Novela zákoníku práce: Upravený způsob stanovení průměrného výdělku

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely

Průměrný výdělek je ve mzdovém účetnictví velmi důležitým údajem. Využije se při různých překážkách v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele, po dobu řádné dovolené a v mnoha dalších případech, kdy zaměstnanci nenáleží mzda (plat), ale náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku. Tvoří rovněž základ pro kalkulaci takzvaných režimových příplatků.

Zjišťování průměrného výdělku je upraveno v hlavě XVIII v ustanovení § 351 až 362 zákoníku práce. Hned první věta zmíněné hlavy upozorňuje, že má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 zákoníku práce použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy. To znamená, že právní úprava zjišťování průměrného výdělku je kogentní a není možné se od ní odchýlit.

Flexi novela zákoníku práce změnila ustanovení o průměrném výdělku ve dvou bodech. A to v použití průměrného výdělku po skončení pracovněprávního vztahu a ve výpočtu průměrného výdělku při změně týdenní pracovní doby v průběhu rozhodného období.

Přečtěte si také:

Novela zákoníku práce: Nepřetržitost pracovních poměrů a čerpání řádné dovolené

Průměrný měsíční výdělek po skončení pracovněprávního vztahu

Pokud má být použit průměrný výdělek po skončení pracovněprávního vztahu, použije se podle nově upraveného § 360 zákoníku práce povinně průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu. Tento závazný postup se využije kupříkladu při výpočtu výše odstupného nebo náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou v období po skončení základního pracovněprávního vztahu. Doposud se taková situace řešila pouze výkladem, přičemž v praxi se nemuselo vždy postupovat stejně.

Průměrný měsíční výdělek a změna týdenní pracovní doby

Na první pohled se může zdát nevýznamná úprava pravidel přepočtu na průměrný měsíční hrubý výdělek zaměstnance. Nyní se v ustanovení § 356 odst. 2 zákoníku práce uvádí, že průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Dojde-li ke změně týdenní pracovní doby v rozhodném období, vypočte se týdenní pracovní doba tak, že se úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách a kalendářních dní, po které byly tyto týdenní pracovní doby uplatněny, vydělí celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období. Výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.

Přečtěte si také:

Novela zákoníku práce: Zaměstnávání mladistvých od 14 let žádné terno nebude

Nový způsob je spravedlivější

Jde však o velmi významnou změnu. Projeví se v situaci, kdy se zaměstnanci v průběhu rozhodného období změní týdenní pracovní doba. Dosavadní znění zákoníku práce bylo nedostatečně upraveno a často vedlo k formalistickým výkladům, které nepřipouštěly ve výpočtu průměrného výdělku tyto změny nijak zohlednit. Nezohlednění změny týdenní pracovní doby následně vedlo k nespravedlivému výpočtu, který neodpovídal poměru výdělku a odpracované době v rozhodném období. Podle situace (snížení či zvýšení týdenní pracovní doby ke konci rozhodného období) mohl být zjištěný průměrný výdělek pro zaměstnance či pro zaměstnavatele nevýhodný. Nový, povinný způsob je z tohoto pohledu pro obě strany spravedlivý.

Srovnání nové a dosavadní úpravy stanovení průměrného výdělku

Někteří zaměstnavatelé při zjištění průměrného výdělku tento spravedlivější a přesnější postup již využívali, nyní však musí takto postupovat všichni. K vysvětlení poslouží praktický příklad, který ukazuje nový povinně uplatňovaný postup výpočtu v praxi ve srovnání s dosavadním při využití týdenní pracovní doby aktuální ke konci rozhodného období.

Zadání: Zaměstnanci k 31. říjnu 2025 skončil pracovní poměr a vznikl mu nárok na odstupné. Pro výpočet výše odstupného je třeba zjistit průměrný hrubý měsíční výdělek. Rozhodným datem je 1. října a rozhodným obdobím je III. kalendářní čtvrtletí. Zaměstnanec si v průběhu rozhodného období se zaměstnavatelem sjednal kratší týdenní pracovní dobu, a to na 20 hodin týdně od 1. srpna.

Potřebné údaje pro zjištění průměrného hodinového výdělku v rozhodném období: Mzda zúčtovaná k výplatě v rozhodném období činí 80 000 Kč. Odpracovaná doba v rozhodném období je 336 hodin. Průměrný hodinový výdělek (PHV) vychází na 238 Kč.

Nový povinný způsob výpočtu: Průměrná týdenní pracovní doba: [(40×31) + (20×61)] /92 = 26,739 hodin. Takto vypočtená týdenní pracovní doba zaměstnance se následně použije ve výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 zákoníku práce: 238 (PHV) x 26,739 × 4,348 (zákonný koeficient) = 27 670 Kč.

Dosavadně často užívaný způsob výpočtu: Pokud by byla využita TPD z doby, kdy je prováděn výpočet průměrného výdělku, byl by výsledek následující: 238 (PHV) x 20 (TPD) x 4,348 (zákonný koeficient) = 20 696 Kč.