Množství požadovaných údajů dle nařízení vlády k JMHZ mnohé překvapí

Tři nové právní předpisy

Nejde jen o zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (ZoJMHZ). Nové právní předpisy jsou tři, samostatný zákon, doprovodný zákon a nařízení vlády. 

• Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele zásadně mění pravidelné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči státním institucím. Jeho základním cílem je centralizace sběru dat od zaměstnavatelů a sloučení sběru dat do jediného pravidelně podávaného hlášení, které bude každou z informačních položek obsahovat pouze jednou. Očekává se zjednodušení a zlepšení současného stavu, kdy je podáván vysoký počet hlášení obsahujících řadu položek duplicitně podávaných v různých termínech na různá místa.
• Protože se jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) dotýká hned několika zákonů, mění se dotčené zákony samostatným zákonem vydaným v souvislosti s přijetím ZoJMHZ (tzv. doprovodným zákonem).
• K provádění tohoto zákona je vydáno nařízení vlády č. 417/2025 Sb., kde jsou stanoveny obsahové podrobnosti a pokyny k vyplnění, formát a struktura podání, období, za které jsou jednotlivé údaje zaměstnavatelem sdělovány, pokyny k podání a obsah opravného hlášení. 

Nové nařízení vlády k provádění JMHZ

Článek je věnován třetímu z popisovaných právních předpisů, a to nařízení vlády k provádění zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. V nařízení vlády jsou uvedeny tabulky údajů sdělovaných v rámci jednotlivých typů podání (jednotné měsíční hlášení, evidence zaměstnavatele, evidence zaměstnance). Jedná se o základní sadu tabulek pro pracovní poměr a pro zaměstnání se stejným rozsahem údajů, ale také o další sady tabulek se zúženým rozsahem údajů pro další skupiny zaměstnání. U některých druhů zaměstnání totiž podle zákona o JMHZ nebudou zaměstnavatelé vykazovat všechny skupiny údajů, proto jsou pro ně stanoveny speciální tabulky.

Jsou zde stanoveny i situace, kdy zaměstnavatel není povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nebo uvádí zúžený okruh údajů. V těchto případech by bylo neúčelné vyžadovat opakované přihlášení zaměstnance, protože zaměstnavatel naváže na předchozí pracovněprávní či obdobný vztah.

Přílohy nařízení vlády

Součástí každé z tabulek uvedených v jednotlivých přílohách č. 1, 2, 3 a 4 nařízení vlády je nad rámec výslovného zákonného zmocnění také sloupec obsahující údaje o tom, kterému uživateli nebo uživatelům se příslušné údaje zpřístupňují, a uvedením odkazu na příslušný zvláštní právní předpis (popř. Zo JMHZ), v němž je stanovena povinnost zaměstnavatelů sdělovat daný údaj orgánu veřejné moci, který je v pozici tohoto uživatele. Jedná se celkem o 8 tabulkových příloh. 

Příloha č. 1 a 2

Přílohou č. 1 je definován okruh údajů měsíčního hlášení, které budou zaměstnavatelé poprvé za měsíc duben (v období od 1. května do 20. května 2026) prostřednictvím JMHZ podávat. Následně ve druhém kalendářním čtvrtletí roku 2026 dohlásí údaje za měsíce leden, únor a březen (za každý měsíc samostatně). 

• Část A – obsahuje výčet hlášených údajů, uživatelé údajů a právní předpisy, na jejichž základě jsou jim údaje zpřístupňovány, období, za které jsou hlášené údaje sdělovány a obsahová struktura souhrnné části jednotného měsíčního hlášení. Jsou zde souhrnné údaje o zaměstnavateli, údaj o případném zaměstnávání osob se zdravotním postižením a údaje rozhodné pro odvod zálohy na daň z příjmů.
• Část B – obsahuje výčet hlášených údajů, uživatelé údajů a právní předpisy, na jejichž základě jsou jim údaje zpřístupňovány, období, za které jsou hlášené údaje sdělovány, méně závažné formální vady a obsahová struktura pojistné části jednotného měsíčního hlášení. Jde o odvod pojistného, uplatněné slevy atd. 
• Část C až J– obsahuje výčet hlášených údajů, uživatelé údajů a právní předpisy, na jejichž základě jsou jim údaje zpřístupňovány, období, za které jsou hlášené údaje sdělovány, méně závažné formální vady a obsahová struktura individualizované části jednotného měsíčního hlášení. Individualizovaná je rozdělena pro konkrétní typy zaměstnání se společnými znaky, např. pro běžný pracovněprávní vztah nebo služební poměr slouží část označena písmenem C (obsahuje logicky nejdelší výčet hlášených údajů). 

Příloha č. 2 má zvláštní obsahovou strukturu podání. Jde o podání za příslušníky bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě (opět rozděleno do tří částí A až C). 

Příloha č. 3, 4 a 5

V příloze č. 3 jsou uvedeny údaje a další náležitosti potřebné k evidenci zaměstnavatelů. Podle jednotlivých částí (opět označeno velkými písmeny A až D) se rozlišuje typ akce – přihláška, odhláška, doplnění údajů, změna nebo oprava.

Obdobně je tomu u evidence zaměstnanců (příloha č. 4, části A až P). Příloha obsahuje údaje pro vedení evidence zaměstnanců (přihlášení, odhlášení, změna, oprava, storno, vznik/skončení příslušnosti k českým právním předpisům). Zaměstnanci jsou rozděleni do kategorií. 

Příloha č. 5 je v podstatě doplňkem příloh č. 1 až 4 – popisuje obsahové zaměření jednotlivých údajů. 

Příloha č. 6, 7 a 8

V příloze č. 6 jsou uvedeny méně závažné formální vady podání  a jejich identifikační čísla. Číslo 1 má situace, kdy nesouhlasí počet zaměstnanců, za které zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném. Pod číslem 277 je uvedena součtová vada – neodpovídá počet individualizovaných součástí měsíčního hlášení celkovému počtu atd. 

V příloze č. 7 je vyjmenován seznam právních předpisů, jejich zkratek a identifikačních čísel. Seznam zkratek užívaných v hlášení JMHZ je uveden v poslední příloze, a to v příloze č. 8.