[KOMENTÁŘ] Přestože je pravděpodobné, že prezident republiky, na jehož podpis se nyní čeká, novelu Parlamentu nevrátí, bohorovnost, se kterou koalice nechává některé normy na poslední chvíli a tím uvádí podnikatele do nejistoty, je alarmující.
Co se dozvíte v článku
Novela DPH, která má platit od ledna 2025, ještě není schválena
Do konce roku zbývají necelé dva týdny a celým legislativním procesem ještě neprošla novela zákona o DPH, která má přitom přinést celou řadu poměrně zásadních změn. Norma kromě jiného mění způsob počítání obratu pro povinnou registraci k dani. Nyní platí, že plátcem DPH se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 2 miliony Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Pokud podnikatel limit překročí, stává se plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat, nestane-li se podle zákona plátcem dříve.
Nově se obrat bude brát za kalendářní rok
Nově se má obrat počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, kdy obrat překročí částku 2 536 500 Kč (společná unijní částka 100 tis. EUR), stanou se plátci DPH hned následující den. Ode dne překročení této částky budou mít podnikatelé 10 pracovních dnů na podání přihlášky k registraci (ne tedy 15 dnů jako v současnosti).
Zároveň má platit, že podnikatelé se budou moct stát plátcem DPH při překročení 2 milionů korun dříve než 1. ledna následujícího roku. Kdo bude chtít, může v přihlášce k registraci sdělit, že se chce stát plátcem dnem následujícím po dni, ve kterém jeho obrat v tuzemsku překročil částku 2 mil. Kč.
Co dalšího novela přináší
Návrh také zpřesňuje podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšiřuje možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení.
Souhlasíte se změnou počítání hranice pro povinnou registraci k DPH na kalendářní rok?
Legisvakanční doba je pro srandu králíkům
Přestože se má tak za dva týdny změnit dost zásadních věcí, zákon teprve před několika dny schválil Senát a nyní čeká na podpis prezidenta. Dá se sice předpokládat, že Petr Pavel novelu podepíše, kdyby ji však z nějakého důvodu nakonec Sněmovně vrátil, ta by ji už zřejmě nestihla do začátku roku přijmout. To by znamenalo, že norma by nabyla účinnosti až v červenci 2025. Asi netřeba rozebírat, jaký chaos by způsobila změna pravidel DPH a plátcovství v polovině roku.
I když se ale zákon schválit stihne, jde od politiků vůči podnikatelům o další zbytečný políček. Při tvorbě a schvalování norem by přitom autoři zákonů měli dávat podnikatelům (a obecně všem, kterých se daná norma týká) dostatečnou legisvakanční dobu, tedy dobu mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu, aby se mohli s jeho obsahem seznámit a zařídit se dle něj. Proto by měla být délka legisvakanční doby úměrná rozsahu a významu změn, které právní předpis oproti stávajícímu stavu přináší. V neposlední řadě potřebují dostatek času i tvůrci účetních softwarů i samotní účetní či daňoví poradci. Ti všichni se tak musí za nynějších okolností připravovat už dopředu, aniž by ale měli jistotu, zda změny nakonec neskončí v koši a oni „nevyplácali“ zbytečně čas a s tím samozřejmě spojené i peníze.
Po hříchu totiž politici (a nejenom ti ve stávající koalici) nechávají delší legisvakanční dobu hlavně tehdy, pokud se na změny musí připravit i systémy státní správy. Například na přípravu na kontrolní hlášení měly všechny strany rok, na EET pak více než 7 měsíců.
Změny DPH na poslední chvíli mají tradici
Změny na poslední chvíli mají u DPH přitom již dlouhou tradici. Například před 10 lety novelu zákona o DPH neschválil na začátku prosince Senát a vrátil ji Poslanecké sněmovně. Ta o ní pak hlasovala až 22. prosince a navíc ji ještě musel podepsat prezident. Podnikatelé tak neměli ještě týden před koncem roku jasno, co bude platit. Nešlo přitom o žádné zanedbatelné drobnosti. Novela například ponechávala limit pro povinnou registraci k DPH na úrovni 1 milionu Kč (předtím byl schválen pokles na 750 tisíc Kč) či rozšiřovala systém reverse – charge (česky přenesení daňové povinnosti) o další kategorie zboží. Stejná situace navíc nastala i na konci roku 2012, kdy rovněž nebylo do poslední chvíle jasné, jaké budou platit v roce 2013 sazby DPH.
ČLÁNKY DO MAILU