Poradna zodpovídá dotazy z oblasti mzdového účetnictví. Nejčastěji se jedná o dotazy týkající se pracovních poměrů a dohod konaných mimo pracovní poměr, zdanění mezd zaměstnanců a nemocenského pojištění.
Odpověď již od 299 Kč
Redaktorka serveru Podnikatel.cz a lektorka mzdového účetnictví. Ekonomické vzdělání a několikaletou účetní praxi doplnila studiem pedagogiky na filozofické fakultě se specializací v oboru vzdělávání dospělých. Je držitelkou certifikátu Bilanční účetní a členkou Komory certifikovaných účetních. Mzdové účetnictví rovněž přednáší na fakultě managementu a ekonomiky.
Ředitelka školy po vzdání se funkce k 31.12. a nepřijetí nové pracovní pozice pobírá do ukončení pracovního poměru plnou náhradu platu ve výši průměrného výdělku (dle ZP). Zaměstnavatel jí ukončuje pracovní poměr až po uplynutí více jak třech měsíců (tj. konkrétně leden-březen). Z čeho se vypočítává průměrný výdělek v dalším období (tj. duben a květen)? Který předpis toto upřesňuje?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, mám dotaz. Máme pana důchodce, který nám chodí vypomáhat, jen v době nemoci a dovolené kmenového zaměstnance. Když je kmenový zaměstnanec dlouhodobě nemocný (např. 2 měsíce) dáme důchodci pracovní smlouvu na dobu určitou.
Pokud má kmenový zaměstnanec dovolenou, tak nám důchodce pracuje na dohodu o PP (kterou má uzavřenou na jeden rok. ): Nejedná se o souběh zaměstnání v měsíci, ale např. v leden, únor je pracovní poměr, a např. červen, srpen je DPP. Je to takhle v pořádku??? V jednom měsíci nikdy nemá souběh PP a DPP stejného druhu práce.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, měla bych konkrétní dotaz. Zaměstnáváme v rámci plavecké školy plavčice. Týdenní úvazek je 40hod/týdně. Směny mají nepravidelné ( jeden den 12 hod., další den 4 hod. pak zase třeba 8 hod.).Chodí od pondělí do pátka a občas sobota. Vyrovnávací období jsou 3 měsíce. Dotaz je: když vychází za minulý měsíc 2 dny svátku na den, kdy měli naplánovanou směnu, ale z důvodu neprovozování plavecké školy nepracovali, musí si tu směnu napracovat nebo mají nárok na proplacení náhrad? Nevím jak to vyřešit, aby to bylo dle zákona.
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
zaměstnanec (rovnoměrně rozv. prac. doba, 40 hodin týdně) měl zůstatek dovolené z roku 2020 6 dnů, na konci ledna 2021 vznikla nemoc, tudíž dovolenou nevyčerpal, nemoc trvá do 22.4.2022. Má nárok na dovolenou z roku 2020 a musí ji vyčerpat ve dnech těch 6 dnů?? Děkuji Petra
Dobrý den,
prosím o radu. V naší firmě - máme jídelnu - závodní stravování. V současné době vedení společnosti chce zavést jinou formu stravování a to takovou, že kdo bude mít ranní směnu bude muset využívat jídelnu a kdo bude mít odpolední a noční směnu bude dostávat stravenky.
Je prosím takový tip stravování v jednom měsíci možný?
Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den
Fyzická osoba (OSVČ) chce uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, kterým je syn ve věku 21 let. Ten po maturitě rok pracoval a nyní byl přijat k prezenčnímu studiu VŠ. Na potvrzení o studiu je uvedeno: akademický rok 2021/2022, datum vystavení potvrzení: 29.6.2021. Na webu školy je uvedeno: Akademický rok 2021/2022 začíná 6. září 2021 a končí 11. září 2022.
Poradíte prosím, zda může otec uplatnit slevu již od července 2021, anebo až od září či od října? A mělo by na uplatnění slevy vliv, kdyby syn o prázdninách pracoval, ať už na DPP do 10 tis., anebo standardní pracovní poměr?
Děkuji, Petr K.
Dobrý den,
zaměstnankyně předložila potvrzení o zaplacených úrocích - stavební spořitelna České spořitelny/smlouva o úvěru ze stavebního spoření. Dlužník je pouze moje zaměstnankyně. Účel úvěru - změna, údržba domu. Zaměstnankyně ale na začátku roku 2021 darovala dům synovi, čili změna vlastníka-nově jen syn. Zaměstnankyně tam má věcné břemeno užívání. Zaměstnankyně má trvalé bydliště jinde.
Mám 2 dotazy.
1) můžu jí uplatnit tyto úroky z úvěru, pokud v době bydlí zaměstnankyně( i když má trvalé bydliště jinde)? I když již není k 31.12.2021 vlastníkem?
