Nová povinnost se bude týkat všech zaměstnání malého rozsahu. Počítá s tím novela zákonů, která se pojí se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ).
Co se dozvíte v článku
DPP se registrují už od loňského července
Od loňského července musí zaměstnavatelé hlásit úřadům i dohody o provedení práce (DPP), které nepodléhají pojistnému. Do té doby tato povinnost platila jen u dohodářů, jejichž měsíční příjem překročil 10 tisíc korun a podléhal tak pojistnému. Kromě nutnosti evidovat všechny DPP musí zaměstnavatelé hlásit i výši příjmů vyplacených na DPP.
U dohod o pracovní činnosti (DPČ) v současnosti platí, že u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se registrují jen tehdy, pokud odměna z nich dosáhne úrovně rozhodného příjmu. Ten se stanoví jako jedna desetina vyhlašované průměrné mzdy po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda činí 46 557 Kč, činí aktuálně hranice rozhodného příjmu 4500 Kč.
Také dohody o pracovní činnosti se budou muset hlásit
V souvislosti s plánovaným zavedením JMHZ, které by mělo snížit administrativu, vláda rovněž schválila, že se úřadům budou muset hlásit i zaměstnání malého rozsahu, tedy například DPČ s odměnou do 4500 Kč. Návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který bude projednáván v nejbližší době v Poslanecké sněmovně, zahrnuje přihlašování do evidence zaměstnanců u všech smluvních vztahů, tzn. i u dohod o pracovní činnosti,
potvrdil serveru Podnikatel.cz Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Projekt JMHZ představuje podle ministerstva nejen zjednodušení administrativních procesů pro zaměstnavatele, ale také zásadní posun v tom, jak stát pracuje s daty. Z toho důvodu musí mít stát k dispozici všechna data o příjmech. „Implementací tohoto systému získá stát komplexní a ucelený přehled o pracovním trhu, což mu umožní provádět evidence-based politiku. Díky centralizaci a standardizaci dat budou moci státní orgány lépe analyzovat trh práce, identifikovat klíčové trendy a na jejich základě formulovat účinné strategie a politická rozhodnutí,“ upřesňuje se v důvodové zprávě k návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.
Hlásit se bude i výše příjmů
Zaměstnavatelům se proto, stejně jako u DPP, stanoví povinnost hlásit i výši příjmů u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu. Pro účely nemocenského pojištění je důležité sledovat i příjmy ze zaměstnání, kde nevznikla účast na pojištění. Údaje z nepojištěných zaměstnání mohou být využity pro výpočet nemocenské dávky,
doplňuje důvodová zpráva s tím, že hlásit DPČ bude nutné od roku 2026. Návrh změn se nicméně teprve nachází ve Sněmovně.
Co si myslíte o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů?
Zrušit se má i srážková daň
Zavedení povinnosti hlásit úřadům i DPČ bez pojistného není jedinou novinkou, která se se zavedením JMHZ pojí. Vláda rovněž schválila, že dojde ke zrušení srážkové daně u fyzických osob. K tomu by mělo dojít ve dvou fázích. Od 1. ledna 2026 by se měla zrušit srážková daň vybíraná zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob. Od roku 2027 by pak měl institut tzv. srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zcela zrušit.
Nově totiž budou správci daně díky hlášení disponovat informací o všech příjmech ze závislé činnosti jednotlivých poplatníků (i těch, které se v současnosti spravují jako daň vybíraná srážkou). Na všechny tyto příjmy proto bude aplikovaný stejný jednotný režim. Poplatník se pak rozhodne, zda u svého plátce daně učiní prohlášení k dani a požádá si o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tím bude jeho daňová povinnost splněna), anebo si podá daňové přiznání sám (což je nutné např. při souběhu více druhů příjmů, včetně současného pobírání příjmů ze závislé činnosti od více plátců),
uvádí důvodová zpráva.
Jak ale upozornil v připomínkovém řízení Svaz účetních ČR, zrušení srážkové daně bude mít za důsledek, že každý poplatník se sebemenšími vedlejšími příjmy dle § 6 (odměny předsedů SVJ, brigádníků na výpomoc, členů dozorčích rad atd.) nebude moci požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a bude muset sám podávat daňové přiznání.
Výhledově by mělo skončit i roční zúčtování
Na zrušení srážkové daně by pak mělo v budoucnu navázat zrušení institutu ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které provádí plátce daně. Roční zúčtování s sebou dle ministerstva financí nese jak administrativní náklady, tak odpovědnost za to, že dojde k ověření správnosti a přesvědčivosti podkladů poskytnutých jednotlivými poplatníky.
ČLÁNKY DO MAILU