Zkušební doba po novele zákoníku práce v praktických příkladech

Podmínky sjednání zkušební doby se změnily takzvanou flexinovelou zákoníku práce s účinností od 1. června 2025. Přinášíme krátké připomenutí nových podmínek formou příkladů z praxe. 

Přečtěte si také:

Novela zákoníku práce: Souhrn změn účinných od 1. června 2025

Délka zkušební doby a možnost jejího prodloužení

Zkušební dobu je možné v souladu s § 35 zákoníku práce sjednat písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Je možné tak učinit před vznikem pracovního poměru, ale nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce (případně v den, který je uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance). Nesmí být delší než: 

• 4 měsíce po sobě jdoucí od vzniku pracovního poměru u zaměstnance na řadové pozici,
• 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru vedoucího zaměstnance.

Zkušební doba musí být sjednána písemně, stejně tak je možné ji v době jejího trvání písemnou dohodou upravit (zkrátit, eventuálně i zrušit) a od června 2025 také prodloužit. Prodloužení je však možné pouze v mezích 4 nebo 8 měsíců. 

Příklad: Zaměstnavatel si sjednal se zaměstnancem na řadové pozici v pracovní smlouvě zkušební dobu v délce 3 měsíců. Tuto zkušební dobu je možné za jejího trvání prodloužit písemnou dohodou na 4 měsíce. Pokud by byla od počátku sjednána na 4 měsíce, další prodloužení není možné. 

Prodloužení zkušební doby u vedoucích zaměstnanců

Zkušební dobu je možné písemnou dohodou prodloužit v mezích 4 nebo 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců. Nabízí se otázka, zda je možné zkušební dobu prodloužit na 8 měsíců v situaci, kdy se v průběhu sjednané zkušební doby ze zaměstnance na řadové pozici stane vedoucí zaměstnanec? 

Jak pro server Podnikatel.cz sdělil Jakub Augusta za Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se zaměstnanec stane během zkušební doby sjednané po 1. červnu 2025 vedoucím zaměstnancem, je možné s ním na základě písemné dohody tuto zkušební dobu prodloužit v limitu platném pro vedoucí zaměstnance, tj. až na 8 měsíců. Musí však být zároveň dodrženo pravidlo uvedené v § 35 odst. 3 zákoníku práce, podle nějž nesmí být u pracovních poměrů na dobu určitou sjednána zkušební doba delší, než je polovina doby určité, na níž byl pracovní poměr sjednán. Pokud by tedy šlo např. o zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou jeden rok, nebylo by možné s ním prodloužit zkušební dobu déle než na 6 měsíců. Závěrem Jakub Augusta zdůraznil, že k prodloužení zkušební doby může dojít pouze za jejího běhu, tj. po jejím uplynutí již není možné ji „obnovit“, a to ani v souvislosti s povýšením do vedoucí pozice. 

Zkušební doba a polovina trvání pracovního poměru

Zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru (i kdyby byla sjednána na dobu delší, končí automaticky jeho polovinou). Polovinu pracovního poměru je třeba správně vymezit, ideálně konkrétním datem. Zkušební doba se sice běžně sjednává v měsících, její polovina se stanoví v kalendářních dnech.

Příklad: Například u pracovního poměru sjednaného na dobu určitou od 1. února do 30. dubna 2026 končí zkušební doba v pondělí 16. března 2026 (po 44 dnech, tj. (28 + 31 + 30)/2). Nezáleží, zda je tímto posledním dnem zkušební doby pracovní den, sobota, neděle nebo svátek. Jde o zkušební dobu, nikoli lhůtu. Její konec se tudíž na nejbližší pracovní den neposouvá. 

Prodloužení zkušební doby o celodenní zameškané směny

Jak již bylo vysvětleno výše, zkušební dobu je možné prodloužit písemnou dohodou smluvních stran. Zkušební doba se však automaticky prodlouží o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. V tuto dobu si účastníci vzájemně neověřují, zda jim spolupráce vyhovuje, a tudíž zkušební doba neplní svůj účel.

Jde o celodenní zameškané směny, případně i jejich kombinaci v rámci jednoho dne. O částečné zameškání směny se zkušební doba neprodlužuje. Potíže může činit určení celodenní překážky v práci u zaměstnanců pracujících v nočních směnách (od 22. hodiny večerní do 6. hodiny ranní následujícího dne). Jestliže zaměstnanec na tuto směnu z důvodu pracovní neschopnosti nenastoupí, prodlužuje se zkušební doba pouze o jeden pracovní den (ne o dva kalendářní dny).

Jde o prodloužení zkušební doby o neodpracované směny, bez ohledu na jejich délku. Spočítají se tedy zameškané směny, které připadly do původně sjednané zkušební doby, a o tyto pracovní dny se zkušební doba prodlouží. 

Příklad: Zaměstnanec byl během zkušební doby 7 dnů v pracovní neschopnosti, jeden den čerpal dovolenou a jeden den nepracoval z důvodu svátku (tzv. placený svátek). Běh zkušební doby se prodlouží o 8 směn (pracovní neschopnost + řádná dovolená, neodpracovaný den z důvodu svátku se nepovažuje za zameškanou směnu). 

Platné a neplatné prodloužení zkušební doby

Zkušební doba se prodlužuje pouze písemnou dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem. Je tak možné učinit v době, kdy zkušební doba běží. Nemůže být tedy prodloužena po jejím skončení. Jiné je to v situaci, kdy je prodloužena automaticky ze zákona. 

Příklad: Zaměstnanec z předchozího příkladu, kterému byla automaticky prodloužena zkušební doba o 8 směn se v době jejího prodloužení se zaměstnavatelem dohodl na prodloužení zkušební doby z původních dvou měsíců na měsíce čtyři. V tomto případě půjde o platné prodloužení zkušební doby, jelikož její běh neskončil (byla prodloužena o 8 směn).