Daň z mimořádných zisků bank jako jeden z nástrojů na záchranu státního rozpočtu nezafunguje tak, jak se ještě loni na podzim předpokládalo. Ministerstvo financí odhad výrazně snížilo.
Loni v říjnu se ještě ve spojitosti s daní z mimořádných zisků bank odhadovalo, že si státní rozpočet polepší o více jak 30 miliard korun. Společně s daní z mimořádných zisků energetických firem se podzimní výpočet odhadoval na 80 miliard. Na jaře tohoto roku je ale prognóze zcela odlišná. Nyní ministerstvo financí odhaduje celkový výnos tohoto opatření na 40 miliard.
Jaké jsou důvody?
Hlavním důvodem je fakt, že si finanční instituce zvýšily úrokové sazby z vkladů, tím se snížil jejich zisk. Což v rozhovoru pro Českou televizi potvrdil šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl: Banky si snížily zisk také dalšími legálními způsoby. Celkem slušně zvyšovaly rezervy a částečně i opravné položky na konci loňského roku – o osm nebo devět miliard korun – to všechno snižuje výnos z té daně.
Dočasná mimořádná daň, tzv. windfall tax, funguje jako 60% daňová přirážka, která je aplikovaná na nadměrný zisk stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (jde o roky 2018 – 2021) navýšeným o 20 %.
