Špatné týdny pro Agrofert, u Nejvyššího správního soudu prohrává jeden spor za druhým

Ve věcí dotací prohrál Agrofert hned osm sporů

Během ledna a února prohrály firmy z holdingu Agrofert hned osm sporů se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) ohledně dotací pro Agrofert. U NSS neuspěly firmy Olma, SPV Pelhřimov, Kladrubská, AGRO Jevišovice, Zemědělská společnost Blšany, Výkrm Tagrea, Vodňanské kuře a Vodňanská drůbež. Zatímco některé krajské soudy daly Agrofertu původně zapravdu, Nejvyšší správní soud (NSS) se ve všech případech přiklonil na stranu SZIF. Pokud tak už u krajského soudu Agrofert prohrál, NSS rozsudek potvrdil. V případě, kdy byla firma u krajského soudu úspěšná, NSS rozsudek zrušil.

Ve všech sporech šlo o to, že SZIF ukončil administraci žádostí firem o evropské dotace kvůli střetu zájmů, který by vedl k poskytnutí dotace v rozporu s právními předpisy. Jak upozornil SZIF, na základě závěrů auditního šetření bylo vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/908 ze dne 8. 6. 2022, kterým se z financování EU vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu. 

Z financování EU byla totiž kvůli střetu zájmů vyloučena firma z holdingu Agrofert Schrom Farms, a SZIF tak z preventivních důvodů pozastavil administraci dalších 37 projektů podaných společnostmi z koncernu Agrofert, protože by je EU neproplatila. 

Firmy z holdingu mimo jiné argumentovaly, že administrace byla pozastavena v důsledku auditního šetření a politické činnosti zakladatele skupiny Andreje Babiše, který byl sice v okamžiku zahájení auditu předsedou vlády, ale v době rozhodování SZIF už ne. NSS ale odmítl, že by to hrálo roli. Soulad s příslušnou právní úpravou (tedy včetně vyloučení střetu zájmů) totiž musel trvat po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání. 

Jakkoliv je proto možno stěžovateli přisvědčit potud, že v době rozhodování žalovaného již byla situace skutečně jiná, podstatná je okolnost, že stěžovatelova žádost nesplňovala stanovené podmínky pro přiznání dotace. Žalovaný totiž v souladu se závěry auditního šetření komise posuzoval existenci střetu zájmů ke dni podání žádosti a nadále citoval kap. 4 písm. k) obecné části A Pravidel, z níž bez pochyb plyne, že podmínka způsobilosti žadatele musí být splněna právě již od data podání žádosti, tedy nikoliv pouze v době, kdy se rozhoduje o udělení dotace (resp. v posuzované věci o ukončení administrace žádosti), doplnil v rozsudku NSS.

Právní větu, že při posuzování žádosti o poskytnutí dotace musí být projekt v souladu s příslušnou právní úpravou (včetně vyloučení střetu zájmů ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů) po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání, pak NSS zopakoval ve všech zmíněných rozsudcích.

Agrofert prohrál spor o reklamu na Čapím hnízdě

Na začátku února pak Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost společnosti Agrofert, a firma tak definitivně prohrála spor, ve kterém šlo i o reklamu na Čapím hnízdě. Původní žaloba totiž měla dvě roviny. 

V jedné se firma bránila rozhodnutí finančního úřadu, že neprokázala, že jí bylo v letech 2013 a 2014 poskytnuto reklamní plnění ve sjednaném rozsahu od dodavatele Farma Čapí hnízdo. Berňák kvůli tomu zvýšil základ daně z příjmů Agrofertu o 25 milionů korun za rok 2013 a o 5 milionů korun za rok 2014. 

Finanční úřad navíc Agrofertu neuznal nepřímé náklady na držbu podílu v dceřiných společnostech, které deklaroval, a zvýšil mu tak částku daňově neuznatelných nákladů o necelých 64 milionů korun. 

