Pokuty pro Albert za „slevy“, která byly ve skutečnosti zdražením, potvrdil soud

Albert dostal statisícovou pokutu 

Česká obchodní inspekce (ČOI) potrestala v roce 2023 obchodní řetězec Albert za to, že porušil § 3 odst. 1 písm. c), § 12a odst. 1 písm. a) a § 12 zákona o ochraně spotřebitele, pokutou ve výši 400 000 Kč. Uvedených přestupků se řetězec dopustil tím, že:

• nesprávně účtoval jeden výrobek zakoupený do kontrolního nákupu
• neinformoval spotřebitele pravdivě o nejnižší ceně jednoho druhu výrobku, nabízeného k prodeji ve slevě, za kterou jej jako prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy
• neinformoval spotřebitele o ceně výrobků uplatňované v okamžiku nabídky, když cena nebyla spotřebiteli nijak zpřístupněna a spotřebitel tak neměl možnost se s ní seznámit před samotnou koupí výrobků.

U porušení zákona ohledně slev šlo o to, že řetězec 1 kg kávy Tchibo Barista nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy, přičemž v prodejní ceně 399 Kč po slevě deklarované nápisem „- 44 % AKCE“, s uvedenou původní přeškrtnutou cenou před slevou 719 Kč. V pravém dolním rohu však byla menším písmem uvedena nejnižší částka za posledních 30 dnů ve výši 379 Kč a v závorce zvýšení ceny o 6 %. Podle ČOI se případná sleva měla počítat právě z 379 Kč a Albert tak měl uvést, že fakticky zboží zdražil. 

Pro zajištění souladu s čl. 6a směrnice musí prodávající oznamující slevu z ceny identifikovat nejnižší cenu, kterou účtoval za příslušné zboží nebo zboží po dobu nejméně posledních 30 dnů před uplatněním slevy z ceny. Tato nejnižší cena zahrnuje jakoukoliv předchozí cenu „po slevě“ během tohoto období. Při identifikaci nejnižší ceny není podstatné, zda se výrobek za určitou cenu skutečně prodal, postačuje, že byl za danou cenu prodávajícím nabízen. Sleva z ceny musí být prezentována s použitím uvedené „předchozí“ ceny jako ceny referenční, a rovněž jakákoliv uvedená procentuální sleva z ceny musí být založena na „předchozí“ ceně stanovené v souladu s čl. 6a směrnice, doplnila ČOI, která i po odvolání setrvala na svém právním názoru, pokutu však snížila na 200 000 Kč.

Nikde není řečeno, z jaké ceny se má sleva počítat, argumentoval Albert

Obchodnímu řetězci se však ani toto rozhodnutí ČOI nezamlouvalo a podal žalobu k soudu. V ní rozporoval jen právě sankci za nepravdivě uvedenou slevu. V žalobě řetězec argumentoval, že obchodníci nemají povinnost vztahovat procentuální výši slevy primárně k nejnižší ceně, jelikož takovou povinnost nestanoví žádný závazný právní předpis.

Podle řetězce tak byla zákonná povinnost splněná už jen tím, že u zlevněných výrobků řádně uvedl informace o nejnižší ceně. Jak doplnil Albert, nad rámec právních předpisů k nejnižší ceně vyjádřil i procentuální výši slevy. Spotřebitel tak mohl snadno zjistit, jaká byla nejnižší cena a jaká je výše slevy vzhledem k nejnižší ceně. Porovnáním poskytnutých informací o nejnižší ceně a běžné ceně mohl spotřebitel zjistit, jestli cena daného výrobku byla uměle navýšena, dodal Albert ke slevě – 6 % z nejnižší ceny, která znamenala faktické zdražení.

Přečtěte si také:

Stříteský: Obchodníci dostávají v zahraničí vyšší sankce a slevy mají výrazně omezené

Cílem úpravy byla transparentnost

U Krajského soudu v Plzni však Albert neuspěl a veškerou jeho argumentaci soud odmítl. Jak upozornil soud, účelem právní úpravy slev je především transparentnost. Šlo o reakci na častý jev tzv. falešných slev. Obchodníci nejprve cenu zvýšili a poté deklarovali slevu na původní úroveň, čímž klamali spotřebitele, nebo uváděli slevy z cen, které v praxi nikdy nebyly uplatňovány či byly uplatňovány jen po extrémně krátkou dobu. Nově proto dle zákona (potažmo evropské směrnice) platí, že prodávající, který oznamuje slevu, musí uvést nejnižší cenu uplatněnou v předchozích 30 dnech. Pojem „nejnižší cena“ je jasný, je to cena, za kterou byl výrobek v posledních 30 dnech reálně nabízen a prodáván.

