Vyšší odvody na sociální pojištění OSVČ sice znamenají vyšší důchod, v zájmu OSVČ však nárůst záloh skutečně není. Znamená totiž pro ně, že nyní zaplatí více a v budoucnu dostanou od státu stejně (místo důchodu a dávek jen důchod). Navíc rozdíl, který v současnosti ušetří, mohou investovat mnohem efektivněji, než o kolik se jim za desítky let zvýší státní důchod.
Co se dozvíte v článku
Vyšší odvody jsou v zájmu OSVČ, tvrdí Jurečka
Končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zaperlil v nedávných Otázkách Václava Moravce, kde tvrdil, že zvýšení minimálního vyměřovacího základu OSVČ hlavních a minimálních záloh je v zájmu samotných OSVČ. Vy přinesete návrh, který jde proti zájmům těchto lidí, protože jestli dneska někdo v důchodovém systému má nejnižší důchody a končí nám často na sociálním systému, tak jsou to právě lidé, kteří jsou OSVČ dlouhodobě s nejnižší odvodovou zátěží do důchodového systému,
uvedl Jurečka v reakci na pravděpodobnou budoucí ministryni financí Alenu Schillerovou a na návrh nově vzniklé koalice, která chce zastavit zvýšení minimálního vyměřovací základu pro OSVČ hlavní z 35 na 40 %, ke kterému by mělo dojít od příštího roku.
Zvyšování minimálního vyměřovacího základu z 25 až na 40 % přinesl konsolidační balíček, který nabyl účinnosti na začátku roku 2024 a který též u sociálního pojištění OSVČ zvýšil vyměřovací základ z 50 na 55 %. Podle nové koalice však tyto změny spolu s dozvuky energetické a inflační krize tíživě ovlivnily ekonomický status OSVČ, zejména drobných živnostníků, a proto chce minimální vyměřovací základ ponechat na 35 % průměrné mzdy.
Oni jednou přijdou a o ten důchod požádají. A oni dneska mají důchody deset, jedenáct, dvanáct tisíc korun. A vy jim řeknete 686 Kč vám teď promineme a snížíme vám vyměřovací základ, ale toto by bylo v dnešní hodnotě bylo 1650 Kč na důchod měsíční navíc. (…) Říkejte lidem celou pravdu, ne jen že teď jim něco slevíte, ale že ta sleva nebude zadarmo a až jednou budou v důchodě, bude je bolet,
řekl dále Marian Jurečka a dodal, že zmrazením minimálního vyměřovacího základu na 35 % přijde stát o 8 miliard korun. Na otázku, kde číslo vzal, jelikož neodpovídá odhadům, uvedl, že se jedná o dopočet ministerstva práce a sociálních věcí a že lidé na ministerstvu se v tomto nepletou.
Nízké odvody, nízký důchod a sociální dávky jsou výhoda
Ač jsou výše zmíněná Jurečkova tvrzení z velké části nepravdivá a zavádějící, v jednom se nemýlí. OSVČ, která platí minima, mají skutečně z prvního pilíře nízký důchod a často tak mají nárok na sociální dávky. Toto však není pro OSVČ nevýhoda, jak se snaží Jurečka prezentovat, nýbrž naopak velký bonus. Fakticky sice OSVČ mají malou penzi, prostředky od státu jim však zvyšují dávky. A 1000 Kč důchodu nebo 1000 Kč superdávky je pořád 1000 Kč od státu a seniorům (bývalým OSVČ) může být jedno, ze které státní kapsy je dostanou.
Stejně tak je pro OSVČ výhodně nastaven systém výpočtu důchodů. Do první redukční hranice (ta určuje, jaká část příjmů se promítne do výpočtového základu) na úrovni 44 % průměrné mzdy, kam se mnoho OSVČ se svým vyměřovacím základem vejde, se totiž počítá 100 % vyměřovacího základu. Mezi první a druhou redukční hranicí se započtení příjmů snižuje na 26 %. Ačkoli tak sice odvody zaměstnanců rostou přímou úměrou, od určité hranice důchody rostou výrazně méně.
Přečtěte si také:
OSVČ budou v roce 2026 platit zprvu vyšší zálohy na pojistném, pak jim ale klesnou
OSVČ může platit dobrovolně více
Zároveň je nutné dodat, že pokud OSVČ vyhodnotí, že se jí vyplatí platit vyšší zálohy, může si vyměřovací základ sama zvýšit. Rozdíl oproti tomu, co hájí Marian Jurečka, je jen v tom, že OSVČ si při zmrazení nárůstu může vybrat, zda peníze pošle do důchodového systém, aby měla vyšší státní důchod, nebo je bude spořit či investovat jinde, aby měla vyšší příjmy v důchodu. Kdyby mimochodem OSVČ oněch 686 Kč vzala a měsíčně je investovala s roční úrokovou sazbou 2 % (což je značně konzervativní investice), za 35 let by měla naspořena 416 778 Kč. Kdyby si tuto částku nechala 20 let v důchodě vyplácet každý měsíc, půjde o 1737 Kč měsíčně. Tedy o vyšší částku, než kterou „prodává“ Marian Jurečka. A to ještě není bráno v potaz, že by našetřené peníze mohly být úročeny i během pobírá penze.
Jurečka pomotal čísla
Jurečka navíc má chaos v číslech. Zmrazení vyměřovací základu na 35 % totiž nesníží minimální zálohy o 686 Kč, ale o 715 Kč. Mimo je i tvrzení, že MPSV spočítalo, že zmrazení minimálního vyměřovacího základu vyjde na 8 mld. Kč. Ve skutečnosti totiž samo ministerstvo uvádí jinou cifru. Předně je nutné k předloženému návrhu upozornit, že snížení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ ze 40 na 35 % průměrné mzdy povede k výpadku příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši max. 3,5 mld. Kč ročně,
uvedlo MPSV v připomínkách k návrhu na zastavení růstu minimálního vyměřovacího základu a popřelo tak slova svého ministra.
Zvýšení odvodů je v zájmu státu, ne OSVČ
Jen aby nedošlo k mýlce, z pohledu státu opravdu dává smysl zvýšit odvody OSVČ. Pro stát a jeho kasu totiž současný režim odvodů OSVČ přináší řadu negativ, zatímco pro OSVČ je naopak výhodný. Do rozpočtu odvádí méně, a i když sice mají nižší důchody, poměrově jsou pořád skupinou, která na systému vydělává nejvíce, a navíc si mohou peníze nechat doplatit na sociálních dávkách. Rozdíly mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ navíc nahrávají rozšíření švarcsystému, který připravuje stát o další peníze na daních o odvodech. Dá se tak z pohledu hospodářské politiky pochopit, že stát chce odvody OSVČ zvýšit. Tvrdit ale, že to dělá ve prospěch samotných OSVČ, je nebetyčný nesmysl.
ČLÁNKY DO MAILU