Dovolená u dohodářů poskytovaná od roku 2024 zkomplikuje jejich opakované uzavírání

V naprosté většině případů nevznikne u dohod nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale pouze na jeho poměrnou část. Avšak v řadě případů nevznikne nárok vůbec.

Vznik dovolené za daný kalendářní rok je vždy podmíněn splněním 2 podmínek. Podmínky se posuzují kumulativně, nejprve musí být splněna první a teprve poté se posuzuje druhá.

1. Zaměstnancův pracovněprávní vztah založený dohodou musí v daném kalendářním roce nepřetržitě trvat k témuž zaměstnavateli po dobu alespoň 4 týdnů, tj. 28 kalendářních dní.
2. Zaměstnanec v tomto pracovněprávním vztahu v daném kalendářním roce musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 4násobek týdenní pracovní doby, tj. v případě dohod 80 hodin (20hodinová týdenní pracovní doba x 4). Započítávají se všechny odpracované hodiny (vč. náhradních dob – dob výkonu práce) na dohodu v daném kalendářním roce.

Nepřetržitost pracovněprávních vztahů

V první podmínce se ale hovoří o nepřetržitém trvání pracovněprávního vztahu. Pokud by na sebe dvě dohody bezprostředně navazovaly, posoudí se pro účely řádné dovolené dohromady. Jde o nepřetržité trvání. To platí i v situaci, kdy jsou mezi první a druhou dohodou pouze volné dny (sobota, neděle nebo svátek). Jestliže by tam ale byl jeden nebo více pracovních dnů, posoudí se každý pracovněprávní vztah pro účely řádné dovolené samostatně.

To platí pro na sebe navazující pracovní poměry nebo dohody stejného druhu. Ale co když na dohodu o provedení práce bezprostředně naváže např. dohoda o pracovní činnosti? Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Christian Tesařík za FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář, nepřetržitost se nebude posuzovat pouze pro stejný druh pracovněprávního vztahu, ale například i z přechodu z dohody o provedení práce na pracovní poměr na základě pracovní smlouvy. Je tedy podstatné, že pracovněprávní vztahy na sebe budou bezprostředně navazovat a pak se bude jednat o nepřetržitost, nezáleží na druhu daného pracovněprávního vztahu.

Výpočet dovolené je stejný jako u pracovního poměru

Pro samotný výpočet nároku na dovolenou lze využít například univerzální vzorec. Následující tabulka ukazuje výpočet pro dohodu o provedení práce trvající od 1. února do 31. prosince 2024. Liší se pouze základní výměrou řádné dovolené u zaměstnavatele. Odpracováno ve všech případech 300 hodin.

Vzorec pro výpočet: (počet celých násobků týdenní pracovní doby/52) x roční nárok dovolené vyjádřený v hodinách

Stanovení odpracovaných celých násobků týdenní pracovní doby: počet hodin výkonu práce/fiktivní týdenní pracovní doba zaměstnance, tj. v našem případě 300/20 = 15

Roční nárok dovolené vyjádřený v hodinách: výměra dovolené u zaměstnavatele x týdenní pracovní doba. Např. 4 týdny x 20 = 80 hodin

Obdobně např. pokud bude odpracováno jen 280 hodin při výměře dovolené u zaměstnavatele 4 týdny. Počet celých násobků týdenní pracovní doby: 280/20 = 14. Výpočet: (14/52) x 80 = 22 hodin řádné dovolené.

Poznámka: Jde o celé násobky týdenní pracovní doby, tudíž se zaokrouhluje směrem dolů. Naopak roční nárok na dovolenou se vždy zaokrouhlí ve prospěch zaměstnance, tj. na celé hodiny nahoru. 

Příklad pro dohodu o pracovní činnosti: 

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána od 1. ledna do 31. prosince 2024. Týdenní pracovní doba byla sjednána na 7 hodin. Odpracováno celkem 364 hodin. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Počet celých násobků týdenní pracovní doby: 364/20 = 18. Výpočet: (18/52) x 100 = 35 hodin řádné dovolené.

Čerpání a proplacení dovolené

Dovolená se samozřejmě čerpá podle stejných pravidel jako u pracovního poměru. Musí být vyčerpána v roce, za který náleží, a to podle plánu čerpání dovolené. Čerpání určuje zaměstnavatel. V případě krátkodobých dohod (vnikne-li nárok na dovolenou) bude ideální její proplacení při skončení dohody. Čerpání by totiž mohlo být komplikované. Dohody se často uzavírají např. na zástup za zaměstnance v pracovním poměru čerpající řádnou dovolenou. Zde by ale následně čerpali dovolenou i zastupující dohodáři. Je pravdou, že např. u dohody o provedení práce může být dovolená čerpána také nad rámec maximálního možného rozsahu práce, tj. nad 300 hodin. Avšak je nutné si uvědomit, že čerpání řádné dovolené nad rámec odpracovaných hodin může navýšit celkový nárok řádné dovolené (čerpání dovolené je považováno pro účely řádné dovolené za výkon práce).

Tudíž je ideální sjednání dohody tak, aby umožnila při jejím skončení řádnou dovolenou proplatit. A jsme opět u již popisované nepřetržitosti. Christian Tesařík z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS upozornil, že pokud jeden pracovněprávní vztah skončí například k 31. 12. a nový vztah vznikne k 1. 1. u téhož zaměstnavatele, půjde o nepřetržitost ve smyslu § 213 zákoníku práce. Pokud dovolená nebude vyčerpána v prvním pracovněprávním vztahu, neposkytuje se při skončení za nevyčerpanou dovolenou náhrada mzdy a nevyčerpaná dovolená (případně její zbývající část) se převede do dalšího pracovněprávního vztahu. Pro všechna ostatní práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu platí, že se budou posuzovat nezávisle na jiném sjednaném pracovněprávním vztahu.

Z toho důvodu bude vhodnější sjednávat pracovněprávní vztahy vždy tak, aby na sebe nepřetržitě nenavazovaly. Například jedna dohoda skončí 25. prosince a druhá bude sjednána až od 3. ledna následujícího roku. Potom se nárok na řádnou dovolenou posoudí u každého pracovněprávního vztahu samostatně a je možné nárok na dovolenou při skončení dohody proplatit.