Riziková práce? Komu bude zaměstnavatel povinně přispívat na penzi

Povinný příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří

Zákon upravuje povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci. Nejedná se však o všechny zaměstnance. Za zaměstnance konající práci zařazenou do čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví již zaměstnavatelé odvádí od letošního roku vyšší sociální pojištění. Po odpracování určitého počtu směn (minimálně 2200 směn osmihodinových směn) mají snížený věk pro odchod do důchodu. 

Popisovaný povinný příspěvek se týká jen zaměstnanců konajících práci ve třetí rizikové kategorii pro vybrané faktory pracovních podmínek, a to vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické práci vykonávané velkými svalovými skupinami (zvedání těžkých břemen). Těmto zaměstnancům bude zaměstnavatel po splnění zákonem daných podmínek poskytovat povinný příspěvek na produkty spoření na stáří. 

Příspěvek bude povinný, ne dobrovolný 

Důležité je odlišení povinného příspěvku od dobrovolného, jenž je již nyní coby zaměstnanecký benefit v řadě případů zaměstnavatelem poskytován. Návrh zákona kupodivu nevylučuje, aby dosavadní dobrovolný příspěvek, který zaměstnavatel dosud platil na základě pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy nebo interní směrnice nahradil povinným příspěvkem. V tom případě by některým zaměstnancům nadále platil dobrovolně ve formě benefitu. Jiným, kteří vykonávají rizikovou práci, by platil rovněž, avšak povinně. V takovém případě opatření postrádá smysl. Zde by ideálně měly odbory, rada zaměstnanců či sami zaměstnanci zareagovat tak, aby zaměstnavatelé poskytovali nadále příspěvky všem zaměstnancům a nad rámec benefitu povinně zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci.

Ne každý zaměstnanec ve třetí rizikové kategorii na příspěvek dosáhne

Myšlenka povinného příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří (produktem spoření na stáří je pro účely tohoto zákona pouze penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo dobrovolné penzijní spoření) je sice dobrá, ale zdaleka ne všem zaměstnancům konajícím práci zařazenou do třetí rizikové kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek bude zaměstnavatel povinně přispívat. Musí se totiž jednat nejen o rizikovou práci, ale také o rizikovou směnu. Rizikovou prací je směna, v níž zaměstnanec vykonává práci alespoň po její převážnou část. Jestliže bude zaměstnanec v osmihodinové směně vykovávat práci zařazenou ve třetí rizikové kategorii pro vybraný faktor pouze 2 hodiny, pak se o rizikovou směnu rozhodně nejedná. 

Přečtěte si také:

Podmínky čerpání předdůchodu se zřejmě brzy upraví

Výše povinného příspěvku a počet směn

Rozhodným obdobím bude kalendářní měsíc a vyměřovací základ bude shodný s vyměřovacím základem podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. 

Původně zde měla být dvě pásma podle počtu směn s 3 a 4% příspěvkem zaměstnavatele. V rámci pozměňovacího návrhu bylo vyhověno žádostem zástupcům zaměstnavatelů a z důvodu nezvyšování administrativní zátěže bylo schváleno pouze jedno pásmo, a to 4% příspěvek po odpracování tří směn rizikové práce. 

Příspěvek bude kontrolovat Česká správa sociálního zabezpečení

A nejde o jedinou změnu, ke které v průběhu procesu schvalování došlo. Původně měl být upraven zákon o inspekci práce a kontrolní činností pověřen Státní úřad inspekce práce ČR. Nakonec bude kontrolní činností pověřena Česká správa sociálního zabezpečení. V důvodové zprávě k návrhu zákona se píše, že tyto povinnosti zaměstnavatele budou úzce souviset se správným stanovením vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: Výše povinného příspěvku se totiž odvozuje právě od tohoto vyměřovacího základu, přičemž kontrola plnění povinností v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je v kompetenci Územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ) již nyní. S tím také neoddělitelně souvisí kompetence ÚSSZ projednávat přestupky za porušení povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.

Z toho důvodu jsou v zákoně o povinném příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří nově definovány přestupky s možnou pokutou. Nejvyšší může dosáhnout až 2 miliony korun, a to za nezaplacení povinného příspěvku. 

Povinný příspěvek bude mít přednost

Současně se legislativně ošetřil i možný souběh výkonu práce ve třetí a čtvrté rizikové kategorii. Případně souběh výkonu práce záchranáře či hasiče a třetí rizikové kategorie pro vybraný rizikový faktor pracovních podmínek. Zaměstnavatel by totiž nevěděl, zda má u takových zaměstnanců odvádět zvýšené sociální pojištění nebo platit povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, případně obojí. 

Do § 5a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se tak s účinností od 1. ledna 2026 doplňuje odstavec 3, jenž zní: Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.