Spousta legislativních novinek byla ve Sbírce zákonů vyhlášena až těsně před koncem roku. Připomeňme si výčet těch nejdůležitějších s odkazem na příslušný právní předpis, na základě kterého nabývají účinnosti.
Co se dozvíte v článku
Staronová podoba dohod o provedení práce
Po všech peripetiích kolem dvou limitů u dohod o provedení práce či režimu oznámené dohody se v podstatě navrací původní podoba § 7a zákona o nemocenském pojištění. Jediná změna je v zavedení pohyblivé částky pro vznik účasti na nemocenském pojištění v závislosti na aktuální průměrné mzdě. Namísto dosavadní desetitisícové hranice započitatelného příjmu se nyní využije limit na úrovni 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětsetkoruny směrem dolů. Změnu přináší pozměňovací návrh k novele zákona o zaměstnanosti (vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 473/2024).
Současně se upravuje i zdanění srážkovou daní u DPP při neučiněném prohlášení k dani. Není již rozhodující, zda budou příjmy přesaženy, ale zda nebudou dosaženy. Tím se odstranily dosavadní „korunové“ rozdíly v oblasti odvodů a zdanění (limity se konečně sjednotily). Podle Sdělení MPSV č. 476/2024 Sb. činí od 1. ledna 2025 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění 11 500 Kč. Čtěte více: Staronová podoba dohod o provedení práce 2025
Změny zákoníku práce
Plánované změny, jež měla přinést flexibilní novela zákoníku práce, nenastanou. Respektive nastanou, ale jejich účinnost je vzhledem ke stavu legislativního procesu posunuta na 1. dubna 2025. Nyní budou využity pouze změny, které přinesla již srpnová novela zákoníku práce s číslem 230/2024 Sb. Zrušila se totiž vyhláška č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy. Je nahrazena novou úpravou zákoníku práce (zavedení samostatné úpravy pro podnikatelskou sféru a státní sféru, tj. minimální mzda a zaručený plat) a novým nařízením vlády č. 466/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (nové platové tabulky). Dalším novým nařízením vlády č. 443/2024 Sb. se upravuje výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Stejná novela zákoníku práce přináší od roku 2024 rovněž možnost samorozvrhování práce zaměstnance. Popisovali jsme v samostatném článku: Rozvrhování práce zaměstnancem od roku 2025
Změny v sociálním pojištění
Mimo každoroční parametrické změny v sociálním a nemocenském pojištění je v této oblasti schváleno hned několik novinek důležitých pro zaměstnavatele i zaměstnance. Možnost zvyšování důchodu výdělečnou činností při jeho současném pobírání je nahrazena novou slevou pro pracující důchodce (o slevu je nutné zaměstnavatele požádat) a zaměstnancům pracujícím v rizikových skupinách (čtvrtá riziková kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví) se bude po odpracování určitého počtu směn snižovat důchodový věk. To ale přinese zaměstnavatelům další povinnosti i vyšší odvod pojistného. Jde o část změn z tzv. důchodové reformy, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2024. Popisovali jsme v článcích:
- Jak uplatní pracující důchodci u zaměstnavatele slevu na pojistném?
- Snížení důchodového věku u rizikových profesí od roku 2025
Velká novela zákona o nemocenském pojištění č. 395/2024 Sb. upravuje některé dávky nemocenského pojištění i postupy pro zaměstnavatele. Rozšiřuje se kupříkladu okruh příjemců otcovské a ošetřovného, upravují se pravidla čerpání náhrady mzdy při nemocenském navazujícím na karanténu atd. Největší změnou však bude elektronizace ostatních dávek nemocenského pojištění, kde až na výjimky končí dosavadní papírové formuláře vydávané lékaři. Nyní již pojištěnci obdrží pouze identifikátor formou sms či e-mailové zprávy a o dávku musí prokazatelným způsobem požádat svého zaměstnavatele. Ten si pravděpodobně nastaví vlastní postupy předání žádosti zaměstnancem, tj. formuláře elektronické či papírové, lhůty atd. Následně za něj prostřednictvím rozšířeného formuláře NEMPRI25 elektronicky o dávku Českou správu sociálního zabezpečení požádá.
