Jak propustit zaměstnance v době nemoci?

Spolu s novým rokem přibyl zcela nový výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele. A to pro porušení povinností dodržovat léčebný režim v době prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti zvlášť hrubým způsobem. Ovšem i tento druh výpovědi má svá pravidla a ta je nutno dodržet. Poradili odborníci na pracovní právo. Čtěte také:  Nová úprava přesčasů udělala z pracovníků levnou námezdní sílu

Porušení léčebného režimu jako nový výpovědní důvod

Od ledna 2012 lze dát zaměstnanci výpověď, pokud poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou § 301a zákoníku práce. Uvedený paragraf byl do zákona vložen pod názvem „Jiné povinnosti zaměstnanců“. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci v době prvních 21 kalendářních dnů nemoci povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.

Prokázání porušení povinností může být zjištěno:

• vlastní kontrolou zaměstnavatele,
• kontrolou ČSSZ (provedenou na podnět zaměstnavatele),
• kontrolou třetí osoby (např. osoba poskytující služby soukromého detektiva nebo bezpečností agentura na základě smlouvy o poskytovaných službách se zaměstnavatelem).

Jde o výpověď, ne o okamžité zrušení

V případě hrubého porušení léčebného režimu jde o rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. h zákoníku práce, nikoli o okamžité rozvázání pracovního poměru zvlášť hrubým způsobem, jelikož se nejedná o porušení právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Jde o jeden z mála případů, kdy může zaměstnavatel postihnout zaměstnance za jeho chování mimo pracovní dobu, mimo jeho pracoviště a bez přímé souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů pro zaměstnavatele. Čtěte také: Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit? Zjistili jsme

V souladu s § 58 zákoníku práce může zaměstnavatel podat výpověď do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu výpovědi dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. V případě šetření jiného orgánu lze dát výpověď ještě do jednoho měsíce, kdy se dozvěděl o výsledku tohoto šetření. Podáním výpovědi již ale nemůže snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy. I přes zjištěné provinění náleží v plné výši. Výpovědní doba je v tomto případě dvouměsíční, zaměstnanci nenáleží odstupné. Čtěte také: Evidence pracovní doby podle nových pravidel

Zaměstnavatel má tedy možnosti dvě:

1. Snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy (§ 192 odst. 5 zákoníku práce).
2. Dát výpověď s poskytnutím plné náhrady mzdy (§ 52 písm h zákoníku práce).

Co je hrubým porušením léčebného režimu?

Jak upozornil advokát Zdeněk Málek z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský, aby zaměstnavatel mohl využít uvedený výpovědní důvod, nestačí pouhé obyčejné porušení povinnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Musí jít skutečně o zvlášť hrubé porušení. Za zvlášť hrubé porušení není možné považovat nákup v blízkém obchodě nebo třeba venčení psa. V případě, že by se takové jednání opakovalo, pak může i drobné jednání ve svém souhrnu dosáhnout porušení zvlášť hrubého, upřesnil oslovený advokát. Čtěte také: S růstem zadluženosti přibývá i insolvenčních srážek ze mzdy. Čtěte, jak na ně

Je tedy zřejmé, že i opakované nezastižení zaměstnance na místě určeném k léčení bude nutné nejen prokázat ale současně zvážit, zda se jedná o porušení léčebného režimu nebo o zvlášť hrubé porušení léčebného režimu. Mohou se totiž vyskytnout situace, kdy je nemocný zaměstnanec nucen toto místo odůvodněně opakovaně opustit. Například akutní zubní ošetření, nenadálá událost v rodině apod. Jestliže může zaměstnanec oprávněně prokázat, z jakých důvodů se na uvedené adrese nevyskytoval, nemůže se jednat o zvlášť hrubé porušení léčebného režimu.

Zjevným hrubým porušením léčebného režimu je naopak odjezd na chatu, do teplých krajin či prokázaná jiná výdělečná činnost v době poskytování náhrady mzdy (přivýdělek pro jiného zaměstnavatele, podnikatelská činnost mimo místo určené k léčení). Dalším příkladem mohou být opakované návštěvy posilovny, restaurací, barů, divadelních představení a podobně. A to i v době povolených vycházek. Zde by zaměstnavatel zajisté zvážil porušení léčebného režimu a eventuálně i zvlášť hrubé porušení léčebného režimu. Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Jasněji až s prvním rozhodnutím soudu

Posouzení, jestli zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákoník práce bohužel nestanoví. Pro objasnění toho, co se myslí zvlášť hrubým porušením povinností dočasně práce neschopného pojištěnce, bude rozhodující vývoj judikatury (rozhodování soudů, především Nejvyššího soudu ČR). První rozhodnutí v těchto věcech však bude možné očekávat nejdříve za 2 – 4 roky, odhaduje Zdeněk Málek z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.

Vždy bude rozhodnutí zaměstnavatele záviset na okolnostech konkrétního případu, počtu porušení, jejich délce, odstupech mezi jednotlivými porušeními, důvodech porušení apod. Je však zřejmé, že prokazování porušení zvlášť hrubým způsobem bude komplikované. Přes počáteční obavy a poměrně ostrou kritiku ze strany zástupců odborových organizací k zavedení nového výpovědního důvodu, přistupují zaměstnavatelé k tomuto kroku pouze v případech markantního zneužívání dočasné pracovní neschopnosti. Čtěte také: Další novinky u lékařů. Čtěte, jak často musí zaměstnanci nově na prohlídky

To potvrzuje i advokát Zdeněk Málek, podle kterého zaměstnavatelé uvedený důvod zatím skutečně využívají zřídka. Dosud není jasné, co se „zvlášť hrubým“ porušením myslí. Uvedený důvod by proto měli využívat pouze tehdy, pokud zaměstnanec poruší své povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem (mělo by jít skutečně o extrém), a pokud budou takové porušení schopni prokázat. V opačném případě se mohou dostat do soudního sporu, který pro ně nemusí skončit úspěšně.