Daňové přiznání za rok 2016 na poslední chvíli

Daňový řád navíc umožňuje podat daňové přiznání bez postihu o celých 5 pracovních dnů později. Letos do 10. dubna 2017.

Kdo podá přiznání později, toho pokuta nemine. Musí být vyměřena vždy. Minimálně 500 korun, maximálně ve výši 300 000 korun.

Kdo (ne)podává daňové přiznání

V souladu s § 38 písm. g zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání:

• každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání se podává i v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta.
• zaměstnanec (poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který pobírá zdanitelné příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně, nebo postupně a jeho jiný příjem např. z podnikání, pronájmu nebo příležitostného prodeje je vyšší než 6000 Kč).

Výjimkou jsou příjmy osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou (např. dohody o provedení práce zdaněné 15% srážkovou daní při jejich výplatě). Na druhou stranu je v těchto situacích podání daňového přiznání často velmi výhodné díky využití neuplatněných slev na dani či nezdanitelných částí základu daně. Zejména u studentů, důchodců či osob na rodičovské dovolené. Čtěte více: Zahrňte si srážkovou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání

Jsou i další situace, kdy je podání daňového přiznání nezbytné, přestože se jedná pouze o poplatníka s příjmy ze závislé činnosti. Kupříkladu při dodanění dosud osvobozených příspěvků zaměstnavatele z důvodu předčasného výběru nebo zrušení soukromého životního pojištění či penzijního připojištění. Daňové přiznání podávají také zaměstnanci účastnící se aktivních vojenských záloh. Ve všech situacích se totiž jedná o souběžné příjmy ze závislé činnosti. Čtěte také: Zaměstnanci v aktivní vojenské záloze musí podat daňové přiznání

Naopak daňové přiznání se nepodává, pokud se jedná o příležitostné příjmy do limitu 30 000 korun ročně. Ne každý příjem je však příležitostný. Je třeba mít jasno, v jakých situacích lze tohoto osvobození využít. Podrobněji článku: Jaké příjmy se v daňovém přiznání uvádět nemusí?

Obsah daňového přiznání

Poplatníci s příjmy ze závislé činnosti mohou poprvé využít zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání. Využije se v případě souběžných příjmů z pracovních poměrů (včetně dohod o provedení práce), souběžných příjmů z pracovněprávních vztahů s odměnou za výkon funkce právnických osob, odměnou zastupitelstva, odměnou za účast ve volbách, náhradou ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti při pracovním úrazu apod. Čtěte více: Jak vyplnit nové zjednodušené daňové přiznání

Příklad vyplnění zjednodušeného daňového přiznání pro souběžné příjmy ze zaměstnání a náhradu ušlého výdělku od pojišťovny při pracovním úrazu je nastíněn v článku: Zjednodušené daňové přiznání v praxi.

Ostatní poplatníci musí vyplnit základní čtyřstránkový formulář daňového přiznání. K přiznání se přikládají přílohy podle druhu dosažených příjmů:

• Příloha č. 1 pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7)
• Příloha č. 2 pro příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (podle § 9 a 10)
• Příloha č. 3 pro příjmy ze zdrojů v zahraničí (podle § 38f)
• Příloha č. 3a (samostatný list) pro příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí

Daňové přiznání dvoustránkové i čtyřstránkové včetně všech příloh je k dispozici na stránkách serveru Podnikatel.cz. Jedná se o formuláře, které obsahují nápovědu, automatické součty a velkou část kolonek dokonce vyplní automaticky. Do určitého limitu příjmů nebo vyměřovacího základu je jejich využití zdarma: Stahujte interaktivní formuláře. 

Podání daňového přiznání

Daňové přiznání je možné podat několika způsoby:

1. Formulář vytisknout, vyplnit ručně a zanést (odeslat poštou) správci daně.
2. Vyplnit formulář v počítači (nejlépe interaktivní), vytisknout a dodat správci daně.
3. Vyplnit pomocí speciálního softwaru, který umožní tisk nebo odeslání elektronicky.
4. Vyplnit prostřednictvím elektronických formulářů EPO, které jsou k dispozici na Daňovém portálu.

Ovšem podnikatelé, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku nebo mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, podávají daňové přiznání vždy elektronicky, a to v předepsaném formátu a struktuře. K tomu jsou vhodné interaktivní formuláře, daňový systém EPO nebo přímé načtení souboru vytvořeného v jiné aplikaci (např. speciální účetní software umožňující takový přenos).

Paušální nebo skutečné výdaje

Důležité je rozhodnutí, zda využít skutečné nebo paušální výdaje. Na to je ideální myslet již začátkem zdaňovacího období. V okamžiku podání daňového přiznání již může být na rozhodnutí pozdě, ale v některých situacích to možné je. Pro srovnání lze využít orientační výpočet daně zadáním údajů do kalkulátoru serveru Podnikatel.cz: Daňová kalkulačka OSVČ

O výši procenta paušálního výdaje rozhoduje druh výdělečné činnosti nebo živnostenského oprávnění. Výši paušálu v procentech a maximální možné částky ukazuje tabulka.

Nezdanitelné částky a slevy na dani

K vyplnění daňového přiznání je třeba získat všechna potřebná potvrzení. Například potvrzení od všech plátců (zpravidla zaměstnavatelů) o výši příjmů a sražených zálohách. Týká se samozřejmě jen osob s příjmy ze závislé činnosti. Dále příslušná potvrzení k uplatnění slev a nezdanitelných částek. Nezdanitelné části základu daně vyjmenovává zákon o daních z příjmů v § 15. Patří sem:

• dary,
• úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
• pojistné na penzijní připojištění,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské odborové příspěvky,
• příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

O způsobu prokázání slev podrobněji v článku: Nezdanitelné části základu daně uplatnitelné pro rok 2016 a změny pro rok 2017

Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Aktuálně o slevách na dani a prokázání jejich nároku v článcích:

• Slevy na dani v roce 2016 a výhled do roku 2017
• Daňové zvýhodnění pro rok 2016 a v roce 2017
• Uplatnění slevy na invaliditu v daňovém přiznání
• Uplatnění slevy na manželku za rok 2016
• Sleva na evidenci tržeb v sedmi otázkách a odpovědích

Platba daně

Daň je splatná ve lhůtách pro podání daňového přiznání. To znamená, že 3. dubna 2017 musí být platba daně připsána na účet finančního úřadu nebo složena v hotovosti v pokladně správce daně. Pokud je provedena hotovostní platba nebo připsána částka daně na účet správce daně po 3. dubnu 2017, ale nejpozději 9. dubna 2017, jedná se sice o pozdní platbu, ale ještě bez sankce. Platit je možné:

• poštovní poukázkou typu A
• v pokladně příslušného finančního úřadu
• příkazem k úhradě – čísla účtů finančních úřadů.