Nezdanitelné částky slouží ke snížení základu daně. Mohou je využít jak zaměstnanci prostřednictvím ročního zúčtování u svého zaměstnavatele, tak osoby samostatně výdělečně činné v daňovém přiznání. Pro rok 2012 se nezdanitelné částky nemění. Změny se však dotkly „nezdanitelek“ roku 2011. S blížícím se zúčtováním daní je čas na jejich připomenutí. Čtěte také: Slevy na dani platné pro rok 2011 a změny roku 2012
Co vše lze uplatnit?
Výčet nezdanitelných částek najdeme v § 15 zákona o daních z příjmů. Patří sem:
- dary,
- úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění,
- členské odborové příspěvky,
- příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.
Nezdanitelné částky uplatní zaměstnanci podpisem žádosti o roční zúčtování, u OSVČ vyplněním 3. oddílu na straně 2 základní části daňového přiznání. V obou případech je nutné řádné doložení oprávněnosti nároku na tu kterou nezdanitelnou částku. Jejich uplatnění a způsobu prokazování se podrobně věnuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.
Dary fyzických osob
Dar může mít charakter finanční částky, movité i nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo služba musí být samozřejmě oceněny. Jestliže není hodnota daru známa, použije se cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku.
Úhrnná hodnota darů fyzických osob ve zdaňovacím období má činit alespoň 1000 Kč nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Můžeme darovat například 10 jednotlivých darů za stokorunu a podmínka úhrnné hodnoty alespoň 1000 Kč ve zdaňovacím období bude splněna. Nebo i méně než 1000 Kč, ale více než 2 % ze základu daně. Podmínky dolního limitu jsou dvě a vždy musí být splněna alespoň jedna z nich. Zároveň však nesmí hodnota daru fyzických osob převýšit 10 % ze základu daně. Podrobněji v článku: dary fyzických osob v daňovém přiznání
Zákon vyjmenovává v § 15 odst. 1, komu a na jaké účely je možné dar poskytnout. Již od roku 2010 je možné darovat za stejných podmínek fyzickým nebo právnickým osobám se sídlem nebo bydlištěm v jiném státě EU, Norska nebo Islandu (s výjimkou Lichtenštejnska). Taktéž je možné poskytnout dar invalidním důchodcům, kteří se po dosažení důchodového věku stanou důchodci starobními (přestože pobírají starobní důchod, jejich invalidita zůstává). Čtěte také: Daňově uplatnitelné dary a jejich odlišení od skryté reklamy
V případě darů na živelné pohromy (např. povodně) poskytnutých pořadatelům veřejných sbírek, doporučujeme evidované sbírky ověřit v Seznamu veřejných sbírek. Z potvrzení o daru musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět daru a datum darování. Darovanou finanční částku veřejným sbírkám je možné dále doložit výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým podkladním dokladem apod. Musí se jednat o účet, zřízený k účelu veřejné sbírky zaevidované ve sbírkách ministerstva vnitra.
Darem je i bezpříspěvkové dárcovství krve i odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma, krevní destičky nebo kostní dřeň. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 2000 Kč. Daňový odečet není počtem odběrů krve nijak omezen.
Úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru
Při výpočtu daně se rovněž použije odpočet nezdanitelné částky v podobě zaplacených úroků z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování zákonem stanovených bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Podrobněji je rozveden též v pokynu D – 6, který nahradil dosud používaný pokyn D – 300.
Nemusí se v určitých případech jednat jen o bytovou potřebu vlastní, ale v souladu s § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů také užívanou k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. V případě, že je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Maximálně je možné odečíst úroky v úhrnu 300 000 Kč ročně poplatníky téže domácnosti. Jestliže by se úroky platily pouze po část roku, sníží se základ daně o 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc.
Často se zaměňuje pojem trvalé bydlení za trvalý pobyt. Upozorňujeme, že k trvalému bydlení nemusí být poplatník přihlášen k „trvalému pobytu“. Důležité je, aby nebyla bytová potřeba užívána v rozporu s bytovou potřebou, např. k rekreaci, podnikání či pronájmu. Podrobněji v článku: Musí zaměstnavatel provést odpočet úroků z úvěru na bydlení?
Pro odpočet úroků na koupi pozemku od základu daně je poplatník povinen do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy zahájit na tomto pozemku výstavbu bytové potřeby. Do roku 2010 splnění čtyřleté lhůty prokazoval poplatník tuto skutečnost zaměstnavateli, který v případě jejího nesplnění zpětně za jednotlivá uplynulá zdaňovací období přepočítával daňovou povinnost poplatníka. Počínaje rokem 2011 je tato povinnost přenesena na poplatníka. Jestliže nezahájí do čtyř let výstavbu, musí sám podat daňové přiznání a zdanit prospěch plynoucí z nesprávně uplatněných nezdanitelných částek jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k porušení podmínky došlo.
Přestože se uvažovalo o snížení úhrnu úroků, které v téže domácnosti nesmí překročit limit z 300 000 na 150 000 korun a úplném omezení pro nově uzavřené smlouvy, prozatím k žádným změnám v této oblasti od roku 2012 nedošlo.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem
Možnost odečíst zaplacené pojistné na penzijním připojištění mají ti poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Maximálně si mohou za zdaňovací období odečíst 12 000 Kč. Základ daně se upraví o částku zaplaceného penzijního připojištění sníženou státní příspěvky, tj. o 6000 Kč. Ovšem od roku 2011 je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. A to za dodržení podmínky dané § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů - sjednaná výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let (pomůcka pro zapamatování: 2×60). Částka, jež lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období. Maximálně však 12 000 Kč ročně. Čtěte také: Jak a kolik ušetřit při hypotéce?
Soukromé životní pojištění
Obdobně se postupuje v případě soukromého životního pojištění (včetně limitu 12 000 Kč). Poplatníci však musí pro uplatnění nezdanitelné částky splnit další podmínky, a to:
- plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
- plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
- u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč.
Odborové příspěvky
Základ daně je možné snížit rovněž o zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Takto je možné odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 Kč za zdaňovací období. Uplatní se potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance. Čtěte také: Minimální mzda se nezvyšuje. Prozatím
Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání
Poslední možností je snížení o hodnotu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně se v tomto případě snižuje o 10 000 Kč. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění 13 000 Kč a osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
