Prohlídky u lékaře vyjdou podnikatele na stovky milionů. Čtěte, za co připlatí

Zákonem o specifických zdravotních službách byly nově definovány pracovnělékařské služby. Organizaci, obsah a rozsah těchto služeb upravuje prováděcí vyhláška ministerstva zdravotnictví. Ovšem úhrada pracovnělékařských služeb je nově přenesena z veřejného zdravotního pojištění na zaměstnavatele. Co vše musí nově platit, a které náklady spojené s pracovnělékařskými službami jsou daňově účinné? Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Stát ušetří na úkor zaměstnavatelů

Dle důvodové zprávy k prováděcí vyhlášce o pracovnělékařských službách je úkolem poskytovatelů pracovně lékařských služeb pomáhat zaměstnavatelům. A to při vytváření takových podmínek k výkonu práce, které ochrání zaměstnance před působením škodlivých faktorů prostřední a pracovních podmínek a přispějí ke stabilizaci zdravotního stavu zaměstnanců. Čtěte také: Další novinky u lékařů. Čtěte, jak často musí zaměstnanci nově na prohlídky

Zákon o specifických zdravotních službách je účinný již od 1. dubna 2012. Na základě přechodného ustanovení § 98 lze pracovnělékařské služby poskytovat podle předpisů platných do 31. 3. 2011 nejdéle po dobu 1 roku po účinnosti nového zákona. Znamená to, že zaměstnavatelé mají na zavedení pracovnělékařských služeb roční časovou rezervu. To ovšem neplatí pro povinnost hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby. V otázkách úhrady služeb se tedy postupuje podle nového zákona již od 1. dubna 2012.

V důsledku změn ve způsobu úhrady služeb vzniknou zaměstnavatelům vyšší náklady. Velkou část těchto nákladů platili zaměstnavatelé i před účinností nového zákona, nově budou platit pracovně lékařské prohlídky i zaměstnancům, kteří vykonávají rizikové práce anebo u nichž byly požadovány prohlídky podle § 13 a 14 směrnice o posuzování zdravotní způsobilosti (č. 49/1967). Patří sem například prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva a pracujících, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost. Například řidiči z povolání, pracovníci železnice, požárníci z povolání a další. Čtěte také: Pracujete na dohodu? Od dubna vás čeká vstupní lékařská prohlídka 

Širší okruh služeb, vyšší náklady

Ovšem zvýšené náklady se zdaleka nedotknou jen pracovnělékařských prohlídek. V souladu s prováděcí vyhláškou o pracovnělékařských službách je jejich obsahem také poradenství, školení a dohled na pracovišti zaměstnavatele, a to tak často, jak to náročnost práce dovolí, minimálně však jedenkrát ročně. Příloha k prováděcí vyhlášce pak stanoví náročnost práce/čas potřebný na jedno pracovní místo ročně na poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení.

Zaměstnavatel je povinen uzavřít s poskytovatelem pracovnělékařských služeb písemnou smlouvu. Smlouva může být uzavřena i s více poskytovateli, pokud je to výhodné například vzhledem k vyššímu počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť. V této souvislosti byl novelizován zákon o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. j bod 2. S účinností od 1. dubna 2012 zní: Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou .. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy.  Čtěte také: Musí být skutečně na každou dohodu vstupní lékařská prohlídka? 

Které náklady jsou daňově uznatelné?

O změnách v souvislosti s novými náklady zaměstnavatele jednali zástupci Generálního finančního ředitelství a Komory daňových poradců. Došli k následujícím závěrům:

1. Byl nahrazen pojem „závodní preventivní péče poskytovaná zařízením závodní preventivní péče“ pojmem „pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb“.
2. Náklady na pracovnělékařské služby jsou daňově uznatelné v rozsahu služeb a postupů upravených vyhláškou o pracovnělékařských službách, pokud jde o smluvní úhradu mezi nespojenými osobami a cenu obvyklou mezi spojenými osobami. Patří sem hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců, poradenství, dohled i školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v poskytování první pomoci. 
3. V souladu s § 24 zákona o daních z příjmů je možné daňově uplatnit pouze náklady vynaložené na zaměstnance. Jestliže uchazeč o zaměstnání uvedenou podmínku nesplňuje, nelze v daném případě uvedené ustanovení použít. To platí v případech, kdy uchazeč o zaměstnání se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah nebo dohodu nakonec neuzavře a nestane se zaměstnancem. Ovšem, pokud se v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách obě strany dohodnou, že vstupní lékařskou prohlídku uhradí zaměstnavatel, lze při splnění všech zákonem stanovených podmínek uvažovat na straně zaměstnavatele o možnosti uplatnění výdajů dle § 24 zákona o daních z příjmů, připouští ve svém stanovisku Generální finanční ředitelství. 
4. Nepeněžní plnění ve formě možnosti používání zdravotnického zařízení poskytujícího nadstandardní zdravotní péči je v souladu s § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona o daních z příjmů nedaňovým nákladem (například vyšetření mimo termín pracovnělékařské prohlídky, širší rozsah vyšetření v rámci periodické prohlídky, poskytnutá konzultační služba po telefonu, ústavní a lázeňská péče, úhrada zdravotnických materiálů nad limity hodnot hrazených z všeobecného zdravotního pojištění atd.)
5. Náklady na monitoring plnění režimu práce neschopných zaměstnanců nebo úplatu za dodržení garantované doby ošetření zaměstnanců během pracovní doby je možno aplikovat obecná ustanovení § 24 zákona o daních z příjmů.  Zjistili jsme: Vstupní zdravotní prohlídky u dohod lze obejít

Zvýšená péče není příjmem zaměstnance

Na straně zaměstnance se nejedná o zdanitelné příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů v případě monitoringu naplnění režimu dočasné pracovní neschopnosti. O příjem zaměstnance osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. d zákona o daních z příjmů jde u zdravotní péče poskytnuté zaměstnavatelem nad rámec jeho zákonné povinnosti. Například ve formě možnosti využití zdravotnického zařízení zaměstnancem k vyšetření mimo pracovnělékařské prohlídky, ústavní a lázeňská péče, telefonické konzultace a další.

Foto: www.isifa.com