Tisíce menších firem se od roku 2026 vyhnou povinnému auditu

Kdo nyní musí dělat audit

Aktuálně platí, že řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a střední účetní jednotky. Malé účetní jednotky mají povinný audit, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot.

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,
2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Povinný audit se týká i ostatních malých účetních jednotek, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené výše.

Jestliže účetní jednotka 2× po sobě k rozvahovému dni překročí (či přestane překračovat) 2 a více stanovených limitů, posouvá se do vyšší (nižší) kategorie.

Malých účetních jednotek už se povinný audit týkat nebude

Změny v povinném auditu měl přinést nový zákon o účetnictví, který ministerstvo financí předložilo nad podzim roku 2022. Zákon se však za dva a půl roku nedostal ani na vládu a je tak už nyní jisté, že se do konce volebního období nestihne schválit. Okruh účetních jednotek, kterým zákon ukládá povinnost zajistit povinný audit, by se ale přesto měl zúžit. V rámci malé novely zákona o účetnictví jsou totiž navrhovány obdobné změny, jako byly předloženy v návrhu nového zákona.

Povinnost zajistit audit by se tak nově neměla vztahovat na účetní jednotky spadající do kategorie malých účetních jednotek. Povinnost auditu tak zůstane jen pro jednotky z kategorie velkých a středních účetních jednotek. Navrhovaná změna reflektuje skutečnost, že audit představuje pro účetní jednotky administrativní, časovou a finanční zátěž – náklady na jeden auditovaný subjekt se pohybují od nižších statisíců až po miliony korun v závislosti na velikosti a složitosti firmy. Současné limity pro povinný audit, které zůstávají beze změny již přibližně 15 let, vedou k tomu, že stále více organizací musí audit absolvovat, přestože jim nepřináší žádný praktický užitek, píše se v odůvodnění pozměňovacího návrhu, který malé účetní jednotky z povinnosti dělat audit vyjímá.

Podle odhadů se tak až 10 tisíc firem, které nyní auditem musí projít, nově kontrole vyhne.

Přečtěte si také:

Stanjura chce změnit podmínky pro povinný audit, až 10 tisíc firem se vyhne kontrole

Zvýší se i limity u kategorizace

Dále by se měly zvýšit limity pro zařazení do jednotlivých kategorií účetních jednotek. U středních účetních jednotek, od kterých bude nově povinný audit, se zvýší roční výše aktiv z 100 milionů na 120 milionů Kč a limit výše ročního obratu vzroste z 200 na 240 milionů Kč. Toto navýšení vychází ze směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775 ze dne 17. října 2023 a je její transpozicí. V té jsou obecně navýšeny hraniční hodnoty sloužící k zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie o přibližně 25 % v eurech, a to s ohledem na kumulovanou inflaci v eurozóně a Evropské unii v období od 1. ledna 2013 do 31. března 2023. Ta činila v eurozóně 24,3 % a v Evropské unii 27,2 %, píše se v důvodové zprávě.

Hranice pro počet zaměstnanců zůstane u středních účetních jednotek na 50 a i nadále má platit po zařazení do kategorie překročení dvou ze tří parametrů. Celkově se tak výše příjmů a aktiv, od kterých bude nutné dělat audit, zvýší na trojnásobek.

Podnikatelé změny vítají

Podnikatelé úpravu podmínek pro povinný audit vítají. Hospodářská komora ČR už během přípravy nového zákona prosazovala, aby se zúžil okruh firem, které auditu povinně podléhají. Ačkoliv přínos a význam povinných auditů jako takových nezpochybňujeme, je dobré si uvědomit, že povinné audity nepochybně vytváří pro firmy další nezanedbatelnou zátěž. Nejenže povinný audit sám o sobě představuje finanční náklady, ale vyžaduje také výraznou součinnost firmy, přípravu podkladů pro auditora a tak dále. Malé firmy se s podobnou zátěží obecně vyrovnávají hůře než firmy větších velikostí, jelikož mají omezenější finanční možnosti a personální kapacity, vysvětlil už před časem serveru Podnikatel.cz Roman Renda, analytik Hospodářské komory ČR.

Změny kvituje i Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Snížení administrativní zátěže u menších firem je jednoznačně krok správným směrem. Pokud bude mít firma menší potřebu z jakéhokoliv důvodu nadále mít účetní závěrku ověřenu auditorem, může tak učinit dobrovolně. Případně to po ní může například v případě poskytnutého financování vyžadovat banka nebo může audit vyžadovat vlastník firmy, který není aktivně zapojen do řízení podniku,dodal Josef Jaroš.

Auditorům se změny nezamlouvají

Snížení počtu firem, které budou mít povinnosti auditu, naopak kritizuje Komora auditorů ČR, podle které se tím auditu vyhne zhruba 10 tisíc účetních jednotek s odhadovaným celkovým obratem 3 biliony Kč. Komora auditorů je přesvědčena, že navrhovaná radikální změna přinese řadu negativních dopadů, které návrh nezmiňuje a které je třeba porovnat s udávanou úsporou nákladů. Tyto negativní dopady zmiňují i zahraniční studie a zkušenosti ze zemí, které o zvýšení limitů uvažovaly nebo je i provedly a následně od nich upustily a opět je snížily (Švédsko, Dánsko, Itálie apod., uvedla Komora auditorů ČR na svém webu v reakci na návrh.

S úbytkem auditů dojde podle Komory auditorů ČR ke snížení transparentnosti podnikatelského prostředí (zhoršení zveřejňování závěrek a jejich kvality), zhoršení výběru daní (agresivnější daňová optimalizace), horší ochraně investorů, horšímu přístupu k financování a ke zvýšení reputačního rizika ČR v mezinárodním srovnání, například při hodnocení korupčního prostředí a boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Z celospolečenského hlediska k úspoře nákladů fakticky nedojde. Dojde pouze k přesunu nákladů a administrativní zátěže od neauditovaných společností na uživatele účetní závěrky (jiní podnikatelé, věřitelé, banky či stát při výběru daní a poplatků), tedy na celou společnost, uzavřela Komora.