Zatímco u sociálního pojištění půjde o rozdíl v zálohách požádat či jej uplatnit v přehledu, paušální daň není v návrhu nijak řešena. Zůstává navíc ve hvězdách, zda se kvůli tomu bude návrh upravovat.
Co se dozvíte v článku
Minimální zálohy klesnou
Nová vládní koalice sice již poslala do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který pro příští rok (a další roky) ponechává minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy, ten však nestihne být do konce roku schválen. Dle nyní platné legislativy tak od roku 2026 stoupne minimální vyměřovací základ na 40 % a minimální zálohy na sociální pojištění se tak zvýší z 4759 Kč na 5720 Kč. Zálohu v této výší tak budou muset OSVČ platit do té doby, než nabyde účinnosti novela z pera nové vlády. Následně pak minimální záloha klesne na 5005 Kč.
Rozdíl mezi zálohami bude přeplatkem
Zároveň se navrhuje, aby se v roce 2026 v období před účinností navrhovaného zákona rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy, považoval za přeplatek, pokud osoba samostatně výdělečně činná o vrácení tohoto rozdílu požádá. Pokud OSVČ o vrácení uvedeného rozdílu nepožádají, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok (tj. bude nižší nedoplatek na pojistném nebo vznikne přeplatek na pojistném).
Projde novela hned v prvním čtení?
Předkladatelé dále navrhli, aby Sněmovna vyslovila s novelou souhlas již v prvním čtení, aby nabyla účinnosti co nejdříve, jelikož upravuje pravidla už pro rok 2026. Jakmile ale budou proti dva poslanecké kluby (či aspoň 50 poslanců), novela bude muset projít klasicky třemi čteními a tím se její schválení výrazně zpozdí. Schválení zákona v prvním čtení má zase nevýhodu, že se nepodávají pozměňovací návrhy, a pokud je novela nedomyšlená, nedá se opravit.
Souhlasíte s tím, aby minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ zůstal na 35 % průměrné mzdy?
Na paušální daň se zapomnělo
A to se týká i tohoto návrhu. Ten totiž obsahuje jeden poměrně zásadní problém. Chybí v něm řešení pro OSVČ s paušální daní v prvním pásmu. Ta se totiž skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 Kč – pro rok 2025 jde o 8716 Kč. V druhém pásmu OSVČ hradí fixně 16 745 Kč a v třetím 27 139 Kč a tyto částky budou platit i příští rok. V prvním pásmu však paušální daň dle stávajících pravidel vzroste na 9984 Kč, přičemž po nabytí účinnosti novely klesne na 9162 Kč měsíčně.
Zatímco u sociálního pojištění je rozdíl v zálohách stanoven jako přeplatek, o který půjde požádat, či který se započte při vyplňování přehledu, na postup u paušální daně autoři zapomněli. Což je minimálně u budoucí ministryně financí Aleny Schillerové na pováženou, protože to byla právě ona, která před lety s konceptem paušální daně OSVČ přišla. Mimochodem, že je nutné vyřešit i vratku u paušální daně, upozorňoval autor tohoto textu již v říjnu v podcastu Teorie bulharské konstanty.
Nejde navíc o marginalitu, jelikož v prvním pásmu paušální daně se nachází 130 tisíc OSVČ. Alena Schillerová sice serveru Podnikatel.cz uvedla, že by v případě paušalistů mělo dojít k zápočtu případných přeplatků a ponížení platby v dalším měsíci či měsících, návrh novely však tento postup neobsahuje a toto řešení je tak mimozákonnou improvizací.
Jakou variantu nová koalice zvolí?
V zásadě tak zbývají tři možnosti, jak se bude opomenutí u OSVČ s paušální daní řešit. Buď návrh odmítnout schválit v prvním čtení a využít pozměňovacích návrhů a řešení u paušální daně do novely doplnit. Toto řešení je sice „nejčistší“, s nízkým rizikem opozičních komplikací, ale také nejpomalejší. Druhou možností je návrh schválit již v prvním čtení a pro opravu využít Senát, který by příslušné pasáže do návrhu doplnil. Normu by pak musela opětovně schválit Sněmovna (v senátním znění), takže i v této variantě by došlo k určitému zpoždění. Tato varianta navíc předpokládá spolupráci opozice, která má v Senátu většinu a která může ve Sněmovně zablokovat schválení v prvním čtení.
No a pak zbývá ještě třetí možnost, kterou, jak se zdá, zvolí nová koalice. Tedy návrh schválit tak jak je v prvním čtení a problém s paušalisty řešit mimo zákon nějakou ministerskou metodikou. Tato varianta je sice nejrychlejší, současně ale také nejvíce ohýbající právo. Na druhou stranu platí, že kde není žalobce, není ani soudce, takže je dost možné, že tento způsob nové vládě projde. Jen není zrovna šťastné začít své legislativní působení takovouto právní divočinou, a to navzdory tomu, že by tím došlo k často vzývané kontinuitě. Pokud v něčem totiž selhávala končící Fialova vláda, bylo to v dodržování pravidel legislativního procesu.
