Mzdové účetnictví

V poradně odpovídá

• 

  PhDr. Dagmar Kučerová

  (mzdový poradce)

  Redaktorka serveru Podnikatel.cz a lektorka mzdového účetnictví. Ekonomické vzdělání a několikaletou účetní praxi doplnila studiem pedagogiky na filozofické fakultě se specializací v oboru vzdělávání dospělých. Je držitelkou certifikátu Bilanční účetní a členkou Komory certifikovaných účetních. Mzdové účetnictví rovněž přednáší na fakultě managementu a ekonomiky.

Dotazy

• Jak určit pořadí exekučního příkazu: přikázání jiné peněžité pohledávky z titulu tzv.daňových bonusů

  Vážená paní doktorko Kučerová,

  obracím se Na vás s dotazem. Jedná se o exekuci – přikázání jiné peněžité pohledávky z titulu tzv. daňových bonusů a jejich pořadí. Nemůžu nikde najít, jak se určuje pořadí v tomto případě. Můžete mi prosím poradit, jak se určuje pořadí, když se sejde víc přikázání jiných peněžitých pohledávek z titulu tzv. daňových bonusů? Je to podle jejich doručení nebo se to řídí datem doručení prvního exekučního příkazu prvnímu plátci? Když byly doručeny dva exekuční příkazy přikázáním jiné peněžité pohledávky ve stejný den, bude se sražená částka taky dělit poměrem?

  Uvedu Vám konkrétní příklad:

  V roce 2017 k nám 6. března 2017 nastoupila zaměstnankyně, z potvrzení z úřadu práce vyplynulo, že má asi 11 exekucí. Všechny pohledávky jsou nepřednostní. Exekuční příkazy postupně přišly. Na první exekuční příkaz v pořadí nebyly prováděny srážky, protože povinná měla menší příjem – má 4 vyživovací povinnosti.
  30.3.2017 přišel exekuční příkaz na provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z titulu tzv. daňových bonusů. Takže jsem daňový bonus deponovala a po nabití právní moci zasílala na účet exekutora. 30. 5. 2017 přišel další exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky – na tento exekuční příkaz jsem srážku neprováděla.
  30.11.2017 – byl ukončen pracovní poměr na do určitou.

  V roce 2018 opět povinná nastoupila do práce dne 7.3.2018. Z loňského roku jsem znala tedy pořadí všech pohledávek. Vzápětí dorazily další exekuční příkazy přikázáním jiné peněžité pohledávky z titulu tzv. daňových bonusů od jiných exekutorů, které v loňském roce postihovaly pouze mzdu srážkami ze mzdy. Exekuční příkaz č. 1 z roku 2017 od prvního exekutora, který mzdu postihl přikázáním jiné peněžité pohledávky, však dorazil jiný – přišel původní exekuční příkaz z roku 2015 a usnesení o změně plátce z roku 2018 – o přikázání jiné pohledávky z titulu tzv. daňových bonusů už není zmínka.

  Proto mi není jasné, na jakou pohledávku mám deponovaný daňový bonus posílat. Jakým způsobem se v případě více příkazů jiné peněžité pohledávky z titulu tzv. daňových bonusů určuje pořadí? Zda tím, že pracovní poměr zanikl, zaniklo i pořadí z roku 2017? Nebo jestli i v tomto případě pořadí určuje první doručení exekučního příkazu prvnímu plátci.

  Děkuji za odpověď.

  Radka

  20. 9. 2018 14:02
  Detail s odpovědí

• Souběh srážek

  Dobrý den,

  Máme zaměstnance, který má nařízeny 3 exekuce: VZP – doručeno 19.7.2018 (25000,-), běžné výživné ( 6 500,- na 2 děti), dlužné výživné na 2 děti (120 000,- Kč) – doručeno 21.7. a InvestCapital doručeno 23.8.2018. Jakým způsobem mám rozdělit srážku ze mzdy? Má běžné výživné a dlužné výživné absolutní přednost před ostatními?

  Čistá mzda činí 20 672,- Kč, zaměstnanec není ženatý, žádné další děti nemá.

  Děkuji.

  Tereza

  10. 9. 2018 8:41
  Detail s odpovědí

• Jaký je správní postup při přepočítání požadované čisté mzdy na hrubou

  Dobrý den.

  Jaký je prosím správní přesný postup pro přepočítávání požadované čisté mzdy na hrubou.
  Pokud zaměstnanec má mít konkrétní částku mzdy v čistém, jak se dopočítám hrubé mzdy, která bude uvedena ve Mzdovém výměru?

