Nový osvobozený benefit: Zaměstnanecké opce od roku 2026

Zaměstnanecké akcie do konce roku 2023

Dle legislativy platné do 31. prosince 2023 byl okamžik zdanění zaměstnanecké akcie určen okamžikem nabytí této akcie. Akcie se tedy zdanily a „zpojistnily“ v momentě poskytnutí slevy na nákup zaměstnaneckých akcií (zaměstnanci vznikl příjem ve výši slevy – rozdílu v ceně). Příjem z bezúplatně poskytnutého práva opce na předem sjednanou opční (kupní) cenu na nákup zaměstnaneckých akcií do konce roku 2023 se zdanil v okamžiku uplatnění (nikoliv předání) opce (zaměstnanci vznikal příjem ve výši rozdílu obvyklé hodnoty akcie a opční ceny – podrobněji Pokyn GFŘ D 59 – komentář k § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů). 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Akcie v mezidobí po novele od roku 2024 do 31. března 2025

Poněkud chaotická situace v oblasti zaměstnaneckých akcií nastala po novele zákona o daních z příjmů v oblasti zdanění tzv. ESOP/ESPP. Pro upřesnění výkladových nejasností vydalo Generální finanční ředitelství informaci k dalšímu postupu. Podle přechodných ustanovení k novele zákona se příjmy ze zvýhodněného nabytí zaměstnaneckých akcií obdržené od počátku roku 2024 do konce března 2025 považovaly za příjmy zúčtované ve druhém kalendářním měsíci ode dne nabytí účinnosti novely, tj. za příjmy zúčtované v květnu 2025, a k jejich zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti i odvodům pojistného mělo dojít při zpracování mezd za květen 2025. Dle informace GFŘ však bylo z hlediska daně z příjmů i zdravotního pojištění akceptováno i zdanění příjmu již k okamžiku nabytí akcií. Naopak u sociálního pojištění považovala Česká správa sociálního zabezpečení u akcií nabytých v období od července 2024 do března 2025 vždy za příjem zúčtovaný až v květnu 2025. 

Změna od 1. dubna 2025

Od 1. dubna 2025 vznikal zaměstnanci zdanitelný příjem ze zvýhodněného nabytí zaměstnaneckých podílů, např. akcií ke dni obdržení akcií (příjem ve výši slevy, tj. rozdíl mezi tržní cenou a zvýhodněnou cenou akcie (případně nulovou cenou při bezúplatně nabyté akcii). Zaměstnavatel však mohl okamžik zdanění odložit, pokud oznámil finančnímu úřadu do 20. dne kalendářního měsíce po měsíci nabytí příjmu (poté možnost odkladu zanikla). Při včasném oznámení odkladu zaměstnavatelem podléhal příjem dani z příjmů ze závislé činnosti a zpravidla rovněž odvodům na sociálního a zdravotního pojištění až poté, co nastal některý z níže uvedených okamžiků. Oznámení se pak týkalo každého jednotlivého příjmu. 

• Odklad při ukončení zaměstnání u daného zaměstnavatele.
• Odklad při vstupu zaměstnavatele do likvidace. 
• Odklad při prodej akcií. 
• Odklad nejpozději při uplynutí 10 let od nabytí akcií (od roku 2026 se tato lhůta prodlužuje na 15 let). 

Zásadní změny od roku 2026

Novela zákona o daních z příjmů (novelizováno tzv. doprovodným zákonem k JMHZ – novela č. 360/2025 Sb.) přinesla další změny v oblasti zaměstnaneckých opčních plánů (ESOP). Konečně snad přichází zjednodušení, kdy mohou mít zaměstnanecké akcie motivační charakter, tj. stanou se atraktivním zaměstnaneckým benefitem. Pro jejich poskytnutí musí být splněna řada podmínek. Přinášíme pouze základní orientaci v nových podmínkách, nikoli jejich komplexní výčet. Zaměstnavatel, který hodlá od roku 2026 kvalifikované zaměstnanecké opce poskytovat, musí problematiku pečlivě prostudovat. 

Stávající úprava zaměstnaneckých opčních plánů (ESOP) se rozšiřuje o možnost kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí v souladu s novým ustanovením § 6a zákona o daních z příjmů (s účinností od 1. ledna 2026). Nová úprava umožňuje, aby příjem nepodléhal odvodům sociálního a zdravotního pojištění (zdanění se přesouvá z § 6 do § 10 zákona o daních z příjmů – zdaní daňový poplatník v rámci podaného daňového přiznání). Navíc je zde odložené zdanění příjmu až po prodeji podílu, případně po uplynutí 15 let od uplatnění opce v případě, že se zaměstnanec rozhodne pro dlouhodobé držení podílu. Příjmem z realizace kvalifikovaných opcí je rozdíl mezi tržní cenou podílu při realizaci opce (nákup podílu nebo jeho finanční vypořádání) a jeho tržní cenou při sjednání příslibu opce (případně sjednanou opční cenou, pokud je vyšší než tržní hodnota v okamžiku příslibu opce). Je-li opční cena sjednána nižší, než je tržní cena ke dni poskytnutí příslibu, je poskytnutá „sleva“ zdanitelným a „zpojistněným“ příjmem ze závislé činnosti (zde zdanění zůstává v režimu § 6 zákona o daních z příjmů s možným odkladem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů – nejdéle o 15 let). Ovšem nárůst tržní hodnoty podílu v období mezi poskytnutím příslibu a realizací opce je od odvodů osvobozen. 

Nové definice v souladu se zákonem o daních z příjmů

Zákon o daních z příjmů v novém § 6a definuje klíčové pojmy. 

• Kvalifikovanou opcí je nepřevoditelný příslib nabýt obchodní podíl při splnění zákonných podmínek, například možnost nabytí podílu nejdříve po uplynutí tří let od poskytnutí příslibu. Velmi důležitá je správně nastavená smluvní dokumentace jasně vymezující podmínky. 
• Za kvalifikované zaměstnavatele jsou považovány společnosti, které nejsou v okamžiku sjednání opce součástí skupiny s celosvětovým ročním obratem převyšujícím 2,5 miliardy korun ani aktivy vyššími než 2 miliardy korun. Nemůže jít o velké korporace ani jejich dceřiné společnosti, banky, pojišťovny, advokátní, daňové a auditorské kanceláře ani na podniky spadající pod horní zákon. 
• Kvalifikovaným zaměstnancem je zaměstnanec, který je v pracovním poměru minimálně 12 měsíců a jeho měsíční mzda dosahuje alespoň 1,2násobku minimální mzdy. Zároveň jeho podíl ve skupině zaměstnavatele získaný prostřednictvím kvalifikovaných opcí nesmí přesáhnout 5 %. Tímto úhrnem se rozumí součet v procentech vyjádřeného obchodního podílu na základním kapitálu kvalifikovaného zaměstnavatele a v procentech vyjádřeného obchodního podílu na přímo ovládající osobě kvalifikovaného zaměstnavatele mající na něm přímý nebo nepřímý podíl dosahující alespoň 50 % základního kapitálu kvalifikovaného zaměstnavatele.