Novela zákoníku práce: Změny v informování o mzdě a možnostech odměňování

Okamžik podpisu pracovní smlouvy nebo dohody

Již od počátku roku 2024 došlo ke drobné, ale podstatné změně definice nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti. V ustanovení § 5 zmíněného zákona se upřesnilo, že nelegální prací je (mimo jiné) práce, která je má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána (nikoli vykonávána) fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Je tedy zřejmé, že pro výkonem práce není jen soustavná či opakovaná práce, ale jakákoli (i ojedinělá) práce v rámci pracovněprávního vztahu. 

Aby se jednalo o pracovněprávní vztah uzavřený v souladu se zákoníkem práce, musí být pracovní smlouva či dohoda konaná mimo pracovní poměr sepsána a oběma stranami podepsána. Obvykle se doporučuje uzavřít smlouvu s dostatečným předstihem, avšak nejpozději před zahájením výkonu práce. Platně uzavřenou pracovní smlouvou nebo dohodou konanou mimo pracovní poměr je pouze taková smlouva, která je podepsána všemi smluvními stranami. Zahájí-li zaměstnanec výkon práce, aniž by existovala platně uzavřená pracovní smlouva, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, hrozí zaměstnavateli sankce za přestupek podle zákona o inspekci práce.

Přečtěte si také:

Sjednání dohod na zavolanou podle nových podmínek

Předání mzdového nebo platového výměru

Je tedy nesporné, že zaměstnanec musí podepsat pracovní smlouvu nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr před zahájením výkonu práce (nikoli v průběhu dne nástupu). Od data účinnosti flexi novely zákoníku práce se podobným způsobem upraví i okamžik předání mzdového nebo platového výměru zaměstnavatelem.

V tomto smyslu dochází ke změně § 113 zákoníku práce (mzdová sféra) a § 136 zákoníku práce (platová séra). Zaměstnanec musí nově obdržet mzdový nebo platový výměr před začátkem výkonu práce (nikoli v průběhu dne nástupu do práce). Dochází tím k jednoznačnému vymezení nejzazšího okamžiku, kdy je zaměstnavatel povinen tuto povinnost splnit. Na druhou stranu den nástupu do práce sjednaný v pracovní smlouvě nemusí být nutně dnem, kdy zaměstnanec zahájí výkon práce.

Kupříkladu u pracovní smlouvy sjednané s nástupem od 1. dne v měsíci, kdy tento den připadne na sobotu nebo neděli a zaměstnanec z tohoto důvodu zahájí výkon práce až první pracovní den, tj. v pondělí. Z tohoto pohledu může být současně znění zákoníku práce matoucí. Mzdový nebo platový výměr má být totiž zaměstnanci zaměstnavatelem předán v den nástupu do práce.

Změna platí i pro změny mzdového a platového výměru

Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém nebo platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději před začátkem výkonu práce, v němž nabývá účinnosti.

Dochází ale také k legislativně-technické úpravě užívaného pojmu. Doposud užívaný pojem „vydání“ mzdového nebo platového výměru zaměstnavatelem, se nahradí novým pojmem, a to „předání“. Zaměstnavatel tedy nově nebude mzdový nebo platový výměr zaměstnanci vydávat, ale předávat. Dotčená ustanovení zákoníku práce budou v tomto smyslu upravena.

Prioritou bude bezhotovostní výplata

Upravuje se rovněž § 142 a § 143 zákoníku práce. Bezhotovostní výplata bude automatická. Výplata v hotovosti se provede až v případech, kdy zaměstnanec projeví písemný nesouhlas, případně nemá nebo neuvede platební účet. Povinně se využije účet bankovní instituce se sídlem v České republice (s ohledem, na transakční náklady). Nadále se ale mohou vzájemně dohodnout na změně ohledně způsobu výplaty kdykoli v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.

Jiné osobě, než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci. To platí i pro manžela nebo partnera zaměstnance (partnerství uzavřené podle zákona o registrovaném partnerství a nově také podle občanského zákoníku. Bez písemného zmocnění může být mzda nebo plat vyplacen jiné osobě, než zaměstnanci, jen pokud to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis. 

Výplata mzdy v cizí měně

Jak již bylo zmíněno, pro účely výplaty v českých korunách se povinně využije bankovní instituce se sídlem v České republice. Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bude možné podle § 143 zákoníku práce nadále vyplácet v dohodnuté cizí měně. Avšak vždy v „čisté mzdě“, tedy po provedení všech zákonných srážek do dispozice zaměstnance, ať už hotovostně, nebo bezhotovostně. Okruh měn je omezen pouze na tzv. měny devizového trhu, pro které Česká národní banka (ČNB) vyhlašuje kurzy vždy na následující pracovní den.

Náhrady zaměstnancům vykonávajícím službu v zahraničí

Upraví se i ustanovení § 181 zákoníku práce. Aktuálně se píše, že vedle náhrad stanovených v § 172 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 zákoníku práce. Zaměstnanci nepřísluší stravné za dobu pracovní cesty na území České republiky, a zahraniční stravné v zemi výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.

Doplní se nový odstavec, který má poskytnout zaměstnancům v pracovním poměru v nepodnikatelské sféře stejné postavení a výhody jako státním zaměstnancům vyslaným k výkonu služby do zahraničí. Především jde o zlepšení postavení zaměstnanců pečujících o děti.

V nově doplněném odstavci se uvádí, že zaměstnankyni, jež čerpá ve státě místa výkonu práce v zahraničí mateřskou, případně rodičovskou dovolenou a zaměstnanci, jenž čerpá v tomto místě rodičovskou dovolenou, poskytne zaměstnavatel náhradu výdajů za ubytování po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Po tuto dobu přísluší zaměstnankyni či zaměstnanci i další náhrady stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189 odst. 6 zákoníku práce. Podmínkou vzniku práva podle věty první je, že zaměstnankyně nebo zaměstnanec oznámí zaměstnavateli úmysl čerpat mateřskou nebo rodičovskou dovolenou v zahraničí alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu.