Hlavní navigace

Náklady na EET musí být o řád nižší než příjmy z ní, říká prezident NKÚ

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Daniel Morávek 27. 4. 2015

Aby EET měla smysl, musí být náklady vynaložené na toto opatření výrazně nižší než příjmy z něj, a to aspoň o řád, řekl v rozhovoru Miloslav Kala, šéf NKÚ.

Zveřejnili jste zprávu z kontroly správy daně z přidané hodnoty a dopadů legislativních změn na příjmy státního rozpočtu. Čím vším jste se zabývali a jaké jsou výsledky kontroly?

Zabývali jsme se opatřeními, která byla schválena v minulosti, a věnovali jsme se také tomu, co přinesla. Dále jsme se zabývali změřením tzv. daňové mezery, tedy rozdílu mezi daní, která by měla být odvedena na základě ekonomické činnosti, a reálně odvedenou daní.

Jak jste tedy vyhodnotili jednotlivá opatření?

Myslíme si, že pozitivní efekt mělo zavedení režimu přenesení daňové povinnosti. U plnění ve výši 1503 miliard korun (v letech 2011 až 2014) totiž toto opatření odstranilo rizika negativních dopadů na státní rozpočet, pokud by poskytovatel daň neuhradil a příjemce uplatnil nárok na odpočet daně.

Další opatření však už příliš úspěšná nebyla. Pokulhává institut nespolehlivého plátce DPH. Ke konci roku 2014 jich finanční správa registrovala jen 156, což neodpovídá počtu subjektů, které si neplní své povinnosti. Koncept nicméně považujeme za prospěšný a jeho většímu využití by mělo nahrát zpřísnění kritérií, ke kterému loni došlo. Opatření, které se zatím zcela minulo účinkem, je ručení při platbách na jiné než registrované účty. Finanční úřady totiž nestihly zkontrolovat všechny účty. Na ověření 518 tisíc bankovních účtů měly finanční úřady 3 měsíce a naši kontroloři zjistili, že to úřady nestihly.

Celkově se zatím nenaplňují očekávání od institutu ručení příjemce zdanitelného plnění. V letech 2011 až 2013 byl předpoklad, že institut přinese 1,5 miliardy. Úřady ho však uplatnily jen v 16 případech a celkově byla uhrazena daň ve výši 15,3 milionu korun, a to hlavně kvůli náročnosti prokazování znalostního testu.

Nové instituty u DPH tak zatím nenaplňují očekávání. Na vině jsou ale i zákonodárci, kteří často novely zákona o DPH schvalovali pouze několik dní před nabytím účinnosti.

Čtěte také: Podnikatelé si musí připadat jak ve zlém snu. Opět neví, jak bude vypadat DPH

Pojďme se zaměřit na druhou část vaší zprávy, tedy na mezeru u DPH. Kolik činí v absolutních číslech daňová mezera?

Jde zhruba o 100 miliard korun ročně. Například za rok 2013 činila mezera 105 miliard korun.

Rozveďte prosím, v kterých oblastech uniká nejvíce peněz.

Nelegální a stínová ekonomika, kam míří například opatření zavedení elektronické evidence tržeb (EET), činí podle našich výpočtů jen 7 % z celkové mezery. Největší podíl naopak zaujímají podnikatelé, kteří úmyslně zkreslují hospodářské výsledky, především pak zvyšují náklady a tzv. optimalizují. V této oblasti jde až o 40 % z celkové daňové mezery. Myslíme si, že právě zde existuje největší prostor pro přijetí nějakých opatření. Do této oblasti, tedy úmyslného zkreslování hospodářských výsledků, však ministerstva zatím žádná opatření nenavrhla.

Pro mě osobně byl výsledek analýzy daňové mezery překvapením. Pořád se mluví, kolik tady existuje služeb a dodávek bez účtenek, takže jsem myslel, že šedá ekonomika se bude na daňových únicích podílet mnohem výrazněji, než jen sedmi procenty.

Čtěte také: 10 podnikatelských asociací a jejich názory na elektronickou evidenci tržeb

Takže elektronická evidence tržeb (EET) neřeší klíčový problém příjmů z DPH?

