Více než trojnásobně vyšší očekávání přínosů EET ministerstvo zdůvodňuje změnami v ekonomice, a to jak v oblasti daní, tak třeba technologického pokroku. Přínos první EET navíc údajně oslabil zásah Ústavního soudu.
Co se dozvíte v článku
Od roku 2027 se má vrátit EET 2.0
Návrh zákona o evidenci tržeb, který má opětovně zavést EET, se již nachází v připomínkovém řízení. Od roku 2027 by tržby měli začít povinně evidovat všichni podnikatelé, kteří je přijímají při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. V EET 2.0 vznik povinnosti evidovat tržbu nemá určovat forma platby (hotovostní/bezhotovostní), ale charakter podnikatelské činnosti, resp. nastavení interakce se zákazníkem.
Půjde o:
- hotovostní platby,
- platby platební kartou,
- QR platby a další běžné způsoby úhrady probíhající přímo na místě plnění.
Naopak faktury nebo online transakce z účtu na účet bez fyzického kontaktu evidenci podléhat nebudou. Náš systém bude moderní, efektivní a maximálně nenákladný. Nepochybuji, že poctiví podnikatelé na EET 2.0 jedině vydělají,
komentovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Co se týká přínosů EET 2.0, ministerstvo financí očekává, že EET 2.0 přinese ročně 14 až 15 miliard korun.
Pod Stanjurou měla EET přinést 4,2 mld. Kč
Když se přitom před čtyřmi lety EET rušila, ministerstvo financí pod Zbyňkem Stanjurou z ODS tvrdilo zcela jiná čísla. Tehdy ministerstvo v důvodové zprávě uvedlo, že v případě, že by se EET opět rozjela (byla přerušena kvůli covidu) a tržby by začali evidovat i podnikatelé z posledních dvou fází, by byl dopad na inkaso veřejných rozpočtů ve výši cca 4,2 mld. Kč (z toho 2,8 mld. Kč státní rozpočet, 1,3 mld. Kč místní rozpočty a 0,1 mld. Kč rozpočty zdravotních pojišťoven) ročně.
Nízký přínos EET ministerstvo vysvětlovalo tím, že od roku 2016, kdy byla EET spuštěna, došlo k významným změnám, především k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pokles hotovostních plateb totiž podle ministerstva oslabil význam evidence tržeb, neboť snížil množství transakcí, které EET podléhají. Digitální formy obchodu již dle ministerstva nepřipouštěly takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti vzhledem k tomu, že za digitální transakcí zůstává stopa. Jak doplnilo ministerstvo financí, většinu poplatníků to vede k tomu, že danou transakci promítnou do tvrzení svých daňových povinností.
Dalšími výraznými faktory, které podle ministerstva snižovaly efekt EET, tvořily změny v nastavení daňových zákonů. Jde například o zavedení institutu paušální daně, do kterého je zapojeno přes 80 tisíc poplatníků. Jejich daň tedy není v principu odvislá od přesného vyčíslení příjmů, čímž došlo ke snížení počtu subjektů, na které by mohla mít evidence tržeb fiskální dopad. Dále došlo k výraznému snížení daňového zatížení u zaměstnanců (zrušení tzv. superhrubé mzdy, zvýšení základní slevy na poplatníka) a většinu osob samostatně výdělečně činných (zvýšení slevy na poplatníka), tyto změny se projeví snížením motivace k daňové optimalizaci,
uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona, který EET rušil.
Souhlasíte se znovuzavedením EET od roku 2027?
Pod Schillerovou má EET přinést 14,4 mld. Kč
Ve zprávě RIA k nynějšímu návrhu zákona, který má EET znovu zavést, ministerstvo uvádí očekávaný přínos ve výši 14,4 mld. Kč (celoroční akruální dopad při plném náběhu opatření). Metoda výpočtu fiskálních dopadů evidence tržeb je dle ministerstva založena na odhadu objemu zatajených tržeb z národních účtů, tzv. šedé ekonomiky. Konkrétní přínosy na úrovni veřejných rozpočtů byly predikovány na základě údajů o šedé ekonomice v ČR (GNI inventory od Českého statistického úřadu), konkrétně pouze za tu část šedé ekonomiky, která se týká zatajených tržeb. Celkový rozsah šedé ekonomiky se pro ČR za rok 2023 (novější data nejsou bohužel vzhledem ke složitosti procesu známa) ministerstvo odhaduje na zhruba 911 mld. Kč.
Část týkající se pouze zatajených tržeb byla odhadnuta ve výši cca 360 mld. Kč (tato hodnota reprezentuje maximální, hypotetický rozsah, ve kterém by bylo možné zvýšit základny pro jednotlivé daně, kdyby došlo ke 100% míře odhalení zatajených tržeb). Celková známá data o šedé ekonomice byla dle predikce vývoje makroekonomických veličin přepočtena na předpokládanou úroveň roku 2027, kdy se plánuje zavedení EET 2.0,
upřesňuje zpráva RIA.
Ilustrační obrázek
Jak ministerstvo pod Schillerovou obrat zdůvodňuje
Výrazně vyšší očekávaný přínos EET 2.0 oproti situaci před několika lety, kdy se evidence rušila, zdůvodňuje ministerstvo tím, že ekonomika mezitím prošla celou řadou změn. A to nejen formou poměrně dramatického vývoje makroekonomických ukazatelů (například růst nominálního HDP, průměrná míra inflace), v oblasti technologického pokroku (růst plateb kartou, nové platební metody), ale i v oblasti nastavení daňového systému (zejména u DPH – změna sazeb v pohostinství, u nápojů, úklidových pracích v domácnostech, oprav, kadeřnických a holičských služeb a dále například zvýšení počtu registrovaných plátců DPH z titulu překročení roční hranice obratu 2 mil. Kč). V souvislosti s tím jsou identifikovány také nové metody a způsoby vyhýbaní se daňové povinnosti, na které je nutné reagovat,
píše se ve zprávě RIA.
Zároveň podle ministerstva financí platí, že EET v původní podobě ztratilo zásahem Ústavního soudu a vyloučením bezhotovostních tržeb svůj analytický potenciál, který umožňoval na základě srovnávání tržního benchmarku cílené a efektivní kontroly. To přirozeně významně snižovalo jeho reálný fiskální přínos, podobně jako fakt, že nikdy nedošlo k plánovanému startu dvou ze čtyř fází. Nízká srovnatelnost fiskálních odhadů je zesílena také inflační vlnou, která v posledních 4 letech přesáhla 30 %,
dodává zpráva RIA.
Pod Babišem měla EET přinést 17,7 mld. Kč
Stávající obrat ministerstva financí ovšem není prvním. Když totiž ministerstvo posílalo v roce 2015 pod vedením Andreje Babiše (ANO) do Sněmovny návrh zákona o evidenci tržeb, který zaváděl EET, počítalo s tím, že ročně přinese necelých 18 miliard korun. Předpokládané zvýšení daňového inkasa (DPH a daň z příjmu, a to pouze za první dva sektory tzn. stravování, pohostinství, maloobchod a velkoobchod) je cca 12,5 mld. Kč. Za ostatní sektory je v návaznosti na zvolený rozsah povinných subjektů další potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč, uvádělo ministerstvo financí ve zprávě RIA k předloženému zákonu, přičemž v tabulce přínosů místo 12,5 ve skutečnosti spočítalo 12,7 mld. Kč a celkově tak EET měla přinést 17,7 mld Kč ročně.
ČLÁNKY DO MAILU