Už více než rok platí novela zákona o veřejných zakázkách, která si kladla za cíl zvýšit transparentnost. Jak ale tvrdí firmy i úředníci, nic se nezměnilo.
Už více než rok platí novela zákona o veřejných zakázkách, která si kladla za cíl zvýšit transparentnost. Jak ale tvrdí firmy i úředníci, nic se nezměnilo.
Přestože se toho o zmanipulovaných veřejných zakázkách již napsalo mnoho a v posledních letech byly přijata řada nových norem, situace se výrazně nezlepšila. Alespoň to tvrdí zadavatelé i dodavatelé veřejných zakázek. Průzkum mezi více než 500 zadavateli a 150 dodavateli veřejných zakázek provedla poradenská společnost OTIDEA.
Čtěte také: Kdo neuplácí s námi, uplácí proti nám
Průzkum například ukázal, že přes dvě třetiny úředníků se domnívá, že veřejné zákazky nejsou transparentnější než dříve. Dokonce 95 % firem se pak pořád setkává se zákazkami, které jsou připraveny někomu doslova na míru. Podle zadavatelů a dodavatelů nepomohla ani tzv. transparentní novela z dubna 2012, která si kladla za cíl zvýšit transparentnost a omezit korupci. Naopak každý šestý úředník přiznal, že někdy přijal přijal podhodnocenou nabídku, a pětina z nich dokonce opakovaně. Více než polovina firem zase potvrdila, že nekdy nabídla cenu pod hodnotou zakázky či že aspoň od tom slyšela od svých obchodních partnerů. Naprostá většina firem i úředníků se přitom domnívá, že podhodnocené ceny mohou ohrozit bezpečnost provedení zakázky.
Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality,
vysvětluje Kateřina Koláčková ze společnosti OTIDEA.
Čtyři pětiny zadavatelů se navíc domnívá, že se nezlepšila ani efektivita práce se zákazkami. Jediné, co se podle úředníků a firem změnilo, je právě to, že se nyní soutěží pouze podle jediného kritéria, a to nejnižší ceny. Změnil se zákon, praxe ale zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce,
popisuje současnou praxi Tomáš Langr, ředitel společnosti OTIDEA.
Čtěte také: Za úplatek se dají změnit i normy, korupce může ohrozit naši bezpečnost
Za důraz na nejnižší cenu může především strach úředníků, kteří se bojí napadení za netransparentnost, a proto raději hodnotí zakázky pouze podle jistoty, tedy kritéria nejnižší nabídkové ceny. Zákon hodnocení zakázek pouze na cenu, místo na kvalitu, nenařizuje. Klíčem je samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů. Zásadně ale chybí informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat,
uzavřel Tomáš Langr.
Potřebujete poradit, nebo chcete upřesňující informace? Napište nám do naší redakční poradny. Zaslat nový dotaz
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.