Změna v exekučních srážkách ze mzdy plánovaná od roku 2025

Konec střídavé péče a nepřijatelnost trestání dětí

Občanský zákoník čeká hned několik novel, které v současné době probíhají legislativním procesem. Jednou z nich je novela, která upravuje (zjednodušuje) podmínky rozvodu manželství. Návrh novely s číslem sněmovního tisku 728 současně mění právo na péči o nezletilé děti rozvedenými rodiči. Má být zrušeno rozlišování forem péče o děti (výlučná, střídavá a společná péče). Napříště tak bude výchozím stavem, že oba rodiče pečují o dítě společně, tedy oba rodiče mají právo a povinnost o dítě pečovat a právo a povinnost udržovat s dítětem styk. Soud jen určí dobu, kterou stráví u každého z nich. Novela se zabývá také nepřijatelností tělesného trestání dětí.

Podle návrhu novely se dítě po rozvodu manželů „nesvěří do péče“ jednoho či obou rodičů, ale „zůstane v péči“ obou rodičů. Nadále má platit, že vymezení rozsahu péče každého z rodičů neznamená, že v době, kdy bude mít rodič dítě v péči, bude mít rovněž právo jednostranně určit místo bydliště dítěte. Pro výkon rodičovské odpovědnosti se nadále uplatní pravidla obsažená v ustanoveních § 875 až 877 občanského zákoníku. Ve vztahu k určení bydliště pak zejména § 877 občanského zákoníku, který vyžaduje shodu rodičů na významných záležitostech pro dítě, kterou je právě i určení bydliště dítěte, jinak rozhodne soud.

Může se zdát, že popisovaná novela nijak nesouvisí se zaměstnavateli. Opak je pravdou, právě popisované změny budou mít vliv na zaměstnavateli prováděné exekuční a insolvenční srážky ze mzdy.

Přečtěte si také:

Srážky ze mzdy v insolvenci po novele insolvenčního zákona

Dlužné výživné a jeho postoupení jiné osobě

V návrhu je nový § 921a občanského zákoníku, který umožní postoupení pohledávek na výživné. Nebude-li výživné placeno, bude moci za úplatu převzít pohledávku někdo jiný. Ne každá samoživitelka (samoživitel) má sílu na to vymáhat výživné prostřednictvím výkonu rozhodnutí exekuce. Bude se tak moci rozhodnout pro postoupení pohledávky. Může se jednat také o příbuzného oprávněné osoby. V důvodové zprávě se píše, že využití se nabízí zejména tam, kde je povinná osoba sice dostatečně solventní k plnění výživného, ale výživné odmítá plnit ze subjektivních důvodů (např. spor s exmanželkou). Jako vhodný postup lze pak vnímat postoupení pohledávky na subjekt, který není bezprostředně zúčastněn na realizaci vyživovací povinnosti a který má lepší schopnosti pro dosažení vymožení pohledávky. Případně může tuto pohledávku, kterou nabyl postoupením, započíst vůči pohledávkám, které za ním má povinný.

Jen exekuce nebo dohody schválené soudem

Možnost postoupení by měla být omezena jen na peněžité pohledávky výživného, o kterém rozhodl soud (o výživném soud rozhodl autoritativně nebo schválil dohodu o výživném). Půjde o dlužné i běžné výživné (pohledávka tzv. do budoucna). Novela rovněž zavádí vyšší úroky za neplacení výživného. Objevila se obava, že by to mohlo vést ke spekulacím s pohledávkami na výživném. Podle odborníků však není státem stanovená výše úroků tak atraktivní, aby ke spekulacím s výživným motivovala.

Přečtěte si také:

Změny ve srážkách ze mzdy od 1. října 2024

Postoupení pohledávky ve srážkách ze mzdy

Samotná novela je samozřejmě mnohem rozsáhlejší. Výše popsané vybrané body jsou nezbytné pro pochopení souvisejících změn ve srážkách ze mzdy a jiných příjmů. Navrhuje se stanovit prioritní postavení pohledávek na výživné, které byly postoupeny. Vždy by nicméně měla zůstat nejvyšší priorita pohledávkám oprávněné osoby samé, po jejichž uspokojení by měly být teprve uspokojeny postoupené pohledávky.

Z obdobných důvodů, z jakých se navrhuje stanovit přednostní postavení postoupeným pohledávkám na výživné a pohledávkám na úhradu úplaty za postupované pohledávky při výkonu rozhodnutí a exekuci, se navrhuje stanovit toto přednostní postavení i v insolvenčním řízení.

Vyznačení změn v jednotlivých paragrafech

Do ustanovení § 279 občanského soudního řádu se doplňuje nová přednostní pohledávka. Přednostními pohledávkami pod písmenem a) budou pohledávky výživného včetně pohledávek výživného, které byly postoupeny, a pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného.

Změna se logicky dotkne i postupu při srážení, který popisuje § 280 občanského soudního řádu (zde odstavce 2 až 4: Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného, poté pohledávky výživného, které byly postoupeny, poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a teprve pak podle pořadí podle ostatní přednostní pohledávky.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení
všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. 

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek výživného, které byly postoupeny, uspokojí se tyto
pohledávky podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.
Nebude-li však částkou sraženou z druhé třetiny zbytku čisté mzdy kryto ani
běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného a pohledávky výživného, které byly postoupeny, budou v insolvencích patřit do insolvenční podstaty a budou se rozdělovat spolu s ostatními pohledávkami mezi věřitele (poměrně podle jednotlivých skupin). V návrhu je upraveno ustanoveními § 337c a 338ze insolvenčního zákona.