Spropitné v restauracích se nebude muset danit ani evidovat v EET

Spropitné bude osvobozeno do 7 % tržeb

Konkrétně ministerstvo navrhuje v zákoně o evidenci tržeb osvobodit příjem zaměstnanců v podobě spropitného ze stravovacích služeb od daně z příjmů a odvodů zaměstnance až do výše 7 % z měsíčních tržeb restaurace. Změna se má nicméně vztahovat pouze na zaměstnance restaurací, kaváren a hospod jako jsou číšníci, servírky, barmani či kuchaři. 

V tomto sektoru jsou mzdy statisticky pod úrovní průměrné mzdy v České republice a příjem zaměstnanců v tomto sektoru není zpravidla tvořen pouze mzdou obdrženou od zaměstnavatele, ale i spropitným obdrženým od zákazníků. Současná právní úprava, podle které je spropitné v plné výši zdanitelný příjem ze závislé činnosti, vede k nižší transparentnosti mezd v tomto sektoru, jelikož zaměstnanci mohou být motivován příjem v podobě spropitného nepřiznat, vysvětluje se v důvodové zprávě s tím, že osvobození se bude týkat jen zaměstnanců a nikoli podnikatelů. Pokud spropitné obdrží poplatník při výkonu činnosti, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních příjmů, nebude od daně a pojistného osvobozeno.

Přečtěte si také:

V čem se EET 2.0 liší od EET 1.0? Přinášíme velké srovnání

Spropitné musí být dobrovolné, couvert se bude danit

Spropitné v rámci definice pojmu „spropitné ze stravovacích služeb“ je nutné podle předkladatelů návrhů vnímat jako nepovinnou platbu vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami. Z toho vyplývá, že osvobozen nebude moci být příjem v podobě tzv. couvertu, jelikož couvert je povinný poplatek za stolování připočtený k ceně jídla a nejde tak o nepovinnou platbu, upřesňuje důvodová zpráva.

Stravovací služba je pak definována v § 23 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví jako činnost provozovatele potravinářského podniku, která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování. Pro úplnost je třeba dodat, že pokrmem se rozumí i nápoje, neboť pojem „pokrm“ je definován v § 23 odst. 2 uvedeného zákona jako potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby, píše se v důvodové zprávě.

Podmínkou osvobození spropitného bude také to, aby toto spropitné bylo poskytnuto v přímé souvislosti s poskytnutou službou. To znamená, že musí být dána časová a věcná souvislost mezi poskytnutým spropitným a poskytnutou stravovací službou. Typickým příkladem, kdy je spropitné poskytováno zákazníkem v přímé souvislosti s poskytnutou stravovací službou, je poskytnutí spropitného při placení účtu v restauraci.

Přečtěte si také:

Kdo se bude moct vyhnout EET a jaké podmínky bude muset splnit?

Osvobození se bude týkat jen dýšek v provozovně

Spropitné, které má být osvobozeno od daně, musí poskytnout zaměstnanci zákazník, a nikoli jeho zaměstnavatel, u kterého vykonává činnost, při které obdržel spropitné. Tato podmínka je splněna i tehdy, pokud zaměstnanec obdrží spropitné od zákazníka prostřednictvím zaměstnavatele, který vystupuje jen jako prostředník mezi zákazníkem a zaměstnancem. 

Jde zejména o v gastronomii běžné případy, kdy zákazník poskytne spropitné zaměstnanci prostřednictvím platební karty na účet zaměstnavatele, který následně obdržené spropitné rozděluje mezi zaměstnance vykonávající směnu. Účelem této podmínky je naplnění pojmu spropitného, že jde o nepovinnou platbu vyjadřující míru spokojenosti zákazníka, a zamezení obcházení daňové povinnosti. Podmínka naopak nebude splněna, pokud bude jako „spropitné“ označována pevná částka, která bude zaměstnanci každý měsíc poskytována zaměstnavatelem nad rámec smluvené mzdy a jejíž výše nebude záviset na dobrovolných platbách od zákazníků, doplňuje důvodová zpráva.

Další podmínkou, aby šlo spropitné osvobodit od daní, bude, aby služba byla poskytnuta v provozovně stravovacích služeb, která je definována jako provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně. Provozovnou se podle § 17 odst. 1 živnostenského zákona rozumí prostor, v němž je vykonávána živnost. Osvobození spropitného při poskytnutí stravovací služby se tak nebude týkat např. tržišť, stánků s občerstvením či food trucků, kde není možné splnit podmínku přímé spotřeby pokrmů v provozovně, tedy takových, kde součástí provozovny není místo určené ke spotřebě pokrmů, typicky stoly a židle, upozorňuje se v důvodové zprávě.