Změny ve zdravotním pojištění
Změny neminuly ani oblast zdravotního pojištění. Dochází k několika parametrickým změnám, avšak mění se i lhůta pro plnění povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel je obecně povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení. Na základě novelizovaného § 10 odst. 1 a) zákona o veřejném zdravotním pojištění od roku 2025 oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, jedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stal nebo přestal být plátcem pojistného.
Daňové změny pro zaměstnavatele
Novelou zákona o daních z příjmů (novela č. 473/2024 Sb.) se upravuje oblast zaměstnaneckých benefitů. Benefity musí být nadále poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Namísto dosavadních čtyř podbodů uvedených v § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou nyní definovány ve dvou. První bod se týká benefitů poskytnutých na zdraví zaměstnanců a je osvobozen až do výše průměrné mzdy vyhlášené pro rok 2025 (jde o částku 46 557 Kč). Druhý zahrnuje všechny ostatní benefity (dosavadní body 2–4), kdy je osvobození nadále do limitu poloviny průměrné mzdy (jde o částku 23 278,50 Kč, respektive 23 278 Kč, protože ve mzdách se zaokrouhluje na celé koruny).
Legislativním procesem dosud neprošla novela s číslem sněmovního tisku 727, tj. zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území UK vyvolaným invazí vojsk RF, tzv. zákon Lex Ukrajina (proběhlo třetí čtení v Poslanecké sněmovně). Jeho pozměňovacím návrhem se navrhuje prodloužení opatření vyššího limitu pro daňový odpočet bezúplatných plnění (darů). Opětovně by šlo o 30 % ze základu daně s tím, že tato hranice má platit i pro rok 2024 a pro dva roky následující. Prodloužila by se tak možnost snížení základu daně o dary poskytnuté Ukrajině v letech 2022 až 2026 nejen českým pořadatelům sbírek, ale i přímo Ukrajině (např. prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví), jejím územně-správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jejichž sídlo nebo bydliště se nachází na území státu Ukrajina, pokud budou splněny podmínky příjemce a účelu, za který lze od základu daně odečítat bezúplatná plnění. U fyzických osob musí dary nadále splňovat podmínky podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Nejde jen o dary určené na podporu Ukrajiny, ale zvýšený limit by bylo možné aplikovat na jakékoli dary poskytnuté v souladu se zákonem, například v souvislosti s povodněmi v roce 2024.
Cestovní náhrady v roce 2025
Tuzemské i zahraniční cestovní náhrady již Podnikatel.cz popisoval v samostatných článcích. Vše již bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů. U zahraničních cestovních náhrad jde téměř o 40 změn v sazbách i měnách, u tuzemských roste stravné, klesá naopak průměrná cena pohonných hmot. Mění se i sazba paušální náhrady při práci mimo pracoviště zaměstnavatele.
Popisovali jsme v článcích:
Zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP
S novelou zákona o zaměstnanosti přichází další úpravy, které mají od roku 2025 zabránit zneužívání příspěvku u zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Mění se také výpočet náhradního plnění za rok 2025. Je tu ale i nařízení vlády č. 471/2024 Sb., kterým se zvyšuje maximálně možná částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného zaměstnavateli s uzavřenou dohodou s úřadem práce. Pro rok 2025 činí 17 300 Kč a poprvé se využije při stanovení příspěvku za první kalendářní čtvrtletí roku 2025.
Změny v exekučních srážkách ze mzdy
Poslední z vybraných důležitých změn je oblast exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy. Na základě novelizovaného nařízení vlády č. 441/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, jež nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, se pro rok 2025 základní nezabavitelná částka mírně zvyšuje, a to o 322 Kč.
Avšak v tomto roce se nebude v rámci nezabavitelné částky započítávat manžel nebo registrovaný partner povinného coby vyživovaná osoba. Pokud ale zaměstnanec doloží, že byl jemu nebo jeho manželovi nebo registrovanému partnerovi podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, uplatní se na tuto osobu nadále jedna čtvrtina nezabavitelné částky.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU