Provozovnu už vám kvůli EET nezavřou, maximální výše pokuty ale zůstane 500 000 Kč

Při první EET se mohla i zavřít provozovna

U první EET mohl podnikatel dostat pokutu ve výši:

• do 500 000 Kč, jednalo-li o správní delikt: závažné maření EET, nezaslání datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo nevystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plynula,
• do 50 000 Kč, jednalo-li o správní delikt: neumístění informačního oznámení nebo porušení povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Zákon navíc stanovil, že při zvlášť závažném porušení povinností mohli kontroloři nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavit výkon činnosti.

U EET 2.0 budou hrozit „jen“ pokuty

Pokud podnikatel u EET 2.0 nepošle datovou zprávu o tržbě či závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, bude moct dostat pokutu rovněž až do výše 500 000 Kč. Nově ale nebude již možné uzavřít provozovnu či pozastavit výkon činnosti. Výše horní hranice oproti původnímu zákonu o evidenci tržeb zůstává shodná, což při zohlednění inflace v konečném důsledku znamená reálné zmírnění. Uvedené odpovídá tomu, že postih v podobě pokuty nemá být hlavním důsledkem postihu nekalého jednání poplatníka. Tím má být především indikace krácené daně a sankce, které toto zjištění provázejí, píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona o evidenci tržeb, který se aktuálně nachází v připomínkovém řízení.

Podnikatel navíc bude moct dostat pokutu i v případě, kdy nesplní oznamovací povinnost o evidenčních jednotkách. Primární sankcí za porušení povinností podle tohoto zákona jsou pokuty za přestupky. Nejsou však sankcí jedinou. Vzhledem k subsidiárnímu použití daňového řádu se v některých případech uplatní obecné sankce podle daňového řádu. Příkladem bude pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu. Ta nastoupí v případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 16, doplňuje důvodová zpráva. Co se týče maximální výše sankce, i zda platí limit 500 000 Kč.

Přečtěte si také:

V čem se EET 2.0 liší od EET 1.0? Přinášíme velké srovnání

Jak budou probíhat kontroly

I u EET 2.0 budou moct úřady sice uskutečňovat kontrolní nákupy, hlavní kontrola by měla ale probíhat díky pokročilé datové analytice formou analytického porovnávání se subjekty podnikajícími za obdobných podmínek, ve stejném oboru, oblasti atd. Kontrola na místě pak proběhne až tehdy, když na základě analytické činnosti finanční správa zjistí významné anomálie. Kontrola pak bude sloužit především k prověření, zda okolnosti či způsob vykonávané činnosti zjištěné odchylky vysvětlí či nikoliv. V případě potřeby bude možné díky online formě evidence tržeb provést i kontrolní nákup (neměl by tedy být standardem, ale pokud bude důvodný, bude tato možnost kontrolními pracovníky „v terénu“ využita), vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

Během první EET padly pokuty za 226 milionů korun

Za tři a čtvrt roku fungování první EET dostali podnikatelé 24 tisíc pokut v celkové hodnotě 226 milionů korun. V průměru tedy zaplatili na jedné pokutě 9384 korun. Úřady dále kvůli porušení zákona o evidenci tržeb zavřely 32 provozoven, a v jednom případě dokonce pozastavily výkon činnosti. Zatímco u výše pokut byly přísnější finanční úřady než celníci, uzavření provozoven častěji aplikovaly celní úřady. 

Berní úředníci také „vyhráli“, co se týče maximální výše pokut. Ve dvou případech totiž udělili nejvyšší možnou – 500 tisíc Kč. Další podnikatel pak musel zaplatit 400 tisíc korun. Celní správa oproti tomu udělila nejvyšší pokuty ve výši 150 000 Kč (v roce 2018), 130 000 Kč (v roce 2019) a 110 000 Kč (v roce 2019).

Přečtěte si také:

Účet končící EET: Podnikatelé zaplatili na pokutách 226 milionů korun