Ani s jednou částí ale firma u pražského soudu neuspěla. 

Agrofert musí definitivně dodanit desítky milionů

V kasační stížnosti pak Agrofert rozporoval už pouze část rozsudku, která se týkala nepřímých nákladů na držbu podílu v dceřiných společnostech. Ani v tomto ale firma neuspěla. Soud potvrdil, že firma skutečně nenabídla konzistentní tvrzení a vysvětlení, které by šlo považovat za unesení zmíněného břemene tvrzení a důkazního břemene.

NSS dále podotkl, že argumentace firmy je značně nekonzistentní a nelogická. Lapidárně řečeno totiž oponovala závěru správce daně ohledně neprokázání skutečných režijních nákladů a jejich stanovení paušální částkou tím, že provedla jejich vlastní výpočet a sdělila je žalovanému, nicméně když z nich poté žalovaný vycházel a v jejich intencích výši nákladů stanovil a snížil jejich výši původně stanovenou správcem daně, stěžovatelka je opět (v žalobním řízení a nyní i v řízení o kasační stížnosti) zpochybnila. Ve skutečnosti tak stěžovatelka polemizuje se svými vlastními údaji a výpočty, což nedává rozumný smysl, dodal NSS v rozsudku.

Přečtěte si také:

Agrofert definitivně prohrál soud o reklamu na „Čapáku“, zpochybnil vlastní čísla

Zvýšení daně pro Agrofert se vrátilo ke krajskému soudu

Poslední prohra pochází z konce minulého týdne, kdy NSS zrušil rozsudek krajského soudu ohledně lovosického zvýšení daně z nemovitých věcí pro firmu Lovochemie z holdingu Agrofert. U ústeckého krajského soudu firma vyhrála a soud zvýšení daně zrušil, jelikož podle něj nebylo možné do konce roku 2024 stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy (jak učinily Lovosice), ale pouze vyhláškou. Ustanovení, která umožnila určit koeficient i opatřením obecné povahy, totiž nabyla účinnosti až na začátku roku 2025. Soud tak lovosické opatření obecné povahy prohlásil za nicotné, tedy právně neúčinné od počátku, jako by vůbec neexistovalo.

NSS však minulý týden rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS je u nicotnosti důležitá intenzita vady. V tomto případě byl právní podklad platný, avšak trpěl vadou vedoucí k neúčinnosti a neaplikovatelnosti. Za takové situace „nejsou správní rozhodnutí nicotná, neboť právní podklad vydaných správních rozhodnutí je „pouze“ vadný, nikoli neexistující, přičemž je rovněž třeba zohlednit skutečnost, že tato vada právního podkladu není zjevná na první pohled“. Takové akty mohou být „pouze“ nezákonné. To se pak odlišuje od případů, kdy by byl akt vydaný na základě zcela chybějícího zákonného podkladu – v takovém případě by akt nepochybně nicotný byl, uvedl v rozsudku NSS.

Města stále nemají vyhráno

Lovosice (a další města, která opatření obecné povahy využila) však stále ještě nemají definitivně vyhráno. Jak totiž doplnil NSS, v projednávaném případě nehodnotil, zda zastupitelstvo odpůrce mělo či nemělo pravomoc napadené opatření obecné povahy vydat a zda je z tohoto důvodu zákonné či nikoliv. Takové hodnocení by bylo předčasné. Krajský soud však pochybil, jestliže vyslovil, že napadené opatření je nicotné, jelikož by mohlo být „toliko“ nezákonné. Zůstává otevřenou otázkou, zda vydání opatření obecné povahy podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí již v roce 2024, tj. na základě platné, ale zatím neúčinné úpravy, bylo skutečně nezákonné a zda případně tato nezákonnost mohla být zhojena, uzavřel NSS.

Přečtěte si také:

Města stále v napětí, soudní prohra Agrofertu k dani z nemovitostí jistotu nedodala