Tři nejdůležitější změny v nemocenském pojištění od roku 2025

Návrh novely zákona o nemocenském pojištění je poměrně obsáhlý. Od roku 2025 má přinést významné změny do oblasti nemocenského pojištění. Dotkne se prakticky všech nemocenských dávek, zaměstnanců v pracovním poměru i dohodářů, zahraničních zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. 

Řada změn a nových povinností čeká i zaměstnavatele. Dokonce i školy v případě jejich uzavření z důvodu havárie či epidemie.

Tři nejdůležitější připravované změny

Mezi tři nejzásadnější změny návrhu novely zákona patří:

1. Zavedení elektronizace všech dávek nemocenského pojištění. K dosavadním eNeschopenkám, které fungují elektronicky od roku 2020, přibude elektronická komunikace ostatních dávek. Tedy peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného krátkodobého i dlouhodobého a otcovské. S tím souvisí i zcela nový postup a nové elektronické formuláře.
2. Rozšíření dávky ošetřovného také pro osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dále za zaměstnání malého rozsahu u pracovního poměru či dohody o pracovní činnosti.
3. Určování místní příslušnosti zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo nebo místo mzdové účtárny nebo zřídí novou mzdovou účtárnu. Příslušnost se již nemusí řídit sídlem zaměstnavatele. Může jít o kteroukoli přidělenou Územní správu sociálního zabezpečení. Zavádí se institut delegování místní příslušnosti zaměstnavatele.

Elektronizace ostatních dávek nemocenského pojištění

Rozhodování o dávkách nemocenského pojištění probíhá aktuálně ve dvou rovinách. V případě nemocenského (u dočasné pracovní neschopnosti a karantény) je od roku 2020 plně elektronizováno. Přes počáteční obavy se eNeschopenky bezesporu osvědčily. Nakonec jsou s nimi spokojení zaměstnanci i zaměstnavatelé. Jejich přínos v době covidové byl neocenitelný.

Od roku 2025 se plánuje rozšíření povinné elektronické komunikace na všechny nemocenské dávky. Rozhodnutí o dávce (případně potvrzení o jejím trvání či ukončení) bude probíhat pouze elektronicky v rámci komunikace s lékařem a Územní správou sociálního zabezpečení. Zaměstnanec obdrží informaci způsobem, který si sám zvolí. Může se jednat o SMS, e-mail nebo (spíše ojediněle) o listinnou podobu na jeho žádost. Ke konkrétní dávce bude přidělen identifikátor. Ten bude zaměstnanec předem dohodnutým způsobem sdělovat zaměstnavateli. Zaměstnavatel číslo identifikátoru připojí k žádosti o dávku a spolu s povinnou informací o vyměřovacím základu pojištěnce pro výpočet dávek (NEMPRI) a dalšími nezbytnými podklady potřebnými pro provádění exekučních a insolvenčních srážek z nemocenských dávek odešle na Územní správu sociálního zabezpečení. Dosavadní listinné formuláře k nemocenským dávkám se od roku 2025 ruší.

Návrh obsahuje i speciální přechodná ustanovení k postupu na přelomu roku. Tedy k postupu v situacích, kdy bylo o dávce rozhodnuto podle dosavadních podmínek v roce 2024 a dávka trvá i v roce 2025.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Ošetřovné a otcovská pro více zaměstnanců

Rozšiřuje se okruh příjemců ošetřovného a otcovské poporodní péče. Nárok na krátkodobé ošetřovné mají mít od roku 2025 obdobně jako v případě nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. Dotkne se zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu (u dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru), pokud jejich účast na pojištění trvala aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž u zaměstnance vznikla potřeba ošetřování (péče). 

Nárok tak budou mít i zaměstnanci, kteří nyní na dávku nemohou dosáhnout, protože potřeba ošetřování (péče) nastala např. na počátku měsíce a zaměstnanec tak nedosáhl částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, ačkoli v případě, pokud by neošetřoval nebo nepečoval o rodinného příslušníka, by tohoto příjmu pravděpodobně dosáhl. Obdobně se posoudí nárok na otcovskou. Pojištění bude muset trvat aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž u zaměstnance tato událost vznikla.

Přiřazení příslušné ÚSSZ

Po plánované účinnosti novely zákona od roku 2025 má určit nově vzniklým zaměstnavatelům ČSSZ, která ÚSSZ bude pro ně místně příslušná z hlediska plnění jejich povinností v oblasti nemocenského pojištění. Změna navazuje na novou organizaci České správy sociálního zabezpečení, kdy se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ od roku 2024 změnila na 5 územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ). 

Nový zaměstnavatel bude přihlášku podávat výhradně elektronicky prostřednictvím ePortálu. Následně ČSSZ zaměstnavatele elektronicky prostřednictvím datové schránky informuje o tom, která ÚSSZ je pro něj místně příslušná. A může se jednat o kteroukoliv místně příslušnou ÚSSZ po celé ČR. Bez ohledu na sídlo zaměstnavatele nebo místo jeho mzdové účtárny podle aktuálních provozních potřeb. Příslušnost se přidělí v zájmu efektivního využívání personálních kapacit ÚSSZ a bezproblémového rychlého servisu pro zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zaměstnavateli a ÚSSZ probíhá výhradně elektronicky, není určení místně příslušné ÚSSZ v jiném okrese, než je sídlo zaměstnavatele, na překážku zajištění servisu a služeb. Změna se dotkne i stávajících zaměstnavatelů, kteří změní sídlo nebo zřídí novou mzdovou účtárnu.

Ostatní změny v nemocenském pojištění

Návrh novely je poměrně obsáhlý. Mění se v podstatě všechny nemocenské dávky, včetně dočasné pracovní neschopnosti (například v postupu při návaznosti nemocenského na karanténu či izolaci a naopak). Obsahuje i změny pro předávání informací při pracovních úrazech mezi Českou správou sociálního zabezpečení a pojišťovnami.