Fenomén sociálních sítí: Od studentského seznamování k debatám o bezpečnosti

Cílem bylo budovat komunitu

Internetová síť se stala veřejně dostupnou prostřednictvím World Wide Web v roce 1991. O šest let později vznikla sociální síť s názvem SixDegrees, která umožňovala uživatelům najít další členy sítě a vytvářet seznamy přátel. Podle jejího tvůrce Andrewa Weinreicha bylo jeho cílem vybudovat komunitu a něco zažehnout. SixDegrees sice byla komerně neúspěšnou, byla ukončena v roce 2001, ale položila základy pro dnešní sociální sítě.

V roce 2002 byl spuštěn Friendster jako síť pro fanoušky videoher, následovaný na hudbu zaměřeným MySpace a také LinkedInem.

Vznik velkých sociálních sítí

Facebook vytvořil student Harvardu v roce 2004 a to původně pod názvem Facemash. Cílem tohoto webu bylo propojit studenty Harvardu a umožnit jim sdílet názory na to, kdo je na akademické půdě nejatraktivnější a kdo nejméně atraktivní. To vedlo k jeho vyloučení, ale neodradilo ho to od další práce na Facebooku, který má dnes miliardy uživatelů po celém světě.

Pouze o rok později se objevila platforma YouTube. Za jejím založení stojí Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim z Kalifornie, kteří síť měli založit proto, že měli potíže sdílet videa s přáteli po večírku v San Franciscu. YouTube se brzy stal oblíbeným, protože na něj lidé z celého světa začali nahrávat různá videa.

V roce 2006 byl spuštěn Twitter (dnes X) jako mikroblogovací stránka s příspěvky do 140 znaků. Spustili jej Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams. V říjnu 2022 se stal majitelem platformy Elon Musk a prošla tak mnoha změnami. Jednou z nich bylo přejmenování na X a s tím související změna loga, což nastalo v červenci 2023.

Další významnou sítí je Instagram, který vstoupil na trh v roce 2010 a zaměřoval se na fotografie a obrázky. Posléze k nim přibylo i video. Oblíbeným formátem jsou krátká videa ve formě Reels nebo časově omezené Stories. Na příspěvcích dostupných 24 hodin je založen také Snapchat. Především pro hráče slouží Twitch z roku 2011 a na krátká videa se od začátku zaměřoval také TikTok, čínská sociální síť, která se objevila v roce 2016 a stále je populární nejen mezi mladšími uživateli. Sociálních sítí je celá řada, přičemž se v čase mění jejich oblíbenost a používání obecně. K těm zaniklým patří například Google+.

Vztahy střídá algoritmus

Sociální sítě se mění a podle některých odborníků už nejsou o lidech. Nejde už o nějaké spojení s přáteli, ale jen o konzumování obsahu. Vše je vedeno algoritmem, který uživatelům mnohdy nabízí různá videa od cizích lidí, často také vytvořená umělou inteligencí. Jejich procházení může uživatelům zabrat spoustu času a také vést k určité izolaci.

Miroslav Krajča, redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, v článku zmiňuje, že i Meta otevřeně říká, že chce, aby většinu obsahu na Facebooku a Instagramu tvořily příspěvky od „nepřátel“ – tedy ne od vašich přátel, ale od cizích autorů, které vybral systém. Lidé na to podle něj reagují různě. Mladší generace stále konzumují TikTok, ale ne s očekáváním, že by budovali vztahy. Starší generace se stahují zpět – do skupin na WhatsAppu, do uzavřených fór, nebo zcela offline. Komunikace se vrací do komornějších prostředí. Přátelství, humor i debata se přesouvají do zákulisí internetu, myslí si.

Přečtěte si také:

Hawking na U-rampě nebo drama na safari? Nevěřte všemu, videa od AI válcují internet

Jak je to s věkovými hranicemi?

Jak ukazuje následující tabulka, sociální sítě mají věkový limit omezen na 13 let. Tento limit je dán podmínkami používání daných platforem, ale záleží také na limitech v daných státech. V České republice je tímto limitem 15 let a vychází ze zákona o zpracování osobních údajů.

Například Discord má v podmínkách, že přístupem k jejich službám uživatel potvrzujete, že je mu alespoň 13 let a splňujete minimální věk požadovaný zákony v jeho zemi. Vytvořením účtu Discord nebo používáním našich služeb přijímáte tyto podmínky a souhlasíte s nimi a prohlašujete, že jste buď dosáhli věku „zletilosti“ v místě svého bydliště, nebo že váš rodič nebo zákonný zástupce souhlasí s tím, že bude těmito podmínkami vázán vaším jménem, uvádějí dále.