I kdyby se prostřednictvím elektronické evidence tržeb povedlo z těch 7 % dostat půlku zpátky, tak klíčový problém to rozhodně neřeší. Tím ale nechci bagatelizovat elektronickou evidenci tržeb. Zatím ovšem nevíme, jaké budou náklady na informační systém EET, jaké budou náklady na provoz systému a ochranu systému. Před každou takovou novelizací by se podle mého názoru mělo především přistoupit k zásadní debatě o potřebě nové úpravy. Pokud pomíjíme těch 40 % a věnujeme se 7 %, nevydali jsme se úplně to správnou cestou.

Druhým problém spatřuji v termínu spuštění EET. Pořád se tvrdí, že se systém rozběhne v roce 2016, což je podobně ambiciózní plán jako například vysoutěžení nového dodavatele mýtného systému. Víme , že se tento termín stihnout nedá. Ministerstvo už navíc naznačuje, že v případě výběru dodavatele systému pro EET nepůjde o úplně otevřenou soutěž.

To jsou všechno otázky, které by měly být zodpovězeny dříve, než se nějaký systém zavede.

Miloslav Kala (*3. srpna 1963)

Vzdělání a kurzy:

  • 2001 Strukturální fondy EU
  • 2000 Marketing
  • 1999 Controlling, krizový management
  • 1982 – 1988 VUT Brno, fakulta strojní, Přístrojová, regulační a automatizační technika

Zaměstnání:

  • od roku 2013 prezident NKÚ
  • 2008 – 2013 viceprezident NKÚ
  • 2004 – 2007 dozorčí rada České konsolidační agentury
  • 2003 – 2004 správní rada Správy železniční dopravní cesty
  • 2002 – 2008 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu (předseda Mandátového a imunitního výboru, člen Hospodářského výboru)
  • 2000 – 2002 starosta města Blansko
  • 1996 – 2000 podnikatel – ekonomické a organizační poradenství
  • 1988 – 1996 Adamovské strojírny, a.s. ADAMOV – konstruktér, vedoucí vývoje, vedoucí výzkumu, ADAST-SYSTEMS, a.s. Adamov – obchodní ředitel a člen představenstva

Odborné aktivity:

  • vydání knihy „90% NAŠTVANÁ DEMOKRACIE“
  • řada článků v odborném a denním tisku
  • externí přednášející na Masarykově univerzitě v Brně
  • vystoupení na mezinárodních konferencích (2005 – Stockholm, 2006 – Řím, 2008 – Budapešť)

Osobní informace:

  • Rodinný stav: ženatý
  • Děti: 1 dcera, 2 synové

Nejsou vaše závěry dostatečným argumentem, aby ministerstvo opustilo záměr elektronické evidence tržeb a zaměřilo se oblasti, kde uniká více peněz?

Často v médiích slyšíme, že NKÚ něco zjistí, napíše a stejně se nic neděje. To ale není pravda. Závěr naší zprávy musí ministerstvo financí reflektovat a přijmout opatření k nápravě. Ta předloží nejprve nám k vyjádření, k písemnému připomínkovému řízení. My zhodnotíme, zda opatření považujeme za dostatečná. Potom vše dostane vláda a ta bude chtít také informace, jak resort s našimi zjištěními naložil. A my to opět dostaneme k vyjádření.

Takže ministerstvo financí se k naší zprávě o DPH zcela nepochybně bude muset vyjádřit. Očekávám, že vyjádření ministerstva bude směřovat k tomu zásadnímu. Tedy, že ministerstvo řekne: „Dobře, existuje tady mezera 7 miliard korun, ze které chceme část získat do rozpočtu. Aby opatření ale mělo smysl, musí být náklady vynaložené na zavedení opatření EET výrazně nižší než příjmy z něj.“ Mělo by se tedy definovat, jak velké tyto náklady mohou být, aby opatření dávalo smysl, a zhodnotit, zda tomu návrh odpovídá nebo ne. Opatření navíc bude mít na podnikatele i další neekonomické dopady.

