Změnit zálohy musí OSVČ, které doposud platily zálohy nižší, než je jejich nová minimální výše.
Co se dozvíte v článku
Zálohy na zdravotní pojištění je nutné změnit do 8. února
Většina OSVČ musí změnit výši záloh na zdravotní pojištění. Už za leden totiž musí OSVČ hradit pojistné v nové výši, konkrétně 3306 Kč. Vzhledem k termínu splatnosti, který je stanoven od prvního do osmého dne následujícího měsíce, musí OSVČ změnit výši záloh nejpozději do 8. února.
Pokud pak podnikateli vyjde v přehledu vyšší záloha na zdravotní pojištění, musí její výši ještě jednou změnit. Zálohy stanovené dle příjmů a výdajů z minulého roku se platí poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích.
Sociální pojištění se upravuje rovněž za leden
Až do konce roku 2024 platilo, že zálohy na sociální pojištění se měnily až po podání přehledu. Od loňska však platí pro sociální pojištění stejná pravidla jako pro zdravotní pojištění. Nově tak platí, že v případě, pokud je měsíční vyměřovací základ nižší, než je minimální měsíční vyměřovací základ v dalším kalendářním roce, je od prvního kalendářního měsíce nového kalendářního roku až do měsíce, kdy bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za předchozí kalendářní rok, stanovena minimální výše měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro daný rok. Platí tak stejný systém jako u zdravotního pojištění. OSVČ hlavní, které mají zálohy nižší než 5720 Kč, je tak musí změnit na tuto částku už nyní v lednu.
Paušální daň se také mění už v lednu
OSVČ, které jsou v prvním pásmu paušálního režimu, musí rovněž změnit částku, kterou platí, a to na 9984 Kč. Splatnost paušální daně je do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Takže už platbu za leden je nutné zaplatit v nové výši.
Zálohy během roku klesnou
Ve Sněmovně ovšem leží návrh zákona z pera nové vládní koalice, který pro rok 2026 (a další roky) vrací minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy. Po nabytí účinnosti zákona tak minimální zálohy u sociálního pojištění klesnou na 5005 Kč.
Návrh zároveň počítá s tím, že rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy, bude považován za přeplatek, pokud OSVČ o vrácení tohoto rozdílu požádá. Pokud OSVČ o vrácení uvedeného rozdílu nepožádá, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok 2026.
Pokles minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění se projeví i prvním pásmu paušální daně OSVČ, kdy po nabytí účinnosti paušální daň klesne na 9162 Kč měsíčně. Zatímco u sociálního pojištění je postup v případě neschválení novely do konce roku stanoven, paušální daň návrh nijak neřeší. Není tak jasné, zda budou muset paušalisté nějak aktivně o vrácení přeplatku žádat a případně jak.
ČLÁNKY DO MAILU