Dohody o provedení práce nově podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění, pokud je zaměstnanci zúčtována měsíční odměna převyšující 10 000 korun. Na základě novely zákona o nemocenském pojištění je totiž účasten nemocenského pojištění. Náleží mu nemocenské dávky. Změna zákona přinese potíže zejména zaměstnavatelům. Čtěte více: Dohodu o provedení práce musíte registrovat na sociálko a zdravotko
V případě pracovní neschopnosti zaměstnance hradí v období prvních 21 dnů nemoci náhradu odměny. Tudíž musí určit, za které dny tato náhrada náleží. A to vyžaduje na rozdíl od předchozí právní úpravy stanovení rozvrhu směn. Zjistili jsme, jak na to. S předem promyšleným rozvrhem směn lze náhradu odměny dokonce obejít. Čtěte také: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník připravovaných změn
Poznámka: V souvislosti s náhradou po dobu nemoci hovoříme v případě dohod o provedení práce o náhradě odměny, nikoliv mzdy či platu.
Specifické podmínky u dohod o provedení práce
Na základě legislativních změn účinných od 1. 1. 2012 budou v souvislosti s rozšířením maximálního limitu práce konané na dohodu o provedení práce na 300 hodin v kalendářním roce nově účastni nemocenského pojištění za zcela specifických podmínek i zaměstnanci na tuto dohodu. Podmínky jsou však zcela odlišné od obecných podmínek účasti na nemocenském pojištění z ostatních pojištěných zaměstnání. Stanoví je nově paragraf 7a zákona o nemocenském pojištění.
Znění § 7a: Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
- Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území ČR a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.
- Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši vyšší než 10 000 Kč. Pojištění vzniká dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
- Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku převyšující 10 000 Kč. Zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Náhrada odměny z dohod o provedení práce
Zaměstnanec, jemuž bude v době uzavření dohody o provedení práce zúčtována měsíční odměna vyšší než 10 000 Kč, bude mít nárok na nemocenské dávky. Stejně jako u dohod o pracovní činnosti se jedná o dávky nemocenské a při splnění dalších podmínek peněžitou pomoc v mateřství. Nemocensky pojištění zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce nebudou mít nárok na dávky ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Čtěte více: Zatočí novela zákoníku práce se švarcsystémem? Zjistili jsme za vás
Příklad:
Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o provedení práce. V měsíci lednu byla zúčtována odměna 8000 korun. Koncem února onemocněl. Jeho odměna za měsíc únor činila 11 000 korun a založila účast na nemocenském pojištění. Pracovní neschopnost trvala až do poloviny dubna. Za které měsíce náleží zaměstnanci náhrada odměny?
O odpověď požádal server Podnikatel.cz Petra Sulka z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Uvedl, že pokud zaměstnanec za trvání dohody onemocněl koncem února a pracovní neschopnost trvala do poloviny dubna a současně do měsíce února byla zaměstnanci zúčtována odměna v částce 11 000 Kč, vznikla tomuto zaměstnanci v únoru účast na pojištění. Zaměstnanci v rámci období prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti bude náležet náhrada odměny z dohody podle stejných pravidel jako u zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti či zaměstnance v pracovním poměru – tedy za „pracovní“ dny a po uplynutí tohoto období do skončení pracovní neschopnosti mu bude příslušet nemocenské,
potvrdil Sulek.
Jak Petr Sulek dále vysvětlil, není rozhodující, že v měsíci březnu ani dubnu již zaměstnanec započitatelného příjmu nedosáhne (jak by také mohl, když je práce neschopen). Důležité je, že ke dni vzniku pracovní neschopnosti, tj. koncem února mu do února započitatelný příjem zúčtován byl. Pro úplnost dodal, že u dohody o provedení práce se neuplatní ochranná lhůta. Jestliže by tato dohoda byla ukončena např. k 30. 4. a zaměstnanec by 2. 5. onemocněl, nevzniká mu právo na nemocenské, neboť v měsíci květnu mu již do tohoto měsíce žádná odměna z dohody v jakékoli výši zúčtována být nemůže. Pokud by mu bylo cokoli vyplaceno z titulu dohody později, započítává se tento příjem do posledního měsíce trvání dohody (v našem případě do měsíce dubna). Čtěte také: Co s pracovními poměry na dobu určitou po 1. 1. 2012?
Chce to šikovně sestavit fiktivní rozvrh směn
Náhrada mzdy (v případě dohody o provedení práce náhrada odměny) náleží v souladu s § 192 a 194 zákoníku práce pouze za dny „pracovní“. Ty musí být předem určeny. V praxi jsou běžné situace, kdy není předem jasné, kolik hodin zaměstnanec ve skutečnosti v jednotlivých měsících odpracuje. Zaměstnavatel musí předem určit v tzv. fiktivním rozvrhu pracovní doby do směn, stejně, jako tak činí u dohody o pracovní činnosti, na jejímž základě rovněž řada zaměstnanců koná práci podle potřeb zaměstnavatele,
doporučuje Petr Sulek z MPSV. Dodává, že v tomto rozvrhu musí zaměstnavatel vycházet u dohody o provedení práce z celkového počtu sjednaných hodin a z doby trvání dohody. Jestliže takovou dohodu uzavře např. na celý rok 2012 na 300 hodin, může rozvrh sestavit například vydělením celkového počtu hodin počtem měsíců v roce (300 : 12 = 25). Zaměstnanci tak v průměru připadne 25 hodin na měsíc. Tyto hodiny zaměstnavatel rozvrhne kupříkladu každé pondělí v měsíci po 6,25 hodinách.
Protože v případě dočasné pracovní neschopnosti platí tzv. karenční doba v délce prvních 3 pracovních dnů (směn), znamená to, že v daném případě zaměstnanci během prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti žádná náhrada příslušet nebude, protože na toto období připadnou právě jen 3 pondělky. Od 22. dne až do skončení pracovní neschopnosti v polovině dubna však již zaměstnanec bude dostávat nemocenské od ČSSZ. Čtěte také: Ten nebo ten, kdo půjde při propouštění z kola ven?
Rozvrh směn jako součást dohody o provedení práce
Zřejmě nejjednodušší bude rozvrhnout pracovní směny přímo v uzavřené dohodě o provedení práce. Mohlo by se jednat o znění: Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti a nároku na náhradu odměny při dočasné pracovní neschopnosti bude poskytnuta náhrada odměny podle fiktivního harmonogramu směn. Je stanoven takto: …
