Zaměstnanci

Vláda schválila daňové výhody pro zaměstnavatele, kteří zřídí pro děti zaměstnanců jesle nebo školku. Nižšími odvody chce také motivovat ke zřizování zkrácených úvazků. A to možná už od druhé poloviny roku 2009.

Kolotoč diskuzí kolem stravenek se opět roztočil. Je jen otázkou času, kdy stravenky přestanou být daňově výhodné a zaměstnanci tak možná přijdou o jeden ze svých nejoblíbenějších benefitů.

Reforma zlepšila zaměstnávání zdravotně handicapovaných, ale do dokonalosti má současný stav stále daleko. Příspěvek je pořád zneužíván a zdravotně postižení od svých zaměstnavatelů jen slýchají: „Buď rád, že ti dávám aspoň něco!“

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou plněním pracovních povinností v plné výši. Je odpovědný za odložené věci a dopravní prostředky používané pro cestu do zaměstnání, s výjimkou osobních automobilů.

Od ledna nedostanou zaměstnanci za první tři dny nemoci ani korunu, následující dny proplatí zaměstnavatel. Nemocenská od ČSSZ přichází na řadu až od 15. dne pracovní neschopnosti. Na změnách vydělají lidé s vyššími příjmy.

Zaměstnanec uhradí zaměstnavateli škodu v plné výši, pokud se odpovědnosti nezprostí z důvodů uvedených v zákoníku práce. Zákon rovněž stanoví, kdy se náhrada škody požaduje jen do výše násobků mzdy zaměstnance.

Najmout si na jazykové kurzy pro zaměstnance jazykové školy není vždy výhra. Nemusí správně zaměstnance rozřadit a nastavit úroveň tzv. levelů. Tomu může zabránit jazykový audit, který nabízí i jednotlivá doporučení.

Pojištění chrání zaměstnavatele pro případ odškodnění při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání. Neplacením pojistného se zaměstnavatel vystavuje nejen sankcím od pojišťovny, ale i úhradě vyplaceného odškodnění v plné výši.

Minimální výši odškodnění pozůstalých v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání stanoví zákoník práce. Zaměstnavatel by měl v této souvislosti pamatovat na zákonné pojištění odpovědnosti.

Změna letního času na zimní a naopak ovlivňuje nejen lidský organismus, ale zasahuje také do délky pracovních směn. Zaměstnanec tak odpracuje buďto o jednu hodinu méně nebo o jednu hodinu více.

Úmrtím zaměstnance pracovní poměr zaniká. Zákoník práce stanoví, kdo je oprávněn uplatnit po zemřelém jeho práva, např. nevyplacenou mzdu. Peněžitá práva zaměstnavatele naopak po smrti zaměstnance nelze uplatnit.

Podmínky poskytování cestovních náhrad je vhodné stanovit vnitřním předpisem, kde se určí i termíny vyúčtování pracovních cest. Dvoudenní pracovní cesty je nutné posuzovat s ohledem na výhodnost pro zaměstnance.

Zákoník práce vyjmenovává případy, kdy zaměstnavatel proplácí zaměstnancům cestovní náhrady. Pro správné vyplacení příslušné náhrady a zúčtování do uznatelných nákladů organizace je nutné seznámit se s výklady jednotlivých pojmů.

Firemní péče o děti může být plusem zaměstnavatele, který chce přilákat kvalitní zaměstnance. Založit jesle či školku je však velmi komplikované. Situace se ale možná zlepší. Vláda má totiž na stole prorodinný balíček.

„Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle…“ Tento popěvek si každým rokem prozpěvuje stále méně pracovníků. Profese zedník ztratila prestiž a v řadách rodičů vůči ní vznikla řada neoprávněných předsudků.

Neznalost zákona neomlouvá. A u podnikatelů to platí dvojnásob. Pokud si podnikatel vykládá zákoník práce po svém, je to problém. Jak vyplývá z našich diskuzí, mystifikují kvůli neznalosti zákonů své zaměstnance. Ti se pak ptají.

Zaměstnavatelé jsou povinni nahlásit volné pracovní místo příslušnému úřadu práce. Ne každé uvolněné místo je však místem volným. Rovněž by měli pamatovat na povinnost neprodleného oznámení obsazení těchto volných pracovních míst.

Institut zkušební doby je všeobecně známý a při uzavírání pracovních poměrů běžně používaný. Nová právní úprava zákoníku práce však přinesla řadu změn, se kterými by se měl zaměstnavatel i zaměstnanec před vznikem pracovněprávního vztahu seznámit.

Letní studentské brigády jsou na serveru Podnikatel.cz častým diskuzním tématem. Zaměstnavatelé i sami studenti zjišťují, který zaměstnanecký poměr je pro ně z hlediska plnění povinností i z hlediska výše odvodů nejvýhodnější.

Zaměstnavatelé musí při zaměstnávání studentů dodržet minimální mzdu dle jejich věku, neopomenout specifické podmínky zaměstnávání mladistvých a postupovat správně při zúčtování mezd. A to z pohledu sociálního a zdravotního pojištění i jejich zdanění.

Po prezidentském vetu budou o osudu antidiskriminačního zákona po prázdninách rozhodovat poslanci. Zatímco český prezident žádnou diskriminaci nevidí, ve světle evropské i domácí statistiky a řady průzkumů vypadá situace jinak.

Vysokoškoláci běžně vykonávají výdělečnou činnost převážnou dobu letních prázdnin, řada z nich dokonce vyjíždí za výdělkem do zahraničí. Studenti, ale i jejich zaměstnavatelé hledají nejvýhodnější pracovněprávní vztah z hlediska odvodů i plnění povinností.

Zaměstnavatelé vyplácí nočním zaměstnancům i zaměstnancům, kteří pracují v noci jen po část směny, příplatek za noční práci. Podle zákoníku práce jsou povinni zajistit těmto zaměstnancům přiměřené sociální zajištění, včetně pravidelné lékařské péče.

Volný pohyb osob patří k základním svobodám uvnitř Evropské unie. V rámci této svobody mohou občané jednoho unijního státu pracovat či podnikat v jiném, a to za stejných podmínek jako domácí. Podnikatelům v Česku svoboda komplikuje hledání pracovních sil.

Léto už je v plném proudu a s ním přišel i čas tolik očekávaných dovolených. Pro zaměstnavatele je důležité zkoordinovat dovolené svých zaměstnanců, aby předešel situaci, že třeba zůstane ve firmě dva týdny sám.