Jeden formulář místo 25: Revoluce v hlášení zaměstnavatelů začíná v roce 2026

Dopad na podnikatelské prostředí

Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) má mít podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona významný pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Zaměstnavatelé budou místo několika samostatných hlášení podávaných různým institucím poskytovat pouze jedno souhrnné měsíční hlášení, čímž by mělo dojít k úspoře času a administrativní zátěže. Změny si na druhou stranu vyžádají další náklady spojené s úpravou mzdového a personálního softwaru.

Přečtěte si také:

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele z pohledu mzdového účetnictví

Zruší se minimálně 25 různých samostatných hlášení

Výsledkem povinností vyplývajících ze zmíněných norem je zrušení nejméně 25 hlášení různým institucím v rozdílných termínech, přičemž část sbíraných údajů je hlášena vícečetně. Některá jsou zařazena plně, jiná pouze částečně.

Půjde sice o jedno hlášení (elektronické podání), avšak bude členěno na 3 části:

• část souhrnnou – obsahující údaje týkající se zaměstnavatele,
• část pojistnou – obsahující údaje o výši pojistného na sociální zabezpečení odváděného zaměstnavatelem,
• část individualizovanou – obsahující údaje za jednotlivé zaměstnance a jejich jednotlivá zaměstnání (součásti individualizované části).

Toto členění se zavádí pro účely dalšího postupu při zpřístupňování zaslaných údajů uživatelům v případech, kdy se v jednotlivých částech nebo součástech hlášení JMHZ vyskytne chyba.

Změny v daňových hlášeních budou zavedeny postupně

Vzhledem k času potřebnému na přípravu informačních systémů orgánů finanční správy (FS) není možné k navrhovanému datu spuštění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů provést hlavní změny, které si tento projekt vyžádá, najednou.

První fáze (navržená účinnost od 1. ledna 2026):

• zavedení dočasné oznamovací povinnosti ohledně individualizovaných údajů týkajících se jednotlivých poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanců) v rozsahu údajů obsažených v jednotném měsíčním hlášení relevantních pro oblast daně z příjmů ze závislé činnosti,
• zrušení registrační povinnosti plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů,
• sjednocení lhůty pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti správci daně,
• zrušení institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob.

Druhá fáze (navržená účinnost od 1. ledna 2027): 

• zavedení povinnosti podávat měsíční hlášení k záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti,
• samovyměření a samodoměření zálohy a daně z příjmů ze závislé činnosti a související změny v sankcích (pokuta, penále, úrok z prodlení),
• služba předvyplnění daňového přiznání,
• zavedení oznamovací povinnosti pro vybrané subjekty,
• zrušení institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti.

Jakmile budou změny zavedeny, dojde k výraznému zjednodušení. Finanční správa bude využívat data z JMHZ. Po dosažení cílového stavu bude FS využívat data z jednotného měsíčního hlášení pro předvyplnění daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob při vyplnění daňových přiznání. Současně zaměstnavatelům ubydou některé povinnosti, např. bude zrušena povinnost podání ročního vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Je zamýšlena i třetí fáze, která ještě není součástí tohoto návrhu zákona. Předpokládá se totiž i zrušení institutu ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které provádí plátce daně. S ním jsou spojeny jak administrativní náklady, tak odpovědnost za to, že dojde k ověření správnosti a přesvědčivosti podkladů poskytnutých jednotlivými poplatníky. 

Termín podání hlášení

Několik současných formulářů tedy bude podáno jedním hlášením, a to v jednotném termínu. Nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který je věcným obsahem hlášení. Hlášení, která se nezasílají pravidelně měsíčně, ale např. za kalendářní čtvrtletí, za půl roku, za rok, se budou odesílat za měsíc následující po kalendářním měsíci, ke kterému se toto hlášení vztahuje. Naprostá většina údajů však bude hlášena za předchozí kalendářní měsíc. Na portálu ČSSZ má být dokonce umožněno postupné vkládání údajů do rozepsaného hlášení a až následné odeslání kompletního hlášení v požadovaném termínu.

Tím, že se některé údaje budou odesílat průběžně měsíčně, ubude např. povinnost vyhotovení evidenčního listu důchodového pojištění. Obdobně tomu bude s přílohou k žádosti o nemocenskou dávku. ČSSZ získá potřebné údaje již z pravidelných měsíčních hlášení.

Přečtěte si také:

Vláda chce rušit srážkovou daň. Desetitisíce zaměstnanců budou muset podávat přiznání

Hlášení pouze elektronicky

Správcem systému evidence jednotného měsíčního hlášení bude MPSV, přičemž technickou část bude vykonávat ČSSZ. Hlášení JMHZ bude zasíláno pouze v elektronické podobě. Datovou větu v předepsaném formátu a struktuře bude možno zaslat přímo prostřednictvím webového portálu ČSSZ (ePortálu) – nahráním xml souboru nebo vyplněním, dále datovou schránkou (xml) nebo (s výjimkou registračních povinností) prostřednictvím automatizovaného rozhraní (APEP/VREP).

Délka doby uchovávání údajů v systému odpovídá době, po kterou budou k dispozici uživatelům, a to celkově po dobu 20 let. Po dobu 10 let budou data uchovávána v různých částech systému, poté budou na dalších 10 let přesunuta do části určené k archivaci. Delší lhůta (45 let) je pak stanovena pro účely důchodového pojištění.

Účinnost JMHZ

Aktuálně se počítá s účinností k 1. lednu 2026. Jde stále o připravovanou legislativu, nejsou tudíž vyloučeny další úpravy návrhu ani odklad účinnosti. Pilotní fáze projektu je plánována již od 1. července 2025. Předsunutá účinnost se navrhuje pouze pro část povinností zaměstnavatelů, aby bylo možno s předstihem zajistit předání údajů od orgánů Finanční správy ČR potřebných pro přihlášení plátců daně (zaměstnavatel) do evidence zaměstnavatelů České správy sociálního zabezpečení.