Na Facebooku jsou v některých lokalitách dostupné Účty teenagerů. Ty jsou určeny pro uživatele ve věku 13–17 let a jejich součástí je vyšší úrovní ochrany. Například omezují, kdo může teenagery kontaktovat na Messengeru a je zde regulovaný čas, který mohou na této sociální síti strávit. Volitelně je zde možné nastavit také dohled rodičů. Ten je v různých obdobách možný také u některých sociálních sítích.

Přečtěte si také:

Hurá, jsme tady. A tím to skončilo. České firmy ignorují jednu ze sociálních sítí

Austrálie jako vzor

V Austrálii kroky vstoupil loni v prosinci v platnost zákon zabraňující Australanům mladším 16 let založit si účet na sociálních sítích. Jak jsme psali, australská vláda při zavádění omezení hodlala spoléhat na ověřování věku pomocí technologií, povinnost přidat tyto procesy ale nechá na vedení samotných sociálních sítí. Těm v případě porušení zákazu hrozí pokuta ve výši 50 milionů australských dolarů, tedy přes 774 milionů korun. K sociálním sítím, u kterých je věkové omezení, patří: Facebook, Instagram, Kick, Reddit, Snapchat, Threads, TikTok, Twitch, X a YouTube.

Poslanci Evropského parlamentu loni v listopadu podpořili zprávu týkající se ochrany nezletilých na internetu obsahující také zavedení věkové hranice 16 let k využívání určitých platforem a zákazu nejnebezpečnějších návykových praktik. Ve zprávě europoslanci vyjádřili hluboké znepokojení nad riziky ohrožujícími fyzické a duševní zdraví nezletilých na internetu.

Jak je uvedeno v tiskové zprávě, Parlament chce pomoci rodičům, aby měli pohyb svých dětí na internetu pod kontrolou a děti se na něm angažovaly přiměřeně svému věku. Navrhuje zavést v celé Unii jednotnou minimální věkovou hranici 16 let, pod kterou by děti neměly přístup k sociálním médiím, platformám pro sdílení videí ani AI společníkům. Děti ve věku 13 až 16 let by na ně měly přístup pouze se souhlasem rodičů.

V České republice debatu na toto téma vyvolalo video ze začátku února od premiéra Andreje Babiše. Podle něj jsou sociální sítě pro děti škodlivé a musíme je chránit s tím, že by vláda mohla letos navrhnout zákaz přístupu na sociální sítě pro děti mladší 15 let. Toto rozhodnutí podpořil také prezident Petr Pavel a o podobném zákazu uvažuje do budoucna více evropských zemí, jako je například Dánsko, Polsko, Španělsko nebo Francie.

Kontrola je problematická

V praxi jsou zákazy přístupu mladších uživatelů jedna věc, ale mohou selhávat v momentu, kdy stačí pouze vyplnit datum narození, případně dodat nějaké prohlášení. Sociální sítě sice přicházejí s nejrůznějšími řešeními a často k tomu používají i umělou inteligenci, ale jak v článku pro server Lidovky.cz podotýká internetový publicista Daniel Dočekal, i robustnější ověřovací metody narážejí na „šedou zónu“ kolem hranice (typicky několik let), na falšování identity a na obcházení přes účty dospělých či přes prostředí mimo regulované platformy.

Z hlediska soukromí je pak podle něj největší riziko v tom, že zákaz vede k plošnému věkovému ověřování pro všechny uživatele a tedy ke sběru dokladů, biometrie (selfie/video) či k zapojení třetích stran (nejčastěji Persona, navíc v USA). Evropský sbor pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že ověření věku často představuje vysoké riziko pro práva a svobody a má být posledním, nejméně invazivním, ale účinným opatřením, dodal dále.

Také podle počítačového experta společnosti Check Point Software Miloslava Lujky je ověření věku technicky i bezpečnostně velmi složité. Robustní, k soukromí šetrné ověření věku bez masivního sběru citlivých dat je technicky těžké. Můžete použít průkaz totožnosti, což ale vytváří riziko profilace a úniků, vysvětlil pro server Česká justice s tím, že dnes se věk ověřuje spíše na dobré slovo.

Podcast Teorie bulharské konstanty ŽIVĚ, pojďte se s námi potkat v Klubovně