, aby si zřídili živnostenské oprávnění, pokud chtějí získat práci. Každý netouží být podnikatelem a hlavně při švarcsystému se mnohé povinnosti zaměstnavatele, které na jedné straně odlehčí podnikateli, který nabízí práci, přesouvají na lidi, kteří by raději byli pouhými zaměstnanci.

Bude švarcsystém legální?

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas zvažoval povolení švarsystému od roku 2012. Liberálnější přístup k švarcsystému je i jedním z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERVu) v boji se světovou hospodářskou krizí. Jaký bude ale skutečný vývoj v této části pracovního práva? Nechme se překvapit, jak a zda vůbec si s touto otázkou poradí nová vláda. Čtěte více: Švarcsystém zřejmě znovu vstoupí do hry, podnikatelé to vítají

Zaměstnance na uvolněná pracovní místa hledám převážně:

  • prostřednictvím inzerátů,
    35 %
  • oslovuji pracovní agentury,
    4 %
  • využívám služeb úřadu práce,
    7 %
  • nemám zaměstnance.
    54 %

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr nejčastěji vzniká na základě pracovní smlouvy. Zaměstnavatelem může být fyzická osoba (živnostník) i právnická osoba (obchodní společnosti, družstva nebo stát, příspěvkové organizace atd.). Na straně druhé je zaměstnanec, který je vždy konkrétní fyzická osoba.

Zaměstnancem může být osoba, která dosahuje věku 15 let, po ukončení povinné školní docházky. Uzavřít pracovní smlouvu tedy lze i s mladistvým a nevyžaduje se již ani vyjádření zákonného zástupce.

Před nástupem do zaměstnání může žádat zaměstnavatel zápočtový list z minulého zaměstnání. Při nástupu do práce musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance s pracovním řádem, kolektivní smlouvou, předpisy o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci.

Mimo práci, která je vykonávaná v rámci pracovního poměru, lze vykonávat i práci na základě dohody. Jsou to tzv. dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr a tudíž se liší i vzájemná práva a povinnosti smluvních stran.

Zákoník práce vymezuje dva druhy dohod:

  • Dohoda o provedení práce (rozsah práce pro jednoho zaměstnavatele je maximálně 150 hodin ročně)
  • Dohoda o pracovní činnosti (práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby)

Především dohoda o provedení práce bývá velmi oblíbenou formou smluvního vztahu. Mnoho zaměstnavatelů tuto formu spolupráce preferuje místo zkušební doby. U dohody o provedení práce totiž neexistuje žádná zkušební doba, spolupráce může být ukončena prakticky okamžitě bez udání důvodu. Velkou výhodu zaměstnavatel také spatřuje v tom, že u tohoto smluvního vztahu není povinnost odvádět povinné pojistné. Čtěte více: V lednu 2009 se mění povinnosti zaměstnavatele vůči ČSSZ

Základní evidence – mzdový list

Stane-li se podnikatel zaměstnavatelem, musí o svých zaměstnancích evidovat nezbytné údaje. Pro každého zaměstnance na každý kalendářní rok vede zaměstnavatel OSOBNÍ a MZDOVÝ LIST.

Daně x

Čtěte více: Zaměstnanci v roce 2009: Shrnutí legislativních změn

Mzdové listy by měly obsahovat:

  1. jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo, datum narození,
  2. bydliště,
  3. jména a rodná čísla osob, na které uplatňuje slevy na dani nebo daňová zvýhodnění,
  4. údaje o mzdě a jejích složkách,
  5. částky osvobozené od daně,
  6. pojistné,
  7. základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů, způsob výpočtu daně,
  8. zálohu na daň, případně srážkovou daň,
  9. měsíční slevy na dani, daňové zvýhodnění apod.

Povinnosti zaměstnavatele stručně a přehledně

Povinnosti zaměstnavatele
Povinnost Lhůta, do kdy plnit
Přihlásit a případně odhlásit zaměstnance na příslušné ČSSZ (sociální pojištění) do 8 dnů
Přihlásit a případně odhlásit zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny do 8 dnů
Potvrdit úhrn příjmů – vyměřovací základ – na žádost zaměstnance (sociální pojištění i zdravotní pojištění) do 8 dnů
Předat příslušné ČSSZ „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách nemocenského pojištění“, odvést pojistné měsíčně, nejpozději do 20. dne v měsíci
Podat zdravotní pojišťovně „Přehled o platbě pojistného“, odvést pojistné měsíčně, nejpozději v den výplaty
Odvod daňových záloh do 20. dne v měsíci
Odvod srážkové daně (zaměsnanec nemá podepsané „Prohlášení“) do konce následujícího měsíce
Vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech na požádání zaměstnance do 10 dnů
Vyplnit Evidenční list důchodového pojištění do 1 měsíce od ukončení pracovního poměru
Vyplnit Evidenční list důchodového pojištění do 30.4. kalendářního roku pokud zaměstnání trvá
Sestavit výkazy vyúčtování daňových záloha a srážkové daně do 20. 3.
Provést roční zúčtování daňových záloh do 31. 3.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).