Podle soudu je tudíž klíčové, aby spotřebitel reálně chápal, kolik mohl dříve za zboží zaplatit a kolik stojí nyní. Jakékoli jednání, které tento cíl maří, například uvedením nerealistické původní ceny nebo její skrývání před zákazníkem, která nebyla nejnižší za posledních 30 dní, přímo popírá podle soudu účel a smysl dotyčného ustanovení.

Přečtěte si také:

Obchody a e-shopy už nebudou moct „čarovat“ se slevami. Jaká budou nová pravidla?

Průměrný spotřebitel nečeká při slevě zdražení

Soud dále odkázal na koncept „průměrného spotřebitele“, který je dostatečně pozorný, informovaný a opatrný, avšak stále zranitelný vůči klamavým informacím. Pokud zákon stanoví povinnost uvést nejnižší cenu za 30 dní před slevou, je to podle soudu proto, že průměrný spotřebitel sám nemůže tuto informaci spolehlivě zjistit a je odkázán na serióznost prodejce. 

Z předmětné cenovky, kterou měl Albert u kávy, jednoznačně podle soudu vyplývá, že se jedná o informaci o slevě z ceny výrobku. Nikoli však o slevě ve výši 44 %, nýbrž o slevě v záporné hodnotě 6 %. Touto zápornou slevou nedošlo ke snížení ceny nejnižší ceny výroku, za kterou jej obchod nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nýbrž k jejímu faktickému navýšení o 6 %.

Takto vypadala cenovka v Albertu:

Cenovka v Albertu s falešnou slevou.

Autor: Česká obchodní inspekce, podle licence: Rights Managed

Vyplývá tato skutečnost průměrnému spotřebiteli z předmětné cenovky jasně a srozumitelně? Soud má za to, že nikoli. Cenovka uvádí jako „původní“ a přeškrtnutou částku 719 Kč, z níž je deklarována sleva na 399 Kč, tj. pokles o 44 %. Nicméně ve spodní části téhož cenového štítku je uvedeno, že nejnižší cena za posledních 30 dnů byla 379 Kč, tedy nižší, než aktuálně nabízená cena po „slevě“. To znamená, že oněch 719 Kč nebylo v dotčeném 30denním období nejnižší skutečně účtovanou cenou, nýbrž cenou vyšší, od které je sleva kalkulována. Spotřebitel je tak uváděn v omyl, jelikož mu je předkládána informace o slevě z částky, která neodráží reálný cenový vývoj v zákonem požadovaném období, podotkl soud a žalobu obchodního řetězce zamítl.

Tento případ navíc nebyl jediný sporem o slevy, které Albert s ČOI vedl. Všechny případy ale dopadly v neprospěch obchodního řetězce.

Nejvyšší správní soud pokuty potvrdil

Albert se nicméně s rozhodnutím soudů nesmířil a podal kasační stížnosti. O případech tak musel rozhodovat Nejvyšší správní soud. Ten však v minulých týdnech potvrdil závěry krajských soudů a definitivně tak určil, že slevy musí být počítány z nejnižší ceny za posledních 30 dnů. 

NSS sice připustil, že z textu zákona o ochraně spotřebitele skutečně na první pohled plyne pouze to, že informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy, zároveň ale připomněl, že jazykový výklad je jen prvotním východiskem pro poznání smyslu právního pravidla. Je proto nutné zkoumat další souvislosti spojené s přijetím tohoto ustanovení a také cíle, kterého chtěl zákonodárce prostřednictvím nově stanovené povinnosti dosáhnout, upozornil v prvním rozsudku NSS. 

Krajský soud podle NSS správně vysvětlil, že povinnost uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dnů byla do zákona o ochraně spotřebitele přijata jak v souvislosti s dlouhodobě zavedenou obchodní praxí spočívající v uvádění tzv. falešných slev, tak ve spojení s plněním povinností vyplývajících z unijního práva. Hlavním cílem pozměňující směrnice bylo především transparentní nastavení slevové komunikace se spotřebiteli tak, aby bylo zřejmé, jaká je skutečná sleva z ceny. 

Jak dále doplnil NSS, Albert sice informaci o nejnižší ceně za posledních 30 dnů na slevových štítcích uvedl, označil ji však způsobem, který mohl spotřebitele uvést omyl o skutečné slevě z ceny. Údaj o nejnižší ceně totiž uvedla až na samotném dolním okraji slevového štítku, drobným písmem a spojila jej s šipkou směřující dolů, přestože u některých nabízených produktů byla nejnižší cena za posledních 30 dnů nižší než konečná zlevněná cena nabízeného výrobku. Krajskému soudu proto nelze vytknout ani posouzení věci z hlediska průměrného spotřebitele, pro kterého je klíčové, aby poskytované informace o slevě byly srozumitelné, transparentní, věrohodné, a současně aby nezkreslovaly jeho vnímání slevové výhody, uzavřel NSS.