  Moc děkuji

  M.Č.

  Marcela

  9. 9. 2018 15:05
  Detail s odpovědí

• FKSP u soukromé s.r.o.

  Dobrý den,

  jsem jednatelem nedávno založené s.r.o., firma má pouze 3 zaměstnance - jednatele na smlouvu o výkonu funkce a 2 na dohodu o provedení práce.
  Po poradě s právníkem mají všechny tyto smlouvy stanoveno, že zaměstnanci mohou čerpat benefity běžné pro pracovní smlouvy - tj. i čerpání z fondu kulturních a sociálních potřeb.
  Paní účetní kterou mám se s tím ale ještě nesetkala a tak si nevíme rady v některých bodech:
  1) musí se vést fond na nějakém speciálním bankovním účtu nebo stačí vést jen účetně, jako vyhrazené peníze?
  2) Musíme jako soukromé s.r.o. vyhradit nějakou přesnou částku ze zisku nebo je výše fondu na nás? Je nutné v takto malé společnosti stanovit směrnice pro založení a čerpání fondu nebo lze uvést nějak obecně, že čerpání schvaluje jednatel ve funkci valné hromady?
  3) aby byly příspěvky osvobozeny od daně, musí být poskytnuty bezpeněžně. Pokud ale nakupujeme permanentku na jógu např. pro jednatele nelze platit kartou ani převodem z účtu, ale z pokladny. Jednatel pak obdrží tuto permanentku. Je toto možné, aby byla tato částka osvobozena od daně z příjmu? Jak dokázat že čerpání šlo bezpeněžně, když peníze nešly z účtu ale z pokladny?

  Předem moc děkuji za odpověď.

  S pozdravem a přáním krásného dne
  MB

  Michaela

  17. 8. 2018 9:11
  Detail s odpovědí

• Údaje u dohodářů

  Vážená paní doktorko,
  potřebuje z principu mzdová účtárna znát u nově přijatých zaměstnanců, zejména v tomto případě u zaměstnanců přijatých na dohodu na práce konané mimo pracovní poměr, znát :
  - jejich předchozího zaměstnavatele,
  - jejich stav,
  - děti (jméno a RČ) včetně uplatnění odpočtu ano/ne
  - manžela/lku (jméno a RČ) včetně uplatnění odpočtu ano/ne ?
  Pokud si tento zaměstnanec vyplní Prohlášení poplatníka, je to jasné. Ale potřebuje to vědět u všech zaměstnanců i u dohodářů ?
  Děkuji pěkně za odpověď.

  Hana

  17. 8. 2018 7:26
  Detail s odpovědí

• Srážka ze mzdy a jiných příjmů - výživné

  Dobrý den.
  Máme zde nového zaměstnance, který pracuje na hlavní pracovní poměr se mzdou 15.000,- Kč (hrubého) měsíčně a zároveň má dohodu o provedení práce, kde se mu měsíční odměna bude pohybovat v rozsahu 6-10 tisíc hrubého. Tento zaměstnanec má nařízené srážky - výživné v celkové částce 10.000,-Kč měsíčně. Otázka zní, zda se srážka na toto výživné může provést i z odměny z DPP.
  Děkuji za odpověď.
  Kučera Zdeněk

  Zdeněk

  9. 8. 2018 9:08
  Detail s odpovědí

• DPČ a autorský honorář

  Dobrý den, chci se zeptat, jestli je u jednoho zaměstnavatele možná kombinace práce na DPČ s autorskými honoráři. Je možné u jednoho zaměstnavatele dělat jednu činnost na DPČ (20 hod. týdně) a zároveň od něho dostávat autorské honoráře přesahující 10.000 Kč měsíčně za jinou činnost? V současné době pro něho pracuji pouze za autorské honoráře a v brzké době se tam uvolní místo na poloviční úvazek, které mě zaujalo, ale chci pokračovat i v té autorské činnost, tak nevím, jestli se o místo můžu ucházet. Jiné příjmy nyní nemám. Děkuji za odpověď.

