Hlavní navigace

Vracím se po mateřské do práce, co mě čeká? Výpověď.

21. 7. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 258398
Ženy narážejí na to, že po mateřské nemají šanci se vrátit do své původní práce. V případě, že nemá zaměstnavatel pro zaměstnance odpovídající práci, musí postupovat v souladu se zákoníkem práce, a to se často neděje.

Mateřská a rodičovská dovolená patří do důležitých osobních překážek v práci, na které má zaměstnanec v souladu se zákoníkem práce nárok. Zaměstnavatel musí toto právo respektovat. V souladu se zákonem postupuje i v případě pracovního zařazení pracovníka po návratu do zaměstnání nebo při následném ukončení pracovního poměru.

Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů. V případě vícečetného porodu 37 týdnů. Její nástup je zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8 týdne před tímto dnem. K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel dle § 196 zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnankyni nebo zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Čtěte více: Z diskuze: Mateřská dovolená a přerušení živnosti

Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené nebo otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají. Maximálně však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Rodičovskou a mateřskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat společně.

I otcové mají nárok na mateřskou dovolenou

Peněžitá pomoc v mateřství jako nemocenská dávka přísluší od počátku 7. týdne po porodu také manželovi (nebo otci dítěte), který chce matku v péči o dítě vystřídat, a to na základě písemné dohody. Četnost střídání omezena není. Celková délka poskytování dávky je i v tomto případě 28 týdnů, při vícečetném porodu 37 týdnů, a to za oba rodiče dohromady. Podle právníka ZDEŇKA TOMÍČKA z advokátní kanceláře DLA Piper Prague LLP, přísluší mateřská dovolená v souladu s ustanovením § 195 zákoníku práce zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Zákoník práce tedy nezná možnost čerpání mateřské dovolené zaměstnancem – mužem. Otec dítěte však může čerpat tzv. rodičovskou dovolenou, a to již od okamžiku narození dítěte, vysvětluje Tomíček. Čtěte více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská

Rodičovská dovolená na žádost zaměstnance

Rodičovskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel v rozsahu, o jaký zaměstnanec požádá. Zákon nepředepisuje písemnou formu této žádosti. Pokud zaměstnanec neuvede její rozsah, má se za to, že přísluší až do dosažení tří let věku dítěte. Jakmile však dítě dovrší věku tří let, rodičovská dovolená končí. Jestliže by otec nebo matka chtěli dále pečovat o dítě, musí požádat zaměstnavatele o neplacené volno nebo rozvázat pracovní poměr. Nenastoupení do zaměstnání následující pracovní den po ukončení rodičovské dovolené by mohlo být zaměstnavatelem posouzeno jako neomluvená nepřítomnost v práci. Čtěte více: Za poskytnuté neplacené volno zaměstnancům odvedete pojistné

Poznámka: Délka rodičovské dovolené není shodná s dobou poskytování rodičovského příspěvku. Ten jako dávka státní sociální podpory přísluší až do 4 let věku dítěte. Ovšem jen za splnění podmínky, že dítě není umístěno více než 5 dnů v měsíci nebo maximálně 4 hodiny denně do předškolního zařízení, případně je zajištěna celodenní péče o dítě jinou zletilou osobou.

Odchod zaměstnance na rodičovskou dovolenou může být pro zaměstnavatele komplikací. Není vždy snadné odbornici nebo odborníka v oboru nahradit. Řešením, jak nepřijít o kvalifikované lidi, by mohly být firemní školky. Čtěte více: Firemním školkám nahrává babyboom i boj o talentované lidi

Nežádoucí návrat zaměstnance z mateřské nebo rodičovské dovolené

Samozřejmě může nastat i opačná situace, a to že je návrat zaměstnance po čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené ze strany zaměstnavatele nežádoucí. Rodičovská dovolená stejně jako mateřská dovolená je překážka v práci a čerpáním překážky v práci pracovní poměr nekončí. Překážka je pouze zákonem předvídaná omluvená nepřítomnost zaměstnance v práci a jako taková nemá vliv na změnu nebo skončení pracovního poměru. Zaměstnanec se dokonce může vrátit do práce i před uplynutím sjednaného rozsahu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, neboť čerpání dovolené je jeho právem, nikoliv povinností. Čtěte více: Nejčastější mýty a pověry o pracovním právu

V případě návratu z mateřské dovolené zákoník práce v § 47 stanovil, že zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené zařadí zaměstnavatel na její původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí zaměstnankyni podle pracovní smlouvy.

V případě rodičovské dovolené (následující po mateřské dovolené) platí, že zaměstnavatel má povinnost umožnit zaměstnanci po skončení této překážky v práci práci odpovídající pracovní smlouvě. Pokud takovou práci nemá, je to překážka na jeho straně, protože mu bylo předem známo, kdy zaměstnanci čerpání rodičovské dovolené skončí. Čtěte více: Maximální výše mateřské pro podnikatelky? Není problém

Týká se toto ustanovení i otců?

Pakliže zákonodárce v § 47 zákoníku práce hovoří o povinnosti zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště, vrací-li se po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, má tím na mysli právě období, kdy je otec na rodičovské dovolené, odpovídající období mateřské dovolené zaměstnankyně, jak uvedl Zdeněk Tomíček.

skoleni_15_4

Vyplácíte při odchodu zaměstnancům odstupné?

  • Ano, i když mi to zákon nepředepisuje.
    5 %
  • Ano, ale jen tehdy, pokud musím.
    45 %
  • Ne, ještě nebyla situace, kdy jsme vypláceli odstupné.
    12 %
  • Nemám zaměstnance.
    38 %

Výpovědní doba a odstupné

Zákoník práce v § 38 výslovně stanovuje povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy od začátku pracovního poměru až do jeho skončení. Jestliže tedy zaměstnanec na přidělení práce podle pracovní smlouvy trvá, musí mu zaměstnavatel takovou práci přidělit. V opačném případě by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Čtěte více: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet

Nadbytečný zaměstnanec má nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu a odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty práci, je povinen mu platit náhradu ve výši průměrného výdělku a teprve potom proplatit odstupné. Pro výpočet odstupného a stejně tak jiných náhrad je rozhodující výdělek z posledního odpracovaného čtvrtletí před nástupem na mateřskou dovolenou. Čtěte více: Odstupné zaměstnanci při ukončení pracovního poměru bez hranic

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).