V ČR působí nejvíce OSVČ v historii. Do jaké míry za to může švarcsystém?

Počet aktivních OSVČ je zase rekordní

Počet aktivních OSVČ byl ke konci září letošního roku nejvyšší v tuzemské historii. Jak ukazují data ČSSZ, ke konci letošního června v Česku podnikalo 1 182 086 OSVČ, což je o 24 tisíc více než před rokem. Zatímco minulý rok stály za meziročním nárůstem především OSVČ vedlejší, letos si meziročně zvýšil počet OSVČ hlavních a vedlejších zhruba o stejné číslo.

OSVČ vedlejších působilo k letošnímu 30. září celkem 485 736, což je meziročně o 12 tisíc více. OSVČ hlavních pak úřady k poslednímu září evidovaly 696 350, tedy také o necelých 12 tisíc více než před rokem. Jak v případě OSVČ hlavních, tak vedlejších jde o nejvyšší čísla v české historii.

Jak se vyvíjel počet OSVČ v posledních letech

Zdroj: ČSSZ

Ve čtvrtletním srovnání pak počet OSVČ hlavních oproti červnu letošního roku vzrostl přibližně o 8 tisíc a OSVČ vedlejších o 600. V tomto ohledu ale nejde o překvapení. Během roku totiž počty OSVČ prochází sezónními výkyvy. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce. Nejvyšší počty tak zpravidla bývají právě ke konci září. 

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Opravdu jde o zvýšení podnikatelské aktivity?

Přestože počty OSVČ dosahují rekordních hodnot, zůstává otázkou, zda data skutečně odráží zvýšenou podnikatelskou aktivitu. Jak zástupci podnikatelů, tak odborníci upozorňují, že stávající nárůst není ve skutečnosti odrazem zvýšené podnikatelské aktivity, ale do velké míry jde o švarcsystém. Například Hospodářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Stejný názor má i Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), podle kterého se podnikatelský boom ve skutečnosti nekoná. Nárůst živností přičítáme překlopení některých tzv. dohodářů na režim OSVČ, jelikož takto firmy reagovala s předstihem na navrhované změny v režimu dohod o provedení práce. Ačkoliv návrhy realizovány nebyly, jen těžko lze předpokládat, že ti, co již reagovali, budou své kroky brát v masivním měřítku zpět. Celkové podnikatelské klima nahrává švarcsystému, tedy faktu, před kterým jsme opakovaně varovali v souvislosti s opatřeními vládního konsolidačního balíčku, doplnil serveru Podnikatel.cz Josef Jaroš.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Podnikatel.cz • cesta k vlastnímu byznysu 🚀 (@podnikatel.cz)

Na švarcsystém dělá až 175 tisíc lidí

Petr Vilím, ekonom agentury PAQ Research, doplňuje, že naopak u počtu zaměstnanců je v posledním roce vidět spíše pokles. Část zaměstnanců tak pravděpodobně přešla do režimu OSVČ, která se díky nedávným daňovým změnám stává finančně atraktivnější. Na straně OSVČ došlo ke zvýšení limitu pro platbu paušální daně, která zvýhodnila vysokopříjmové OSVČ, na straně zaměstnanců pak bylo zvýšeno nemocenské pojistné a zastarává sleva na poplatníka. Dá se spekulovat, že k části z přechodů došlo v rámci stejné nebo de facto zaměstnanecké práce na švarcsystém. Toto platí spíše pro vysokopříjmové OSVČ, u těch nízkopříjmových naopak atraktivitu práce jako OSVČ snížily vyšší minima sociálního pojistného, vysvětlil serveru Podnikatel Petr Vilím s tím, že mohla také reálně vzrůst i podnikatelská aktivita, což by podporovala data o rekordním počtu nových firem.

Že je švarcsystém v Česku poměrně rozšířený, ostatně ukázala i nedávná studie právě agentury PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), která se zaměřila výdajové paušály OSVČ a zdanění podnikatelů. V šetření jsme se OSVČ ptali i na charakteristiky práce, včetně znaků švarcsystému dle mezinárodních definic. Můžeme proto odhadovat, že 14 % všech OSVČ v Česku pracuje na švarcsystému. Když to srovnáme s dalšími dostupnými odhady, bavíme se o 100 až 175 tisících lidech, konkretizoval ekonom Filip Pertold z RILSA.

Přečtěte si také:

Štědré výdajové paušály OSVČ: Skutečné výdaje mají OSVČ až čtyřikrát nižší

Ministerstvo průmyslu věří, že nárůstu počtu OSVČ pomáhá jeho aktivita

S tím, že by se na nárůstu počtu OSVČ podílel švarcsystém, si naopak nemyslí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle ministerstva stojí za rekordními počty OSVČ rozvoj moderních technologií a rychlost, s jakou si tyto technologie jsou schopni podnikatelé osvojit a využít v rámci své činnosti. Dále se na rekordním počtu OSVČ podílí dle MPO „proklientský“ přístup živnostenských úřadů a digitální aktivity samotného ministerstva, které výrazným způsobem usnadňují zahájení podnikání. 

Protože do světa živnostenského podnikání vstupuje nová generace podnikatelů, která očekává jednoduchost, přehlednost a služby dostupné online. Po spuštění Portálu živnostenského podnikání, který umožňuje vyřídit živnost online prakticky bez návštěvy úřadu (zejména pokud jde o ohlášení volné živnosti), připravuje MPO další chytré nástroje a automatizované průvodce, uvedla serveru Podnikatel.cz na závěr Miluše Trefancová, mluvčí MPO, s tím, že letos také došlo ke spuštění Databáze informačních povinností, která usnadňuje orientaci v povinnostech podnikatelů daných právními předpisy, a vylepšení samotného Portálu živnostenského podnikání.