Změnám zákoníku práce se server Podnikatel.cz průběžně věnuje. Tentokrát jsme se zaměřili na dohody o provedení práce. Ovšem poněkud netradičně. Výčtem nákladů a povinností, které zaměstnavatele čekají zúčtováním měsíční odměny vyšší než deset tisíc korun. Čtěte také: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník připravovaných změn
Výhody dohody o provedení práce jsou minulostí
Dohoda o provedení práce byla v minulosti určena k provedení ojedinělého určitého pracovního úkolu vymezeného výsledkem práce. Jednalo se o úkoly, na které nebylo možné zajistit pracovníky v rámci jejich povinností z pracovního poměru nebo proto, že takový úkol nevyplýval z běžné činnosti organizace. Od roku 2007 došlo k výraznému uvolnění podmínek sjednání dohod. Dohody o provedení práce již nemusely být jednorázovým úkolem, ale mohlo jít o jakoukoliv opakující se činnost. Postupně se také zvyšoval rozsah hodin, na které bylo možné dohodu uzavřít až po současných 150 hodin ročně s jedním zaměstnancem u jednoho zaměstnavatele. Čtěte také: Nový zákoník práce. Odstupné za kratší výpovědní lhůtu
Předností dohody bylo, že zaměstnavatel nemusel:
- rozvrhovat pracovní dobu zaměstnance do směn (práci bylo možné přidělovat podle okamžité potřeby, popřípadě zadat splnění určitého úkolu ve stanoveném termínu, aniž by k jeho splnění rozvrhoval pracovní dobu),
- poskytovat dovolenou nebo pracovní volno při překážkách v práci,
- vázat jednostranné zrušení dohody na zákonem stanovené důvody, jako je tomu u pracovního poměru,
- provádět odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Nově pojistné, zápočťák, evidenčák a jako bonus náhrada odměny
Novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2012 zvyšuje maximální počet hodin, na které lze dohodu s jedním zaměstnancem s jedním zaměstnavatelem uzavřít ze 150 na 300 hodin. Dohodu lze samozřejmě sjednat opakovaně, ovšem vždy do maximálního rozsahu hodin. Bez výraznějších změn zůstává dohoda o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun. Sjednání dohody, byť o jednu korunu vyšší, již ale nebude pro zaměstnance ani zaměstnavatele tak výhodné.
Pro zaměstnance s měsíční zúčtovanou odměnou 10 001 korun a více jsou stanoveny specifické podmínky. Jejich zaměstnání založí účast na nemocenském pojištění (a tím i důchodovém). Zjednodušeně to znamená, že příjem podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Samozřejmě s tím souvisí povinnosti spojené s přihlašováním a odhlašováním zaměstnanců na Českou správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. A aby to nebylo tak jednoduché, lhůty, ve kterých tak musí zaměstnavatel učinit, se liší. Čtěte více: Dohodu o provedení práce musíte registrovat na sociálko a zdravotko
Nemocensky pojištění zaměstnanci mají samozřejmě nárok na nemocenské dávky (na nemocenské a za splnění určitých podmínek i peněžitou pomoc v mateřství). Zaměstnavatel jim v období prvních 21 dnů nemoci platí náhradu odměny (v souvislosti s dohodou o provedení práce hovoříme o náhradě odměny, nikoliv o náhradě mzdy). S tím souvisí další nepříjemnost a to nezbytné předchozí rozvržení směn. To činí potíže zejména v případech, kdy není předem jasné, kolik hodin zaměstnanec v daném měsíci odpracuje. Doporučuje se stanovení takzvaného fiktivního rozvrhu směn. Čtěte více: Jak na náhradu mzdy při nemoci u dohod o provedení práce od roku 2012?
Na rozdíl od původní právní úpravy povede zaměstnavatel evidenční list důchodového pojištění. Zaměstnanec bude účasten důchodového pojištění v těch měsících, kdy mu bude zúčtována částka převyšující 10 000 korun. Při skončení dohody o provedení práce pak bude zaměstnavatel povinen vystavit i potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. V něm v souladu § 313 zákoníku práce uvede, o jaký pracovní poměr se jednalo. Dále druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu a údaj, zda byly, nebo nebyly ze mzdy prováděny srážky (v čí prospěch, výši pohledávky, výši dosud sražených pohledávek a pořadí srážek). Na žádost zaměstnance doplní i výši průměrného výdělku a důvod skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel bude rovněž potvrzovat údaje potřebné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Čtěte více: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním
Koruna odměny navíc zvýší náklady téměř o 3400 korun
To byl výčet povinností, které přinese pouhá koruna zúčtovaná nad desetitisícovou hranici odměny. Podívejme se, jak se projeví ve finančních nákladech a dosažené čisté odměně zaměstnance. Tabulka ukazuje rozdíl v odvodech s měsíční odměnou 10 000 korun a 10 001 korun. Jen pro úplnost dodáváme, že se v roce 2012 nemění výše daně z příjmu ani možnost podepsat daňové prohlášení. V případě měsíční odměny bez podpisu daňového prohlášení bude sražena konečná patnáctiprocentní srážková daň. Při podpisu prohlášení nebo překročení pětitisícové hranice příjmu bude odvedena daň zálohová. Jedinou změnou je zvýšení daňové slevy na poplatníka o povodňovou stokorunu, která byla zavedena pouze pro rok 2011. Pro jednoduchost uvádíme příklad bez podpisu prohlášení.
| Zúčtovaná měsíční odměna | 10000 | 10001 |
|---|---|---|
| Superhrubá mzda | x | 13400 |
| Sociální zaměstnanec | 0 | 651 |
| Zdravotní zaměstnanec | 0 | 451 |
| Daň zálohová | 1500 | 2010 |
| Čistá odměna | 8500 | 6889 |
| Sociální zaměstnavatel | 0 | 2501 |
| Zdravotní zaměstnavatel | 0 | 894 |
| Náklady zaměstnavatel | 0 | 3395 |
Tabulka ukazuje, že pouhá jedna koruna zúčtovaná měsíčně navíc ubere zaměstnanci z odměny 1611 korun a zaměstnavateli vzrostou náklady o 3395 korun. Dohody o provedení práce budou jednoznačně výhodné v maximální výši 10 000 korun. Ovšem v současně projednávané daňové reformě se hovoří o dalším snižování tohoto limitu. Dokonce až na 5000 korun. Daňová reforma má nabýt účinnosti od roku 2013 nebo 2014. Čtěte také: Daňová reforma: Víme, co se změní
Foto: www.isifa.com