Jak se bude počítat limit a dělit mezi zaměstnance

Pokud výše obdrženého spropitného za kalendářní měsíc překročí stanovený limit, je osvobozeno pouze spropitné do tohoto limitu a spropitné ve výši přesahující tento limit je zdanitelným příjmem. Limit výše osvobozeného spropitného se stanoví za jednotlivé kalendářní měsíce a stanoví se jako 7 % z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb za kalendářní měsíc, přičemž tento limit se vztahuje v úhrnu na všechny zaměstnance zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé tedy budou mít možnost rozdělit přijaté spropitné na jednotlivé zaměstnance, ale vždy tak, aby celková výše osvobozeného spropitného v úhrnu za všechny zaměstnance nepřesáhla 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Pokud tak například mají jednotliví zaměstnanci odlišné pracovní úvazky nebo někteří z nich v daný měsíc čerpají dovolenou, mohou jednotliví zaměstnanci dostat rozdílné podíly na celkovém spropitném a také jim může být „přidělena“ jiná část z limitu pro osvobození spropitného.

Pokud zaměstnavatel neurčí, jak je limit osvobozeného spropitného mezi zaměstnance rozdělen, uplatní se pravidlo, že pro každého zaměstnance je limit pro osvobození roven podílu 7 % z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb za daný kalendářní měsíc a počtu zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, kteří za výkon činnosti u tohoto zaměstnavatele obdrželi za daný kalendářní měsíc spropitné. V takovém případě tedy bude limit výše osvobozeného spropitného pro všechny zaměstnance téhož zaměstnavatele stejný.

Jestliže zaměstnanci plynou příjmy v podobě spropitného ze stravovacích služeb v rámci jednoho kalendářního měsíce od více zaměstnavatelů, bude se limit pro jejich osvobození posuzovat u jednotlivých zaměstnavatelů nezávisle na sobě.

Spropitné se nebude muset evidovat v rámci EET

Jak navíc serveru Podnikatel.cz upřesnilo ministerstvo financí, spropitné nebude kromě odvodů ani podléhat EET. Podnikatel však bude spropitné od tržby odlišovat ve své vlastní evidenci pro účely mzdové agendy. Jak mu ukládá současná legislativa, musí osvobozené příjmy uvádět na mzdových listech zaměstnanců, a právě tato interní evidence mu zároveň umožní prokázat, že v měsíčním součtu nebyla překročena zákonná hranice 7 % tržeb, podotkl Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.

Pokud se podnikatel rozhodne evidovat spropitné dobrovolně i v rámci pokladního systému, je to na jeho volbě a technických možnostech. Z hlediska povinnosti sledovat tento limit a následně jej vykázat na mzdových listech přitom není žádný rozdíl v tom, zda platba proběhne kartou, nebo v hotovosti.

Podnikatelé návrh vítají

Nový režim u spropitného vítají podnikatelské svazy. Spropitné vždy bylo pevnou a tradiční součástí odměňování zaměstnanců v gastronomii, a proto jsme bojovali za jeho legalizaci. Díky navrženým změnám se statut zaměstnanců v gastronomii vyrovná ostatním oborům, výrazně se zlepší jejich bonita, například při žádosti o hypotéku, a veškeré finanční toky budou oficiální, komentoval člen představenstva Hospodářské komory ČR Luboš Kastner, který návrh na legalizaci spropitného společně s dalšími lídry české gastronomie připravil a dlouhodobě prosazoval.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) pak nová pravidla férově reflektují fungování v gastronomii a zaměstnancům dávají jistotu, že příjmy ze spropitného budou moci oficiálně vykázat například bankám při žádosti o hypotéku. Podobná pravidla má zavedena řada zemí a je dobře, že je budeme mít i u nás. Výrazně to pomůže udržet v gastronomii dobré zaměstnance a zlepšit jejich situaci, což byl náš cíl. Stejně jako u nových pravidel EET oceňujeme, že se velká část jednání s paní ministryní Schillerovou soustředila na to, jak udělat pravidla co nejjednodušší a nezavádět zbytečnou byrokracii. U spropitného tak bude na každém zaměstnavateli, jaký systém rozdělování spropitného využívá, a bude nastaven pouze maximální strop jako procenta tržeb, které bude možno v rámci spropitného mezi zaměstnance rozdělit, uzavřel Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.

Přečtěte si také:

Podnikatelské asociace návrat EET vítají, věří v narovnání podnikatelského prostředí