Zrušení obchodního zákoníku k 31. prosinci 2013 zamotá hlavu nejedné akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným. Sotva jsme si zvykli na právní úpravu, kdy je možný výkon funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v pracovním poměru, je tu úprava jiná, která vyvolává spekulace o správném postupu. Tedy zda budou moci i po novém roce jednatelé, předsedové či členové představenstva vykonávat funkci na základě uzavřeného pracovního poměru.
Pověření obchodním vedením a pracovní poměr
Obchodní zákoník od roku 2012 umožňuje na základě ustanovení § 66d, aby statutární orgán pověřil obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce zaměstnancem společnosti a důležité je, že tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Samozřejmě i při takovém pověření zůstává nedotčena jeho odpovědnost za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
Ovšem obchodní zákoník se k 31. prosinci 2013 ruší a bude částečně nahrazen zákonem o obchodních korporacích (přebírá pouze úpravu obchodních korporací). Ustanovení § 66d, tedy pověření obchodním vedením, budeme v novém zákoně hledat marně. Nabízí se tedy otázka, zda bude možné v roce 2014 uzavřít pracovní poměr na výkon funkce a zda budou pracovní poměry uzavřené dle stávající úpravy v příštím roce platné. O vyjádření jsme požádali odborníky.
Bude nebo nebude od nového roku možný výkon funkce v pracovním poměru?
Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil Adam Mikulčík z Advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, nová právní úprava zákona o obchodních korporacích skutečně neobsahuje ekvivalent současného pověření obchodním vedením, ale ani výslovný zákaz výkonu funkce v pracovním poměru. Pracovní poměr člena orgánu obchodní korporace je v zákoně zmíněn pouze v paragrafu 61 odst. 3, kde uvádí, že mzdu anebo jiné plnění zaměstnanci, který je současně členem statutárního orgánu, je možno poskytnout pouze se souhlasem orgánu schvalujícího smlouvu o výkonu funkce. Z toho vyplývá, že zákon souběžný výkon funkce statutárního orgánu i pracovního poměru ke společnosti jedinou osobou připouští. Mzda v pracovní smlouvě či úplata ve smlouvě o výkonu funkce by však měla být schválena valnou hromadou. Pokud má tedy stávající jednatel uzavřenou pracovní smlouvu, taková smlouva bude platná i nadále a souběh funkce jednatele a zaměstnance možný je,
ujišťuje Adam Mikulčík.
Jiné právní výklady naopak tvrdí, že po novém roce nebude obchodní vedení v rámci pracovního poměru možné. Statutární orgán tak bude moci vykonávat v pracovním poměru pouze činnosti odlišné od obchodního vedení (tedy např. jako ekonom, konstruktér, lékař apod.). Mimo jiné argumentují i definicí závislé práce. Z hlediska pracovněprávního lze totiž vznést pochybnost v tom směru, že by výkon obchodního vedení statutárním orgánem obchodní společnosti byl výkonem závislé práce ve smyslu definice tohoto pojmu podle § 2 odst. 1 zákoníku práce, tj. že by bylo vykonáváno ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti a podle pokynů,
připouští mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.
Řada právníků ale vychází ze základní soukromoprávní zásady, tj. „co není zákonem výslovně zakázáno, to je dovoleno“, na základě které je možné připustit možnost souběhu funkcí, právě kvůli absenci jeho výslovného zákazu.
Smlouva o výkonu funkce dle zákona o obchodních korporacích
Výkon funkce je v současné době ošetřen obchodním zákoníkem, nově se bude jednat o zákon o obchodních korporacích. Podstatné náležitosti smlouvy o výkonu funkce u kapitálových společností uvádí paragraf 60. Mimo jiné se zde píše, že pokud smlouva není sepsána, je výkon funkce bezplatný. Vysvětlení opět podala Advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS.
Stávající úprava odměňování výkonu funkce počítá s odměnou obvyklou, pokud nebyla výslovně sjednána. Nová úprava zastává přístup zcela odlišný. V § 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích je stanoveno, že pokud není odměňování sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. V případě, že obchodní korporace neuzavře s členem svého orgánu smlouvu o výkonu funkce, řídí se práva a povinnosti ustanoveními občanského zákoníku o smlouvě příkazní. Smlouva o výkonu funkce musí být v kapitálové společnosti (a.s. a s.r.o.) sjednána písemně a schválena nejvyšším orgánem společnosti, rovněž tak její případné změny,
popisuje Adam Mikulčík. Dodává, že ujednání ve společenských smlouvách, které budou v rozporu s novou právní úpravou, se okamžikem účinnosti nového zákona zrušují. Upravené listiny je tedy nutné do šesti měsíců od účinnosti nového zákona založit do sbírky listin. Jak stanovuje přechodné opatření zákona o obchodních korporacích.
Pokud tak společnost neučiní ani po dodatečné výzvě rejstříkového soudu, bude jí hrozit zrušení. V případě již uzavřených smluv o výkonu funkce statutárního orgánu by měl být jejich text přizpůsoben zákonu o obchodních korporacích. A to do šesti měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, jinak bude platit, že funkci vykonává bezplatně. Nové ustanovení má přimět jednatele společností, aby si takovou smlouvu o výkonu funkce uzavřeli a na základě ní měli daný příjem, který se následně samozřejmě daní,
uzavírá Adam Mikulčík.
ČLÁNKY DO MAILU