Exekuční srážky v roce 2026: Skutečná nezabavitelná částka bude vyšší

Zrušení normativních nákladů na bydlení 

Srážky ze mzdy podle § 276 občanského soudního řádu jsou jedním ze způsobů provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce k vymožení peněžité částky. Postup se s určitými odchylkami využije také pro oddlužení v rámci insolvenčního řízení. Při výkonu rozhodnutí nesmí být povinnému (úpadci v oddlužení) sražena ze mzdy nezabavitelná (nepostižitelná) částka. Součástí nezabavitelné části je také částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. 

Dosud se stanovila jako součet životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Ovšem úprava normativních nákladů na bydlení byla s účinností ode dne 1. října 2025 zrušena v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci. Pro výpočet nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, bylo třeba najít jinou obdobnou veličinu. 

Nové údaje pro stanovení nezabavitelné částky 

V roce 2026 bude nezabavitelná částka poprvé vypočtena z částky normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli), energetického paušálu podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost) a životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, případně prováděcím nařízením vlády (od od 1. října 2025 do 30. dubna 2026 je totiž životní minimum jednotlivce upraveno nařízením vlády č. 361/2025 Sb.).

Nezabavitelná částka pro rok 2026 činí 85 % součtu normativního nájemného, energetického paušálu a životního minima. Výše částky, nad kterou se zbytek mzdy sráží bez omezení (tzv. plně zabavitelný zbytek čisté mzdy), je stanovena na 1,9násobek součtu normativního nájemného, energetického paušálu a životního minima.

Internet je plný chybných výpočtů

Již od počátku měsíce prosince se v médiích objevuje chybný výpočet nezabavitelné částky pro rok 2026. Kalkuluje se zde s částkou normativního nájemného pro domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli. Autoři vychází ze Sdělení MPSV č. 367/2025 Sb., kdy počítají s daleko nižší částkou (8 369 Kč), tudíž s pro dlužníky méně příznivou výslednou nezabavitelnou částkou. 

Což pro server Podnikatel aktuálně potvrdil Pavel Fabian, advokát a insolvenční správce z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNER: Pro výpočet srážek v roce 2026 je jednoznačně směrodatná částka 9 430 Kč dle Sdělení MPSV č. 526/2025 Sb. Nařízení vlády je nastaveno dynamicky a vždy odkazuje na normativní náklady účinné v době provádění srážek, nikoliv na hodnoty minulé. Zmínka v důvodové zprávě (k novele nařízení vlády o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí) o využití dat z roku 2025 se týkala pouze modelování dopadů při přípravě legislativy na tehdy známých datech, nemá však vliv na budoucí aplikační praxi. 

Nezabavitelná částka a další potřebné údaje 

Je tu i další změna. Podle novelizovaného nařízení vlády č. 595/2026 Sb., o výpočtu nezabavitelné částky se při výpočtu nezabavitelné částky nebude vycházet z aktuálního životního minima a výše uvedených částek normativního nájemného a energetického paušálu, ale z jejich výše k 1. lednu 2026. Znamená to, že se nezohlední již schválené zvýšení životního minima od května 2026. Nezabavitelná částka bude po celý rok 2026 ve stejné výši. 

Nová výše nezabavitelné částky pro rok 2026 v porovnání s rokem 2025 

Připomenutí postupu výpočtu

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku na povinného (14 101,50 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (3 525,37 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 1,9násobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 31 521 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 31 521 Kč vychází 10 507 Kč. Případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného. Pro rok 2026 vychází bez zaokrouhlení. 
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Před těmito pohledávkami si může zaměstnavatel uplatnit paušální náhradu.
5. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek výživného, které byly postoupeny, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny zbytku čisté mzdy k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
6. Dvě třetiny zbytku čisté mzdy se však srazí vždy, pokud jsou na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí (plátci mzdy bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí). Případnou nevyužitou část z druhé třetiny pak tento plátce připočte k první třetině a provede srážku. Tento postup se neuplatní, je-li povinným doložený přiznaný starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod a současně jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosáhne částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
7. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
8. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Evidence plátců mzdy

Připravovanou novinkou je Evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů, kterou povede Exekutorská komora ČR. Evidence bude neveřejná. Evidovaní plátci zde budou zapisovat údaje stanovené zákonem. Tato evidence vyřeší problémy s neustálým poskytováním údajů v rámci součinnosti. Především v situaci, kdy jde o zaměstnance s několika exekucemi současně.

Exekutor bude moci ve stanovené době žádat plátce mzdy nebo jiných příjmů o součinnost sdělením údajů podle § 33 odst. 5 exekučního řádu pouze tehdy, pokud údaje zapsané do evidence nebudou úplné nebo bude mít pochybnost o jejich správnosti, eventuálně, bude-li požadovat údaje nad rámec zákona (bude muset svou žádost řádně odůvodnit).

Do nové centrální evidence budou zapisovat údaje pouze evidovaní plátci mzdy a jiných příjmů. Neevidovaní budou moci součinnost poskytovat podle platné právní úpravy prostřednictvím formuláře (§ 125b exekučního řádu), eventuálně datových souborů podle § 34 odst. 4 exekučního řádu. Zjednodušeně řečeno, aby se zaměstnavatel vyhnul neustálému poskytování současnosti, zaeviduje se do evidence srážek ze mzdy a požadované údaje o zaměstnancích v exekucích zde uvede. Právní úprava počítá s fungováním Evidence plátců mzdy od 1. října 2026. Její spuštění tedy bude směřováno k tomuto datu, jak potvrdil pro server Podnikatel.cz prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík v článku Konec poskytování součinností v exekucích? Připravuje se nový nástroj pro plátce mzdy