Na druhou stranu nechci, aby to vyznělo, že kritizuji záměr zavedení elektronické evidence tržeb. To v žádném případě. Jenom upozorňuji, že požadujeme ujištění, že náklady budou výrazně nižší než příjmy. A tím myslím aspoň o řád nižší. To je to kritérium, které, až někdy budeme zkoumat zavedení EET, bude to hlavní, co budeme hodnotit. My pak řekneme, že jsme upozorňovali, že ministerstvo financí v rámci tohoto opatření může vybrat maximálně 7 miliardy korun ročně a že jsme dopředu varovali, že se stejně nikdy nepodaří vybrat skutečně celou tuto sumu. Potenciál zvýšení výběru DPH prostřednictvím zavedení EET činí tedy 3 až 5 miliard korun, a to by mělo ministerstvo nastavit jako maximální kritérium. A dle toho by mělo nastavit maximální výši nákladů, které může toto opatření stát. Pokud tedy investiční náklady na systém vyjdou na 2 miliardy korun, další miliardu korun ročně bude stát jeho provoz, pak opatření nemá smysl zavádět. Nula od nuly pojde a zůstaly by jen komplikace a obtěžování podnikatelů. Nikdo nikdy navíc neukázal žádnou expertní studii na zkušenosti ze zahraničí.

Čtěte také: Babiš upravil evidenci tržeb, nad řemeslníky stále visí Damoklův meč

Myslíte, že existuje možnost, že ministerstvo opustí koncept EET a zaměří se třeba na vámi zmíněné zkreslování hospodaření?

Opět říkám, že bych výsledky neinterpretoval tak, že se máme „vykašlat“ na únik 7 miliard korun ročně. Klíčové však je, aby opatření bylo přiměřeně robustní. Abychom nešli na komára s kanónem. Jestli by něco naše zpráva měla přinést, tak navrácení se zadání a jeho případné přehodnocení. Ministerstvo by mělo vše projít znovu a vyhodnotit. Tedy podívat se, jak má systém vypadat, koho se bude týkat, jak bude technicky zajištěn, zda má být všechno online, zda nestačí poslat tržby jednou za den, atd. S vědomím čísel z naší zprávy pak stanovit kritérium, že EET může stát tolik na investice a tolik na provoz.

Zároveň naše zpráva říká, ministerstvo by se mělo podívalo i na společnosti, které zkreslují účetnictví, a zanalyzovat, co se s tím dá dělat.

Budete věci, o kterých teď hovoříte, kontrolovat ještě před spuštěním EET? Jinými slovy podíváte se, zda náklad na zavedení EET nebudou oproti příjmům příliš vysoké?

My jsme kontrolní orgán a naše role bude až na konci. Podíváme se na to, kolik opatření stálo, o jakých nákladech na jeho zavedení ministerstvo před jeho spuštěním mluvilo, jaké si od něj slibovalo příjmy. Zkontrolujeme, zda se tyto parametry skutečně naplnily č nikoli. Není ale vyloučené, že se podíváme už na projekt EET. Před časem jsme takto dělali kontrolu Ústřední vojenské nemocnice, kde se připravoval PPP projekt, a my jsme tu přípravu zkontrolovali a zjistili jsme některé nepěkné věci. V době, kdy jsme začali kontrolu dělat, tak projekt zrušili. Sami si totiž uvědomili, že data neodpovídají a že byla nadhodnocena. Není proto vyloučeno, že se v rámci řešení nějakého problému k projektu dostaneme už v průběhu jeho přípravy nebo realizace a že upozorníme, že tam něco nehraje. U projektu EET to ale nepředpokládám.

Od čeho se bude odvíjet, zda se na EET podíváte už v průběhu příprav?

Bude se to odvíjet od zhodnocení rizik a z něj pramenícího plánu kontrol, který schvaluje kolegium NKÚ. Je to právě kolegium NKÚ, kdo by o tom musel rozhodnout. Nepochybně se ovšem budeme i nadále zabývat výběrem daní, protože příjmy státního rozpočtu patří k prioritám naší kontrolní činnosti.

Když vezmu kontrolovatelný objem prostředků, kterými se můžeme ze zákona zabývat, tak ten činí přibližně 2,5 bilionu korun. Státní rozpočet má totiž dvě části. Nejdříve musíte peníze přijmout a pak vydat. A jestli je rozpočet přibližně 1,2 bilionu korun, tak pro nás je kontrolovatelný objem prostředků právě zhruba 2,5 bilionu korun. Jsme prakticky jedinou institucí, která se prostředky státního rozpočtu v takto širokém měřítku zabývá. Máme de facto pohled externího auditora a jsme limitováni tím, že neustále kontrolujeme ministerstvo financí a máme omezený počet kontrolorů, takže zvládneme udělat jen omezený počet kontrol za rok.