  Renata

  7. 8. 2018 10:17
  Detail s odpovědí

• 3 zaměstnanci , doba určitá a aktuální stav zbyt.dovolené

  Dobrý den, prosím o pomoc s výpočtem poměr.části nároku dovolené( všichni doba určitá do 31.10.18, roční nárok 25 dní, 8hod.prac.doba PO-PA, měsíční mzda) u zaměstnance A),B),C) zatím ke dni 31.7.18. Zaměstnankyně A) nastoupila 01.03.18 a odpracovala za 3/18 ..22dní, za 4/18..14dní práce pak jen ošetřovné/dále očr/, za 5/18 ..23dní práce,za 6/18 ..11dní práce a zas očr (dítě 5 let ),za 7/18..9dní práce a 3 dny dovča a zas očř(dítě 8 let). Můj dotaz zní na kolik má nárok dovolené k tomu 31.7.18, tedy rok 2018 na 3/12 či 4/12( od 1.6. či 1.7.18 ? OČR nově jako výkon práce=náhradní doba) což je 6 či 8,5 dní – 3 dní čerpáno= 3 dny či 5,5 dne je aktuálně? Zaměstnankyně B) nastoupila 13.12.17 odpracovala za12/17..13dní, rok 2018 za 1/18..23 dní práce, za 2/18 ..12 dní práce a 1 den dovče dál nemoc až do 31.3.18, za 4/18..15 dní práce a zbytek opět nemoc, za 5/18..23 dnů práce, za 6/18..19 dnů práce a 2 dny dovolené, za 7/18 ..12 dnů práce a 10 dní dovolené. Můj dotaz zní kolik přečerpala nároku dovolené k tomu 31.7.18, tedy za rok 2017 žádná a rok 2018 na 4/12 – 13 dní čerpáno= - 4,5 dne přečerpané dovolené aktuálně? Zaměstnanec C) nastoupil 06.11.17 a odpracoval ..19 dní,za 12/17 ..21 dní + 2soboty (8-12hod) dovolenou neměl, rok 2018 za 1/18..23 dnůpráce, za 2/18..13dnů +1den dovče a zbytek měsíce nemoc až do začátku 3/18 pak 9 dní práce a opět nemoc i začátkem 4/18 pak..18 dní práce + 3 soboty, v 5/18..13 dní práce a pak nemoc až do 31.7.18. Můj dotaz zní na kolik má nárok dovolené k tomu 31.7.18, tedy za rok 2017 bud 1/12 neb 2/12 ( díky těm sobotám) a za rok 2018 + 1/12 za leden či 2/12 i za duben (za 18 dní + 3 soboty) což je bud 4 – 1 den čerpané dovolené neb 8 –opět ten 1 den čerpané dovolené =tedy 3 neb7 dál aktuálně?Děkuji J.

  Jana

  6. 8. 2018 13:11
  Detail s odpovědí

• proplacení dovolené ve zkuš. době navíc s nemocenskou trvající 2,5 měsíce

  Dobrý den,
  chtěla bych se zeptat, jak vypočítat částku, která odpovídá náhradě mzdy za dovolenou zaměstnanci, u něhož vznikly trochu složitější okolnosti.
  Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 4.1.2018 na základě běžné pracovní smlouvy, zkušební doba 3 měsíce, 20 dní dovolené, běžná 8 hod. pracovní doba Po-Pá. Zaměstnanec si sjednal neschopenku 15.3. a výpověď jsem mu poslala poštou k 31.5.2018, přičemž doporučený dopis si vyzvedl též 31.5.2018. Tedy odpracováno má 54 dní (není to ani 60 dní) a nemocenskou 78 dní. Má nárok na proplacení dovolené i za dobu nemocenské, nebo jen za čistě odpracované dny, kterých bylo 54? Pochopila jsem ze zákoníku práce, že když neodpracoval 60 dní, tak je to pouze za odpracované dny, tedy za každých odpracovaných 21 dní, 1/12 roční dovolené. Tedy pokud odracoval 2x21 dní, tak 2/12 dovolené, je to tak správně? A co těch dalších 13 dní do 54, které zbývají, ty se mají také nějak přepočítávat? Nebo dokonce musím do doby zahrnout i nemocenskou? To by potom ale činilo až 8 dní proplacené dovolené za pouhých 54 odpracovaných, to by bylo na můj vkus trochu hodně. Ale dle § 214 mi připadá, že je to opravdou pouze za odpracované dny ne i za nemocenskou.
  Děkuji za odpověď
  Lucie

  Lucie

  16. 6. 2018 18:41
  Detail s odpovědí

• dotaz

  Paní v insolvenci zůstává nezabavitelná částka 10 896,-Kč (tj. ona jako povinná + jedna vyživovaná osoba). Vyživovanou osobou je dítě - 19 let, student střední školy. Dotaz zní - může si toto dítě přivydělat např. na DPP aniž by paní přišla o tu 1/4 hodnoty nezabavitelné částky na vyživovanou osobu.

  Libuše

  13. 6. 2018 7:52
  Detail s odpovědí

Položte nový dotaz