Od začátku roku 2016 začnou platit rozsáhlé změny účetních předpisů. Po delším období dochází i v této oblasti k poměrně výrazným změnám. Mění se nejen zákon o účetnictví, ale jsou připraveny i nové účetní vyhlášky.
Rozdělení účetních jednotek a úleva od povinností
Vychází se z rozdělení účetních jednotek do čtyř kategorií. Kategorie se stanoví podle výše aktiv, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. K rozvahovému dni musí být splněna aspoň dvě ze tří kritérií. Kategorie a kritéria v přehledné tabulce uvádí článek: Novela zákona o účetnictví od roku 2016
Novela účetnictví se blíží. Dopadne na každou účetní jednotku.
Mikro a malé účetní jednotky, kterých je více než devadesát procent, budou moci uvádět v příloze k účetní závěrce pouze část údajů. Rovněž nebudou muset sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Pro mikro účetní jednotky neplatí povinnost k rozvahovému dni oceňovat příslušná aktiva reálnou hodnotou. Další úlevy pro mikro a malé jednotky jsou odvozeny od povinnosti mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Kritéria a hranice se zde v podstatě nemění. Platí aktiva nad 40 mil. korun, čistý obrat nad 80 mil. korun a počet zaměstnanců nad 50, kde u akciových společností stačí splnit jedno a u ostatních dvě z těchto kritérií. Mikro jednotky nebudou auditu podléhat nikdy, jedině pokud by jim to ukládal zvláštní zákon. Mikro a malé jednotky nepodléhající auditu mohou sestavovat výkazy účetní závěrky ve zkráceném rozsahu, nemusí vyhotovovat výroční zprávu a zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Více v článku: Nové povinnosti účetních jednotek od roku 2016
Nové účetní vyhlášky
Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena pod číslem 250/2015 Sb. vyhláška, kterou se s účinností od 1. ledna 2016 mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky – podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví. Novela vyhlášky obsahuje následující změny:
- nové účetní výkazy (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu včetně nového uspořádání a označování položek a nového či zpřesněného obsahu položek,
- nové přílohy v účetní závěrce podle kategorií účetních jednotek,
- zrušení vykazování zřizovacích výdajů v rámci dlouhodobého nehmotného majetku,
- změna vykazování a účtování o změně stavu zásob vlastní činnosti a aktivaci zásob a dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností,
- změna vykazování a účtování o přijatých darech,
- zrušení samostatného vykazování mimořádných výnosů a nákladů,
- nové vymezení vlastních nákladů u zásob vytvořených vlastní činností a další.
Obdobně se mění:
- vyhláškou č. 252/2015 vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.
- vyhláškou č. 251/2015 vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.
Současně jsou připraveny návrhy vyhlášek pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, a pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Čtěte více: Jednoduché účto se vrací. Nebude ale pro každého
Subjekt veřejného zájmu
Dále se převádějí ze zákona o auditorech do zákona o účetnictví specifická pravidla pro skupinu účetních jednotek označovaných jako „subjekt veřejného zájmu“. Subjektem veřejného zájmu bude v souladu s novelizovaným zákonem o účetnictví účetní jednotka, která je uvedena v § 19a odst. 1 zákona o účetnictví, tj. účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu), použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie, bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo zdravotní pojišťovnou.
Další změny v účetnictví
Mezi další důležité změny patří zrušení zřizovacích výdajů coby dlouhodobého nehmotného majetku, a to i v zákoně o daních z příjmů. Do zákona se navrací jednoduché účetnictví. Nebude ale pro každou malou účetní jednotku. Dotkne se pouze specifikovaných účetních jednotek a navíc budou muset splnit určitá kritéria. V jednoduchém účetnictví budou moci účtovat spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a honební společenství s příjmy do 3 milionů korun a majetkem do 1,5 milionu korun. Nesmí se však jednat o plátce daně z přidané hodnoty. Čtěte také: Od roku 2016 se vrací jednoduché účetnictví a mění se jednotky účetnictví
Ovšem vedle novely zákona o účetnictví zaznamenal změnu také zákon o auditorech. Mimo jiné v ustanoveních týkajících se zprávy auditora, zejména v souvislosti s ověřováním výročních zpráv. Do konce roku 2015 je možné vydání samostatné zprávy auditora o ověření účetní závěrky a samostatné zprávy auditora k výroční zprávě. Od 1. ledna 2016 se v zákoně popisuje pouze jediná písemná zpráva auditora.
Účetní jednotky, které sestavují výroční zprávu a jsou povinny zajistit její ověření auditorem, často předkládají auditorovi k ověření nejprve účetní závěrku, teprve později s ohledem na lhůty pro vyhotovení zprávy o vztazích a výroční zprávy se k ověření předkládají tyto dokumenty a zpráva k nim se vydává až následně. To ovšem počínaje lednem 2016 končí. Účetní jednotky obdrží od auditora pouze jedinou zprávu. Současně s účetní závěrkou mu musí předložit také výroční zprávu a zprávu o vztazích (pokud ji sestavují). Platí to pro zprávy vydané po 1. lednu 2016, tedy i týkající se účetního období roku 2015.
