Návrh na změnu pravidel rozpočtové odpovědnosti dostal výjimku z připomínkového řízení a vláda by jej navíc ráda schválila už v prvním čtení. Proti tomu brojí ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, podle kterého je postup Babišova kabinetu nepochopitelný.
Co se dozvíte v článku
Dojde k posílení střednědobého fiskálního plánování
Na vládu míří návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, z dílny ministerstva financí. Podle předkladatele návrh transponuje směrnici Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, a kompetenčními normami částečně adaptuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu.
Základní změnou má být posílení střednědobého horizontu fiskálního plánování a z toho plynoucí přechod z dosavadní koncepce cílování každoročního salda veřejných financí očištěného o cyklické, jednorázové a jiné přechodné vlivy na růst čistých výdajů se 4 až 7letou trajektorií.
Už se nemá řešit strukturální deficit
Návrh také mění požadavek na dodržení strukturálního deficitu. Nově se navrhuje vycházet při stanovení výše konsolidovaných výdajových rámců pro státní rozpočet a státní fondy nikoliv z maximální výše strukturálního schodku, ale z pravidla čistých výdajů. Celkové saldo sektoru veřejných institucí nahrazuje celkové výdaje sektoru veřejných institucí z důvodu složitých výpočtů a odhadů konsolidace uvnitř tohoto sektoru. Přístup přes salda je univerzálnější a prakticky lépe aplikovatelný,
uvádí důvodová zpráva.
Návrh jde nad rámec směrnice, říká Hampl
Ačkoli ministerstvo financí tvrdí, že jde „jen“ o transpozici evropské směrnice, podle Mojmíra Hampla, předsedy Národní rozpočtové rady vlády, návrh mění i další zákony (například rozpočtová pravidla), a to v bodech, které s evropským právem vůbec nesouvisejí. I úprava pravidel rozpočtové odpovědnosti je napsána v některých bodech odlišně od toho, jak byl text dohodnut mezi všemi zainteresovanými v průběhu mnoha posledních měsíců, kdy se harmonizace chystala,
upozornil pro server Podnikatel.cz Mojmír Hampl.
Připomínkové řízení k návrhu neproběhlo
Návrh navíc dostal od ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády výjimku z mezirezortního připomínkového řízení a nemusela u něj být zpracována závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA). Ministerstvo financí k tomu navrhuje, aby jej Sněmovna schválila v prvním čtení. Je s podivem, že text po takových náhlých úpravách neprošel ani legislativní radou vlády, ani připomínkovým řízením a ministerstvo chce, aby ani neprošel řádným projednáním ve Sněmovně. Považujeme za nepochopitelné a takto budeme argumentovat i ve vztahu k vládě,
uzavřel Mojmír Hampl.
Podcast Teorie bulharské konstanty ŽIVĚ, pojďte se s námi potkat v Klubovně
Vstupenky jsou k dostání na webu GoOut. Těším se na vás.