Proto musíme pečlivě analyzovat rizikové oblasti hospodaření se státními prostředky a své kontroly velmi přesně cílit do těch nejrizikovějších.

Čtěte také: Pokud se zavede elektronická evidence tržeb, data se začnou prodávat, říká Bábek

Dokážete vyhodnotit, jestli více peněz uniká na příjmech nebo výdajích?

Vyhodnotit to neumím, ale je to dobrá otázka. Měli bychom se tím zabývat. Obecně se dá ale říci, že na straně příjmů, respektive podnikatelů, je využívána vysoká znalost právního prostředí k tomu, aby stát na jeho příjmech pokrátili. Na straně státu je podle mého názoru větší část úniků způsobena neznalostí, nesprávným propojením systémů a resortismem. Tím ale neříkám, že někteří vědomě nezneužívají svého postavení.

Na jaké další daně máte tedy v plánu se zaměřit?

V letošním roce se například rozběhne kontrola spotřebních daní.

Budete kontrolovat všechny spotřební daně? Nebo se zaměříte na pohonné hmoty (PHM), kde budou zřejmě úniky největší?

Vymezení kontroly bude širší než jen na oblast PHM, protože v době, kdy se tato kontrola připravovala, byl velký problém s metylalkoholem. Další vysoce rizikovou oblastí jsou i tabákové výrobky.

Jsou v plánu kontroly dalších daní?

Teď v dubnu jsme zahájili kontrolu výběru daně z nemovitosti, z převodu nemovitostí a dědické a darovací daně.

Na závěr bych se ještě vrátil k daňové mezeře a k tomu, že největší podíl na ní mají společnosti, které zkreslují účetnictví. Jakým způsobem hlavně probíhá zkreslování výsledků hospodaření?

Obecně jde o rozdíl mezi vykazovanou a skutečnou aktivitou u ekonomických subjektů. Konkrétně jde o rozpouštění věcí do nákladů, které tam nepatří, a o skrývání některých tržeb.

Jaká opatření by dokázala těmto podvodům zabránit?

My nemůžeme navrhovat opatření, můžeme se jen vyjadřovat k výsledku. Určitě se však nemůžeme smířit s tím, že když vidíme 40 miliard korun, které ročně unikají, a s tím, že se nepřijmou adekvátní opatření. Myslím, že tady je problém ve standardech auditorů. Ti se na všem musí nepochybně také podílet a být o tom informováni. Není samozřejmě možné, že vše způsobuje jen nedbalost auditorů. Každopádně bych jedno z opatření určitě směřoval k těm, kteří auditorské služby poskytují.

Nenahrává zkreslování výsledků hospodaření i liknavost rejstříkových soudů, které nehlídají zákonnou povinnost ekonomických subjektů dávat do obchodního rejstříku jejich hospodářské výsledky?

Toto bylo předmětem jiné kontroly, kterou jsme dělali před lety. A je pravda, že jsme zjistili, že tuto povinnost firmy nedodržují. Za nesplnění se nedávají takřka žádné sankce a chybí propojení na finanční úřady. Ptali jsme se, zdali by nešlo, aby finanční úřady, které data mají, tato data samy posílaly na soud. To ale narazilo na mlčenlivost a na další úskalí. Nezpochybnitelná je jedna věc, která jde proti principům právního řádu, a tou je povinnost, kterou výrazné množství subjektů neplní a není za to ukládána v podstatě žádná sankce. Stálo by za to se zamyslet nad tím, zda má být tento institut i nadále takto koncipován, a najít systém, který by donutil subjekty tuto povinnost plnit. Na druhou stranu mě navštívila řada podnikatelských asociací, které mi uváděly důvody, proč se tomu brání a proč všechno nechtějí do rejstříku uvádět.

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

DigiZone.cz: Filmbox Live pro předplatitele UPC DTH

Filmbox Live pro předplatitele UPC DTH

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí