Novela zákoníku práce upravuje práci z domova (tzv. home office), respektive v širším pojetí práci na dálku. Tu bude moci zaměstnavatel, pokud půjde o opatření orgánu veřejné moci, zaměstnancům na nezbytnou dobu dokonce nařídit. V ostatních případech je možná pouze po dohodě se zaměstnancem.
V následujícím textu vysvětlíme, co a proč by měla taková dohoda o práci na dálku od účinnosti novely zákoníku práce ideálně obsahovat.
Práce na dálku jako benefit, ale s předem smluvenými pravidly
V nově upraveném § 317 zákoníku práce se uvádí, že o práci na dálku se lze se zaměstnancem dohodnout a také ji ukončit. Vždy písemně. Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (obojí písemně).
V dohodě o práci na dálku lze dohodnout i odlišnou délku výpovědní doby. Musí být ale stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou rovněž ujednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
Je tedy třeba pamatovat i na možnosti ukončení práce na dálku, pokud jedné nebo druhé straně nebude vyhovovat. Zákoník práce v podstatě ani nezakazuje sjednání zkušební doby.
Definování místa výkonu práce
V dohodě je vhodné nastavit další pravidla. Mimo jiné místo výkonu práce zaměstnance, eventuálně i více míst výkonu práce (např. rozepsat na různé dny v týdnu apod.). Pokud není místo výkonu práce předem určeno (jde o dohodu o výkonu práce na dálku pro případ naléhavé potřeby), lze sjednat písemně před jejím započetím (např. e-mailová dohoda o místě výkonu práce). Zákoník práce totiž v ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) popisuje, že neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o bližším označení druhu a místa výkonu práce.
Samozřejmě by okruh takových míst neměl být neomezený, jelikož zaměstnavatel musí zajistit bezpečnost práce. Tudíž je vhodné toto místo (případně místa) jasně definovat, případně i vyloučit, kde zaměstnanec pracovat nesmí. I při práci doma se může přihodit pracovní úraz. Důkazní břemeno je zde na straně zaměstnance. Avšak zaměstnavatel se nemůže zprostit zodpovědnosti, i když zaměstnanec pracuje na dálku (rizika dle ustanovení § 102 zákoníku práce).
Pracovní doba zaměstnance
Obecně platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. V případě práce na dálku si tuto práci může (podle předem nastavených pravidel) rozvrhovat sám zaměstnanec. Práci na dálku tak lze dělit na neplnohodnotnou (o pracovní době nadále rozhoduje zaměstnavatel) a plnohodnotnou (pracovní doba je podle nastavených pravidel v kompetenci zaměstnance). Možná je i kombinace obou režimů.
V každém případě ale neplatí, že zaměstnanec může pracovat kdykoli a jakkoli dlouho. Zaměstnavatel ideálně v dohodě předem nastaví jasná pravidla délky směny, dodržení přestávek v práci nebo s ohledem na příplatky vyloučí práci v noci, o sobotách a nedělích atd. Mohou se také vzájemně dohodnout na povinnosti zaměstnance předkládat rozvrh pracovní doby před započetím práce, kupříkladu na konkrétní týden či měsíc.
Zákoník práce v nově navrženém ustanovení § 317 odst. 4 uvádí, že dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí že
- a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,
- b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak,
- c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.
Evidence pracovní doby
Je zřejmé, že evidence pracovní doby se bude týkat i práce na dálku. Plnohodnotné i neplnohodnotné. Zaměstnanec bude tuto dobu evidovat a určeným způsobem zaměstnavateli předkládat. Například formou speciálního software, excelovské tabulky, případně zápisem do sešitku atd.
V dohodě je vhodné sjednat také způsob zadávání úkolů, kontrolu jejich plnění i způsob jejich předávání. Rovněž čas, kdy musí být zaměstnanec k dispozici. Lze řešit i ohlášením zahájení práce samotným zaměstnancem – telefonicky, e-mailem, přihlášením do online systému atd.
Náklady při práci z domova
Novela zákoníku práce upravila i náhradu nákladů spojených s prací na dálku. Jde o náklady, které zaměstnanci prokazatelně vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku. Nově bude možná také paušální částka za každou započatou hodinu. Stanoví se vyhláškou v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku nebo mimořádně, dojde-li ke zvýšení nebo snížení naposled stanovené částky nejméně o 20 % (statistický údaj).
Často se zmiňuje částka 2,80 Kč uvedená v důvodové zprávě k novele zákona. Ta ale byla vypočítána ze statistických údajů zjištěných za rok 2021, tj. rok předcházející roku zahájení přípravy návrhu zákona. Částka má vycházet z nejaktuálnějších dostupných statistických údajů. S ohledem na vývoj cen energií a služeb od roku 2021 lze předpokládat, že bude vyšší, byť stále v řádu jednotek korun za hodinu. Konkrétní částku Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zveřejní vyhláškou (dle účinnosti novely zákoníku práce).
Zaměstnanec se zaměstnavatelem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.
Dohodu o práci na dálku by zaměstnavatelé rozhodně neměli podcenit. Oblastí, na které se zaměřit, je samozřejmě mnohem více a bude záležet na druhu vykonávané práce. Dohoda může obsahovat další povinnosti, například s ohledem na GDPR, ujednání o možnosti vstupu tzv. technika BOZP na pracoviště zaměstnance, sjednání místa pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad, povinnost zaměstnance účastnit se online schůzek a jednání. Nemusí obsahovat jen povinnosti, ale i práva zaměstnance, kupříkladu na stravenky a další zaměstnanecké benefity.
Jestliže se zaměstnancem pracujícím mimo pracoviště zaměstnavatele nebyla uzavřena dohoda o práci na dálku, musí být písemně uzavřena ve znění novely zákoníku práce ve lhůtě 1 měsíce ode dne nabytí její účinnosti.
