Příběh fyzioterapeuta, který léčí závratě a jezdí za nemohoucími až do obýváku

Základem ordinace je polohovací lehátko

Novou soukromou ordinaci pro fyzioterapii v Českých Budějovicích otevřel Martin Bárta na začátku listopadu. Podle něj je to zatím docela náročné, protože potřebuje, aby se ordinace rozjela, lidé si jej našli a bylo jich dostatek. Zároveň k tomu organizoval ještě nějaké vzdělávání pro své kolegy fyzioterapeuty, takže se potkalo hodně věcí najednou. Ale jsem spokojený, protože si můžu organizovat čas tak, abych byl spokojený s kvalitou péče, kterou poskytuji. To se mi nestalo nikde jinde než v tomto prostředí. A můžu si vybrat, kdy budu pracovat a jakou budu mít pracovní dobu. To je pro mě pohodlné a dobré také ze zdravotního hlediska, dodává.

Volba na České Budějovice byla pro Bártovy jednoduchá, protože Martin se zde přiženil a nechtěl se ženou zakládat rodinu v Praze, kde studovali. Takže se vrátili do jižních Čech, odkud pochází Barbora a před několika lety zde zakotvili. Martin dále vysvětluje, že když se zřizuje ordinace, má určité technické požadavky, které se musí splnit. Základem je polohovací lehátko a časem, když to bude dobře fungovat, tak chtějí přidat další diagnostické vybavení. To jim pomůže zkvalitnit terapii.

Díky vzdělávání je rychlejší a přesnější

Martin Bárta se zamýšlí nad tím, jestli jej fyzioterapie přímo lákala. Vzpomíná, že na střední škole měl krizi, kdy nevěděl, čemu se věnovat. Když nastupoval do prvního ročníku, měl nějaké přesvědčení, ale postupně zjistil, že to nebude směr, kterým by se chtěl ubírat. Na fyzioterapii jsem narazil náhodou, když jsem projížděl obory a řekl jsem si, že to zkusím a uvidím, doplňuje se s tím, že jej to v průběhu studia začalo bavit a dnes je z něj snad docela dobrý fyzioterapeut. 

Jako v každém medicínském oboru je i ve fyzioterapii zapotřebí se vzdělávat, protože se obory rychle proměňují a je třeba se zdokonalovat. Umožňuje mi to být v té terapii přesnější a rychlejší, kdy toho pacienta nevláčím terapií mnoho hodin, ale dokážeme najít řešení rychle, popisuje Martin. 

Tak jako se musí lékař atestovat a získat znalosti, které nedostal na univerzitě, musí se vzdělávat i fyzioterapeut. Podle Martina zde však toto vzdělání není tak systematické jako je právě třeba atestace, takže mají sadu postgraduálních kurzů, které jsou proměnlivé kvality a člověk si z nich musí dobře vybírat, aby získal dovednosti, které ho učiní lepším fyzioterapeutem. 

Metou je pro Martina začít se věnovat výše zmíněnému diagnostickému ultrazvuku, který by rád měl v ordinaci. Nyní je poměrně spokojený s paletou terapeutických možností, které má, ať už je to léčba poruch rovnováhy, respektive vestibulární rehabilitace nebo chronických bolestí. To je pro něj stěžejní a okrajově se věnuje respirační fyzioterapii a problémům s dýcháním. Myslím, že to mi vydrží ještě nějakých pár let, než budu mít potřebu posunout se dál a zjistím, že jsem vyčerpal možnosti, usmívá se.

Někdy cvičit nejde 

Martin Bárta uvádí, že do běžné ambulantní rehabilitace nejčastěji lidé přichází, protože je něco bolí. U něj je specifikum, že se mu hlásí pacienti, kteří mají nějaké závratě nebo poruchu rovnováhy. Není výjimka, že chodí pacienti i s respiračními obtížemi. Jak Martin vysvětluje, respirační fyzioterapie je z medicínského hlediska důležitá, protože je nedostupná. Evropská společnost, která se zabývá rehabilitací respiračních funkcí a dýcháním, uvádí, že je celoevropský problém sehnat terapeuta, který bude umět pracovat s dušností a s problémy spojenými s dýcháním.

