Kdo všechno musí podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2024?

Kdo podává daňové přiznání za rok 2024?

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2024 podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. 

Daňové přiznání rovněž podávají poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů. Daňové přiznání dále podávají daňoví nerezidenti, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Povinnost podat daňové přiznání má také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

Daňové přiznání se týká také poplatníka, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

Přiznání musí řešit i poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.

V neposlední řadě je daňové přiznání povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo došlo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Daňové šablony ke stažení

Které OSVČ s paušální daní musí přiznání také podat?

Přiznání se týká i některých OSVČ s paušální daní. Podnikatel, který vstoupil do režimu paušální daně, má povinnost za rok 2024 podat daňové přiznání, přičemž pro následující rok nadále zůstává v režimu paušální daně, pokud u něj nastala některá z následujících situací:

• V průběhu roku se podnikatel nechal zaměstnat na základě pracovní smlouvy, přičemž není rozhodná délka trvání pracovního poměru.
• Podnikatel vykonával práci pro jiného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti s odměnou převyšující 4000 Kč za měsíc.
• Podnikatel uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou nad 10 000 Kč za měsíc.
• Podnikatel uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za měsíc a zároveň podepsal prohlášení poplatníka u tohoto zaměstnavatele.
• Podnikatel v průběhu roku realizoval příjem z pronájmu movitých či nemovitých věcí v hodnotě vyšší než 50 000 Kč.
• Podnikatel prodal majetek, ze kterého mu plynul příjem nad 50 000 Kč a zároveň se nejednalo o osvobozený příjem (nemovitosti, cenné papíry, bitcoin apod.).
• Obdržel bezúplatný příjem (dar) převyšující 50 000 Kč a tento příjem není zároveň osvobozen (osvobozují se příjmy od příbuzných v přímé linii a od vybraných příbuzných v linii nepřímé, od osoby žijící ve společné domácnosti) a další ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů přesahující 50 tisíc Kč.

V případě, že u podnikatele dojde v průběhu roku k následujícím skutečnostem, vzniká mu rovněž povinnost podat daňové přiznání a zároveň podnikatel již není v režimu paušální daně ani pro následující daňová období. Pozor rovněž na to, že tuto skutečnost musíte oznámit správci daně do 15 dnů, odkdy nastala.

• Výše příjmů podnikatele za daný rok překročila částku 2 000 000 Kč 
• Podnikatel se stal dobrovolným nebo povinným plátcem DPH.
• Podnikatel se stal společníkem veřejné obchodní společnosti.
• Podnikatel se stal komplementářem komanditní společnosti.
• Podnikatel přestal být daňovým rezidentem České republiky.
• Podnikatel se stal účastníkem důchodového pojištění v jiném státě, než je Česká republika.
• Vůči podnikateli bylo zahájeno insolvenční řízení.

Kdo nemusí podat přiznání za rok 2024?

Přiznání nemusí naopak podávat zaměstnanci, kteří měli v loňském roce příjem pouze z jednoho nebo postupně více zaměstnání, která se časově nepřekrývala. U obou skupin ale musí být splněna podmínka, že zaměstnanec podepsal u všech zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů a zároveň nesmí mít příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč.

Kdo má příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), do 30 tisíc Kč, ten přiznání také řešit nemusí. Tyto příjmy jsou osvobozeny od daně. Nesmí se ale jednat o opakovanou a systematickou činnost, jelikož pak by šlo o příjmy z podnikání a ne o příležitostné příjmy.

Komu se přiznání vyplatí podat, i když nemusí?

Daňové přiznání se vyplatí podat i některým poplatníkům, kteří to nemají za povinnost. Obecně jde o poplatníky, kteří měli po část roku zdanitelné příjmy, nepožádali o roční zúčtování nebo nepracovali po celých 12 měsíců. Ačkoli totiž platili zálohy, nevyčerpali celou základní slevu na poplatníka (či další slevy).

Typickým případem jsou lidé, kteří byli po část roku zaměstnaní a část roku strávili na pracovním úřadu. Během roku totiž zaměstnanci uplatňují základní slevu v měsíční výši (v roce 2024 šlo o 2570 korun), takže pokud například v říjnu přijdou o práci, nestihnou slevu celou vyčerpat. Díky podání daňového přiznání ale mohou nezaměstnaní získat slevu na dani v plné výši.

Podobně jako pro nezaměstnané se přiznání vyplatí podat i dalším skupinám. Jde například o poplatníky, kteří byli po část roku v pracovní neschopnosti. Díky přiznání mohou získat nevyčerpanou slevu zpět. To stejné platí pro maminky, které předtím, než odešly na mateřskou dovolenou, ještě část roku pracovaly. Pokud například maminka odešla na mateřskou dovolenou v červnu, neuplatnila za období červenec až prosinec slevu na poplatníka a může ji díky přiznání zpětně získat. Zároveň se stává, že poté, co se maminka vrací z mateřské dovolené, zaměstnavatel pro ni nemá práci a domluví se na ukončení pracovního poměru a odstupném. Rovněž i tehdy se vyplatí přiznání podat, protože z odstupného se platí daň.

Do kdy podat daňové přiznání za rok 2024

Ti, kdo musí podat daňové přiznání, mohou opět využít delších lhůt v případě elektronického podání. Základní lhůta pro podání daňového přiznání vyprší letos v úterý 1. dubna. Už několik let ale lze podat v některých případech přiznání až 2. května. Platí totiž, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat v pátek 2. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 2. května).

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta počítá od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Přečtěte si také:

Kdy letos podat přiznání a přehledy OSVČ? Máme daňový kalendář pro rok 2025

Kdo musí podat přiznání elektronicky

Pozor jen na to, že někteří poplatníci mají povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob. Týká se to těch, kteří mají datovou schránku zřízenou na základě zákona. Platí tak, že přiznání elektronicky musí podat všechny OSVČ s IČO.