Hlavní navigace

Paušální náhrada pro zaměstnavatele za zpracování exekucí

Dagmar Kučerová

Slibovaná kompenzace zaměstnavatelům za administrativní zátěž při zpracování exekučních srážek je tu. Kdo ji zaplatí?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Na začátku legislativního procesu je poměrně významná novela občanského soudního řádu a exekučního řádu. Změny se týkají i zaměstnavatelů.

Hodně se hovoří o paušální náhradě nákladů v souvislosti s prováděním exekučních srážek ze mzdy. To však není jediná připravovaná novinka. Na avizované změny si bohužel počkáme. Novela v případě schválení nabude účinnosti až prvním dnem osmnáctého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Aktuálně čeká na první čtení.

Z pohledu zaměstnavatelů je ve hře řada novinek. Zde je přehled několik vybraných z nich. Vzhledem k fázi legislativního procesu nemusí být jejich podoba definitivní.

Paušální náhrada nákladů pro zaměstnavatele

Zaměstnavatelé provádí v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy řadu úkonů podle občanského soudního řádu. Jedná se především o výpočet nezabavitelné částky, případně srážek, jejich srážení a následné poukazování oprávněnému atd. Zaměstnavatelé musí hradit mzdy svým mzdovým účetním, kteří prováděním srážek ze mzdy a nezbytnou korespondencí se soudy či exekutory (součinnost atd.) stráví hodně času. Nejnáročnější je z tohoto pohledu vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí či exekuce, poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí nebo ukončení samotného výkonu rozhodnutí. Nehledě na komplikované situace při více souběžných plátcích mezd či pobírání nemocenské.

A zaměstnanců s exekucemi, dokonce vícečetnými exekucemi, přibývá. Již nějaký čas se v této souvislosti hovoří o kompenzaci. Na základě podnětů z praxe se navrhuje, aby plátcům mzdy nebo jiného příjmu, kteří v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekučního příkazu provádí srážky ze mzdy, náležela paušálně stanovená náhrada nákladů.

V souladu s navrženou úpravou § 270 občanského soudního řádu by měl plátce mzdy na tuto náhradu nárok za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy by se považovaly za náklady výkonu rozhodnutí. Jestliže bude plátce mzdy provádět zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, bude mu tato náhrada nákladů náležet pouze jednou.

Institut má být aplikován i v rámci daňové exekuce. Má představovat samostatný nárok, který vznikne plátci mzdy přímo na základě občanského soudního řádu, přičemž tyto náklady nebudou řazeny mezi exekuční náklady ve smyslu daňového řádu, ale půjde o nárok svého druhu. Čtěte také: Rozhodnuto. Snížily se exekuční srážky ze mzdy. Ale ne všem

Kompenzace nákladů jako možnost, nikoli povinnost

Pokud si plátce mzdy neodečte náhradu z provedených srážek, které mají být vyplaceny oprávněnému (věřiteli) nebo zaslány soudu (v exekuci soudnímu exekutorovi) poté, co byl vyrozuměn o nabytí právní moci usnesení nebo doručením usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy novým plátcem mzdy, nebo po povolení odkladu zastavení výkonu rozhodnutí, nárok na paušální náhradu nákladů zaniká. Na náhradě nákladů tak nemůže vzniknout nedoplatek, který by dále navyšoval dluh povinného a který by bylo možné později vymáhat. Zaměstnavatel tak nemusí svůj nárok na náhradu nákladů realizovat.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Z uvedeného je zřejmé, že paušální náhrada bude náležet prvnímu i dalšímu plátci mzdy. Jestliže bude mít povinný více plátců mzdy, bude rovněž náležet všem těmto plátcům.

Prozatím se předpokládá, že paušální náhradu si plátce mzdy srazí před tím, než sraženou částku zašle oprávněnému (případně soudu či exekutorovi), a to před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny zbytku čisté mzdy. Toto řešení se jeví jako nejefektivnější. Čtěte také: Jak na výživné v exekucích bez zbytečných chyb

Zaměstnancům s exekucemi se zvýší celková částka, kterou musí svým věřitelům zaplatit. Logicky se tím oddálí uspokojení jejich pohledávek. Na druhou stranu zaměstnavatelé získají alespoň částečnou kompenzaci za náklady spojené s prováděním srážek ze mzdy. Podle důvodové zprávy k novele zákona by mimo jiné mělo být přínosem i snazší nalezení nového zaměstnání. Respektive zmírnění neochoty zaměstnavatelů zaměstnávat osoby, na něž je vedena exekuce. Je otázkou, zda tomu tak vzhledem k výši navrhované kompenzace bude. Jednorázové paušální náhrady nákladů plátce mzdy mají činit 50 Kč za každý měsíc vedení exekuce na 1 zaměstnance.

ebf-tip-recnici2-DvorakovaKasa

Úprava výčtu přednostních pohledávek

Navrhuje se rovněž změnit výčet přednostních pohledávek uvedených v ustanovení § 279 občanského soudního řádu. Tato změna však nebude mít na zaměstnavatele žádný vliv. Je důležitá pro plátce jiných příjmů podléhajícím exekučním srážkám. Jelikož se zrušil zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, a ruší nebo mění některé další zákony, vypouští se z okruhu přednostních pohledávek zmínka o úrazovém pojištění. Obdobně se vypouští příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči. V současné době je totiž příspěvek na úhradu potřeb dítěte upraven jako dávka pěstounské péče, na kterou má nárok nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci. Jestliže dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte náleží, přechází právo dítěte na výživné na stát. Úřad práce vyplácející pro nezaopatřené dítě příspěvek na úhradu potřeb dítěte tak na rodiči povinném výživou vymáhá pohledávku výživného, nikoliv pohledávku náhrady za vyplacený příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Čtěte také: Zaměstnavatel musí o odejmutí pohyblivé složky mzdy informovat předem

Zastavení výkonu rozhodnutí

Upravuje se také § 290 občanského soudního řádu. Pokud v řízení vyjde najevo, že povinný (zaměstnanec s exekučními srážkami) po dobu 2 let nepobírá mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví. Nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy se zastaví také tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Návrh na zastavení bude moci podat i zaměstnavatel.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).