Když jde o pacienty, co mají nějaké onemocnění dýchacího systému jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), tak pro ně je zásadní moct být fyzicky aktivní. To určuje i další průběh choroby. Například CHOPN není jen o tom, že se člověku špatně dýchá, ale také o tom, že mu ubývá specifických svalových vláken, která potřebují hodně kyslíku. S takovým člověkem je podle Martina nutné postupovat velmi specifickým způsobem, aby ho přivedl k co největší možné fyzické aktivitě. To, jak je člověk zdatný, totiž do jisté míry určuje, jak bude nadále zdravý. 

Ne vždycky je to o tom, že člověk necvičí, a tak je nemocný, ale někdy prostě cvičit nejde, podotýká Martin s tím, že se můžete ocitnout v situaci, kdy opravdu nemůžete a k tomu pak slouží právě fyzioterapie. Abychom vás provedli tou situací, která je náročná, kdy se opravdu nedá hýbat. My vás naučíme, jak to udělat, abyste se hýbat mohli a ještě v takové míře, která vám bude zlepšovat váš zdravotní stav, upřesňuje. 

Někdy v ambulantní sféře chodí pacienti také ne kvůli tomu, že mají nějakou závažnou nemoc, ale že se jim špatně dýchá, například v určité situaci mají nějakou funkční dušnost. Nejsou tedy nemocní, ale třeba ten pohyb, kterým se nadechují a vydechují, neprobíhá z hlediska rozložení napětí na hrudníku nebo na těle optimálně a z toho vzniká pocit, že se nemůžou nadechnout. Jsou i pacienti, kde můžeme dělat takové zázraky, když je dobře ošetříme a děláme jim dobré cvičení, že ta dušnost, která vznikala při popoběhnutí nebo chůzi do schodů, zmizí, popisuje dále Martin. 

Co neumí, to se naučí

Pacienti za Martinem Bártou přijdou s tím, že mají nějaký problém a na něm je, aby jim s tím pomohl. Když narazí na to, že to neumí, tak se to musí naučit. To je podle Martina podstata toho, co se naučil ve své praxi rehabilitace. Všechno jsou poměrně časté problémy, ale pacienti nemají terapeuta, co by jim s nimi pomohl. Kurz je podle něj o tom, že jdete za nějakým člověkem, který se něčemu věnuje. Není však primární udělat si co nejvíce kurzů a mít nejvíc nějakých metod, ale sednout potom k počítači a umět si přečíst vědecké zdroje a dohledat je. To je úplný základ v každém medicínském oboru, shrnuje. 

Na webu má rezervační systém i zpětnou vazbu

K objednávání do fyzioterapeutické ordinace mohou pacienti využít rezervační systém. Martin Bárta k tomu používá Fyzion, což je podle něj skvělá česká aplikace. Pacienti se tak mohou objednávat sami, což Martinovi šetří čas. Pokud je pacient ochoten si otevřít rezervační systém a sám si zarezervovat termín, on s ním nemusí telefonovat, například když má plné ruce práce s jiným pacientem. Na druhou stranu častěji to pacienti používají proto, aby si tu terapii zrušili, když nemůžou. To je pro mě ale také výhoda, protože za prvé vím, že nepřijdou a nevolají mi ve chvíli, kdy mám pacienta, doplňuje s tím, že to funguje pěkně, ale spousta lidí v rámci prvního kontaktu raději volá, protože chtějí vědět, ke komu jdou. 

Sbírání zpětné vazby je podle Martina nesmírně důležité, protože oni jako fyzioterapeuti, ale také obecně lidé v medicíně, nemají dlouhodobou zpětnou vazbu k tomu, jak si pacienti vzali to, co jim řekli a jak si vyložili jejich slova. Druhá důležitá věc se týká samotné terapie, jestli fungovala, protože pacient může být sice nespokojený, ale stejně mu může být líp. Tyto dvě položky jsou velmi důležité, a to zejména v dlouhodobém měřítku. 

