Hlavní navigace

Minimální a zaručená mzda a údaje, které se spolu s ní od roku 2021 zvyšují

8. 12. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Letos se díky novele zákoníku práce poprvé v souvislosti se zvýšením zaručené mzdy zvýší i průměr pro náhrady mzdy. Avšak ne všem zaměstnancům.

O minimální a zaručené mzdě je již rozhodnuto. Současně se zvyšují i související parametrické údaje. Ovšem letos se zaměstnancům poprvé zvýší průměry stanovené k 1. lednu z předchozího čtvrtletí na příslušnou úroveň zaručené mzdy. Změnu přinesla novela zákoníku práce účinná od 30. července 2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí vysvětlilo, zda se úprava průměrů týká i zaměstnanců, jejichž mzda je sjednána v kolektivní smlouvě.

Dne 30. listopadu 2020 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 487/2020 novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí..

Minimální mzda pro rok 2021

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). V případě dohod konaných mimo pracovní poměr se však použije pouze minimální hodinová mzda, nikoli měsíční mzda.

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí od 1. ledna 2021 nejméně 15 200 Kč za měsíc nebo 90,50 Kč za hodinu.

Nejnižší úrovně mzdy zaručené

Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána kolektivní smlouvou, jsou chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd „mzdou zaručenou“. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin nejnižší úrovně mzdy zaručené. A ta roste s každým zvýšením mzdy minimální.

Obdobně jako u minimální mzdy jsou i nejnižší úrovně zaručené mzdy stanoveny jak hodinově, tak měsíčně a obdobně jako mzda nižší než minimální mzda se i mzda nižší než zaručená musí doplácet. Do mzdy nebo platu se pro tento účel nezahrnuje mzda nebo plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a neděli. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se nevztahují na dohody konané mimo pracovní poměr.

Skupina prací Hodinová zaručená mzda 2021 Hodinová zaručená mzda 2020 Měsíční zaručená mzda 2021 Měsíční zaručená mzda 2020 Odpovídá platové třídě ve státní sféře
1 90,50 Kč 87,30 Kč 15 200 Kč 14 600 Kč  1 + 2
2 99,90 Kč 96,30 Kč 16 800 Kč 16 100 Kč 3 + 4
3 110,30 Kč 106,40 Kč 18 500 Kč 17 800 Kč  5 + 6
4 121,80 Kč 117,40 Kč 20 500 Kč 19 600 Kč 7 + 8
5 134,40 Kč 129,70 Kč 22 600 Kč 21 700 Kč 9 + 10
6 148,40 Kč 143,20 Kč 24 900 Kč 24 000 Kč 11 + 12
7 163,90 Kč 158,10 Kč 27 500 Kč 26 500 Kč 13 + 14
8 181,00 Kč 174,60 Kč 30 400 Kč 29 200 Kč 15 + 16

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je stanoven procentem ze základní sazby minimální mzdy. Od ledna 2021 bude činit nejméně 10 % z minimální mzdy 15 200 Kč, tj. alespoň 1520 Kč. Hodinová sazba příplatku pak vychází minimálně na 9,05 Kč.

Dopady do dalších zákonů

Zvýšení minimální mzdy bude mít dopad i do dalších zákonů.

tip v článku školení účto březen 21

  • Dojde ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (částka 15 200 Kč). Navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP).
  • Zvýší se sleva na dani za umístění dítěte, tzv. školkovné, za rok 2021 na 15 200 Kč.
  • Zvýší se hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy (příští rok tedy 91 200 Kč), resp. měsíčně polovina minimální mzdy (příští rok tedy 7 600 Kč) pro nárok na měsíční daňový bonus u zaměstnavatele.
  • Zvýší se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy) na 547 200 Kč (pouze u nadstandardních důchodů – měsíční důchod by musel přesahovat částku 45 600 Kč).
  • Zvyšuje se limit pro evidenci u úřadu práce při výkonu nekolidujícího zaměstnání. Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo činnost na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Výdělek tedy nesmí přesáhnout částku 7 600 Kč (jedná se o hrubý příjem).

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely

Zaměstnavatelé vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí zjistí průměrný výdělek, který vychází z příjmů z rozhodného období, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Při vzniku zaměstnání v jeho průběhu je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Ve čtvrtletí, kdy pracovní poměr vznikl, se vychází z údajů za období od vzniku pracovního poměru, případně se použije výdělek pravděpodobný. Jestliže je vypočtený průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda a po novele zákoníku práce také příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Což se právě projeví nyní při zvýšení minimální a zaručené mzdy, kdy k 1. lednu 2021 budou zaměstnavatelé vypočtený průměrný výdělek používaný v první čtvrtletí tohoto roku u řady zaměstnanců dorovnávat na aktuální zaručenou mzdu. Otázkou je, zda musí takto postupovat i zaměstnavatelé, kteří mají mzdy sjednány kolektivní smlouvou.

Průměrný výdělek a zaměstnavatelé s kolektivní smlouvou

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Jaroslava Sladká ministerstva práce a sociálních věcí, účelem zaručené mzdy je zvýšení garance práva na odměnu za práci a poskytnutí ochrany před nepřiměřeně nízkou mzdou. Pokud jsou však mzdy sjednávány v kolektivní smlouvě, má se za to, že tato ochrana bude zajištěna kolektivním vyjednáváním. Má-li být v základních pracovněprávních vztazích použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění podle hlavy XVIII zákoníku práce. Institut průměrného výdělku je v pracovněprávních předpisech využíván zejména v situacích, kdy je potřeba zaměstnanci poskytnout plnění za dobu, kdy nepracoval, a přesto by se výše tohoto plnění měla blížit výši výdělku za práci (tj. nahrazovat ji).

Dále se využívá průměrného výdělku při stanovování souměřitelných mzdových, platových nebo jiných pracovněprávních plnění, například mzdových zvýhodnění, kdy je však nutno respektovat výdělkové postavení zaměstnance (za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a v neděli, v noci). Proto v případech, kdy je mzda zaměstnance sjednána v kolektivní smlouvě, bude se podle § 357 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zaměstnance případně zvyšovat jen na úroveň minimální mzdy. Jelikož ani jeho mzda by v případech, kdy by zaměstnanec pracoval, nebyla dorovnávána doplatkem ke mzdě dle § 112 odst. 3 zákoníku práce. Z právní úpravy v § 112 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že zvýšení průměrného výdělku dle § 357 odst. 1 zákoníku práce na úroveň „příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy“ se netýká zaměstnanců, jejichž mzda je sjednána v kolektivní smlouvě, uzavřela Jaroslava Sladká.

Anketa

Většinu informací o legislativních změnách pro rok 2021

95 %
6 %
6 %
6 %
Odpovědělo 1 504 čtenářů.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).