Ceník se odvíjí od cen v okolí

Co se týče cen, cenotvorba je v tomto případě řízena centrálně a fyzioterapeuti mají cenový předpis podle ministerstva zdravotnictví, který musí dodržet. Jak Martin podotýká, jsou tam položky, které se dají udělat v různém rozmezí, což je například odměna podnikatele. Musíte si nastavit slušný plat, aby nebylo potřeba sedět v ordinaci 12 hodin denně, ale abychom mohli dělat optimum šest terapeutických hodin denně, aby byl čas i na nějakou administrativu, dodává. 

Martin dále zmiňuje, že se cenotvorba vždycky odvíjí od cen v okolí s tím, že když je člověk výrazně dražší, tak by to měl umět dobře obhájit. Sám si myslí, že je v regionu na průměru a v jeho ceníku zbývá dostatečný rozpočet na další vzdělávání a další práci. Má tak čas pacientům s odstupem napsat nebo jim sepsat nějaká doporučení, což je práce okolo, kterou nemůže dělat, když je u něj aktivní pacient.

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Kvalitní terapeut si klienty najde

Podle Martina v medicíně hodně záleží na tom, jaký dojem děláte na pacienty a jak dobře eticky a upřímně k nim umíte mluvit. Je podle něj fajn, když má člověk v nabídce věci, které nenabízí nikdo jiný. To platí vždycky a myslí si, že to z nějaké míry splňuje. Na druhou stranu je zdravotní systém v současné době tak přetížený a terapeutů je k dispozici poměrně málo, že když je člověk kvalitní terapeut, tak si vždycky klientelu najde, zdůrazňuje. 

Zařízení, která mají smlouvu s pojišťovnou, mají běžně čekací doby v řádech měsíců. Když vás akutně zlobí nějaký problém, tak to dopadne tak, že buď se to samo o sobě spraví, nebo budete tři měsíce trpět. To pak pacienti raději hledají někoho, kdo je dokáže obsloužit rychle, popisuje Martin. I jeho kolegové, kteří mají už zavedené ordinace, mají poměrně dlouhé čekací doby, protože pacientů je hodně. 

Martin začal také s reklamou, což je pro něj nezvyk, protože se nikdy neprezentoval na žádných sítích. Ví však, že sociální sítě jsou dneska to hlavní, proto si založil facebookovou stránku a Instagram a má v plánu přidávat tam postupně nějaké odborné příspěvky hlavně s rehabilitační tématikou. Ty by měly být poučné jak pro laiky, tak pro odborníky a jsou hlavním cílem Martinovy propagace. Chtěl bych, aby to bylo založené na těch věcech, o kterých jsem mluvil, aby byly aktuální a opravdu založené na dobré vědecké evidenci a například účinnosti té rehabilitace, prozrazuje. 

Stíhá i kurzy

Kromě ordinování se Martin věnuje také kurzům. Nyní odučili první kolo kurzu o komplexních přístupech k bolesti zad a ozkoušeli, jak dobře funguje koncept. Čas na to Martin bere těžko, ale nějak to zvládl a nyní už mají vypsaný další termín týkající se bolestí dolních zad. Ještě bych chtěl otevřít i nějaký termín pro vestibulární rehabilitaci, ale tam zvažuju, že pozvu ještě nějaké odborníky z oboru, protože mi přijde, že některé věci nechci učit úplně sám a je fajn, když se toho účastní i nějaký vědec, který se tou problematikou zabývá, přiznává. 

Podle Martina je na kurzech hlavní, aby byly dobře připravené. Když už má člověk nějaké zkušenosti s přednášením, tak potom ví, které téma zabere kolik času. Na předchozím kurzu to šlo dobře, přednášky vycházely podle harmonogramu. Vždycky jsou však nějaké otázky na místě a nějaké modifikace od kurzistů, co by chtěli vědět, takže je potřeba i trochu zaimprovizovat. Kurz zaměřený na bolesti dolních zad chce Martin postavit na kazuistikách, aby tam přišli i pacienti a byla tam i videa z terapie, jak s pacienty komunikuje. U pacientů je totiž jedna velká neznámá, jak to s nimi bude probíhat a jak se podaří nebo nepodaří diagnostika. Samozřejmě by byla trapná situace, kdyby se to na kurzu fatálně nepovedlo, směje se Martin. 

K pacientům jezdí až domů

Martin se rozhodl nabízet i fyzioterapii u pacientů doma. K nim do ambulance obvykle přicházejí jen ti pacienti, kteří můžou sami přijít. Mohou je trápit poměrně intenzivní bolesti, ale není to ještě fyzioterapie u lůžka. Domácí fyzioterapie je vyhrazená právě pro klienty, kteří opravdu nemůžou přijít, například když jsou krátce po operacích, nemůžou vstát na nohy, mají vážné onemocnění nebo nemůžou kvůli nějakým potížím opustit domov. 

Martin se pro fyzioterapii doma rozhodl proto, že jde o nedostupnou službu a není snadné, aby se vám podařilo pozvat fyzioterapeuta domů. Přitom spousta věcí, když se řeší včas a adekvátní rehabilitací, zkracuje dobu rekonvalescence. Když jste například po implantaci endoprotézy a kvalitně se rehabilituje, tak s tou endoprotézou byste měl za chvíli na tom být výrazně líp než před tou implantací. To se podaří ve chvíli, kdy intenzivně a adekvátně rehabilitujete, uvádí Martin na příkladu. Podobně to podle něj platí, když si uděláte nějaký úraz a musíte ulehnout na lůžko. Když ležíte, tak vám ubývá svalové hmoty a tím pádem je těžší a těžší se z toho lůžka zvednout. Takže čím dříve se začne rehabilitovat, tím méně svalové hmoty ubyde a tím rychlejší bude rekonvalescence. 

Další příklad se týká vestibulární rehabilitace. My víme, že když pacient má nějaké akutní závratě, tak je nejlepší, když se začne rehabilitovat v podstatě hned v ten den, kdy akutní závratě vznikly. Samozřejmě v případě, že nevyžaduje nějakou jinou léčbu, doplňuje Martin s tím, že tyto závratě nejčastěji nevznikají v důsledku závažného onemocnění, ale kvůli zhoršení funkce vnitřního ucha. Ti pacienti, kteří začnou rehabilitovat včas, mají lepší výsledky rehabilitace a jsou dříve v práci, než ti, kteří začnou rehabilitovat pozdě. Ti nedocílí rehabilitací tak dobrých výsledků a zároveň je zde větší riziko, že budou mít nějaké dlouhodobé problémy, přidává Martin. 

Podle něj po operaci, jako je například zmíněná endoprotéza, není nezbytně nutné jet do lázní, ale důležitější je postupně zvyšovat svoje dovednosti. Není ideální postup, že je člověk týden v nemocnici, pak dva měsíce sedí doma, kde neví, co má dělat a pak jede slavně do lázní. Dodává, že i z literatury víme, že je mnohem lepší časná, dobře rozplánovaná rehabilitace, která pacienta nepřetíží, ale adekvátně jej zatíží, aby se dobře hojil. Ale informovanost mezi laickou veřejností a někdy i mezi odbornou je v tomto relativně nízká a musíme na tom zapracovat třeba i na těch sociálních sítích, uzavírá.

Tip na další příběh

Začalo to dárkem pro kolegyně. Teď Dagmar zdobí perníčky jako o život 

Když Dagmar Richtrová přijde z práce, relaxuje pečením a zdobením perníčků. Ty dělá jak na objednávku, tak je prodává například na trzích. Více v článku.

• 
• 
• 

Dalších 21 fotografií