2) můžu jí uplatnit tyto úroky z úvěru, pokud se v domě již vůbec nezdržuje? Bydlí jinde, ale v domě se zdržuje její rodinný příslušník - syn. Tudíž splňuje podmínku na základě toho, že bytovou potřebu užívá rodinný příslušní-syn?
děkuji
Vrobelová
Zaměstnavatel má zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
> Dle kolektivní smlouvy má vyrovnávací období 52 týdnů.
>
> Průběžně se stává, že si zaměstnanci musí vzít směnu navíc, aby byl
> zajištěn chod zaměstnavatele (zaměstnanci s tím nemají problém, max.
> počet přesčasových hodin za rok se dodržuje), někdy se plán služeb
> (týdenní rozvržení pracovní doby) změní i v průběhu roku, takže se
> zaměstnanci, který měl směny navíc zase kompenzačně dá na další období
> méně směn. Ale není to pokaždé, takže když to zprůměrujeme až po 52
> týdnech, tak většinou tam každému zůstane pár směn přesčasových.
>
> Moje otázka je:
>
> Lze skutečně až po uplynutí celého vyrovnávacího období zkalkulovat
> podle počtu skutečně odpracovaných hodin za celé vyrovnávací období,
> zda jsou nějaké přesčasy a až pak případně sjednat-poskytnout náhradní
> volno?
>
> Nebo to musím řešit v každém kalendářním měsíci právě podle předem
> daného týdenního rozvržení pracovní doby?
>
> Pro úplnnost uvádím, že se jedná o zaměstnavatele z rozpočtové sféry,
> tj. poskytujícího plat nikoli mzdu.
>
> Moje úvaha je takováto: Definice přesčasu je jasně stanovená jako
> práce nad rámec předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo
> rámec rozvrhu pracovních směn. Takže zaměstnavatel by měl v zásadě
> vždy vědět, co bylo v rámci předem daného rozvržení a co již bylo
> přesčasem, a to i u nepravidelně rozvržené pracovní doby. Měl by proto
> každý měsíc přesčasy vyhodnotit a buď dát příplatek nebo náhradní
> volno dle dohody. Anebo vidím řešení v tom, že hned na začátku
> vyrovnávacího období zaměstnavatel uzavře s každým zaměstnancem
> dohodu, že za přesčasy se bude poskytovat náhradní volno s tím, že
> určení data čerpání je na zaměstnavateli, a to až do např. do jednoho
> roku a dvou měsíců po výkonu práce přesčas (§127 - dohodu zákon
> připouští); po 52 týdnech to vyhodnotí a pak poskytne náhradní volno
> (ať to tedy nemusí hodnotit každý měsíc). Nepřijde mi ale správná
> praxe, že se bez dalšího (bez dohody předem) hodiny za celých 52 týdnů
> jednoduše sečtou až po 52 týdnech (nevím, jestli vůběc řeší, že směny
> navíc byly mimo rámec rozvržení), protože pak např. za přesčas z února
> by byl buď příplaten nebo náhradní volno až vlastně za rok. Nadto si
> myslím, že institut vyrovnávacího období v návaznosti na přesčasy
> zákon stanoví proto, aby se zprůměroval možný počet přesčasových hodin
> za vyrovnávací období, ale ne proto, abych teprve po uplynutí
> vyrovnávacího období zjišťovala, co bylo a co nebylo přesčasem. Ale
> třeba se pletu.
>
> Zaměstnavatel rozhodně nemá v úmyslu jakkoli zaměstnance krátit, ale
> hledá nejpohodlnější, ale správné řešení.
>
Dobrý den,
zaměstnankyně je od roku 2018 na rodičovské dovolené. Od 1. 3. 2021 nastoupila na mateřskou dovolenou (druhé dítě), poté začala čerpat rodičovskou dovolenou. Po skončení mateřské dovolené nenastoupila na řádnou dovolenou. Pracovní poměr jí skončil dle smlouvy dne 31. 12. 2021.
Má nárok na proplacení řádné dovolené za rok 2021? Pokud ano, kolik hodin a z jakého základu se bude počítat?
Děkuji
Dobrý den paní Kučerová,
navazuji na dotaz ze včerejšího školení. Ráda bych se ještě jednou prosím zeptala.
Máme docházkový systém, kde jsme nově zavedli elektronické schvalování dovolených, náhradního volna...
zaměstnanec elektronicky požádá a vedoucí elektronicky schválí nebo zamítne. je tam vidět, na které dny je o dovolenou žádáno a kdy vedoucí schválil/zamítl.
jde nám tedy o to zda můžeme mít takto v elektronické podobě a případně na konci měsíce jen vyjet nějakou sestavu např. za jednotlivá oddělení, kde podepíše přímý nadřízený? Nebo je nutné mít vyplněné žádanky v papírové podobě s podpisy? Pokud ano, prosím o vysvětlení proč.
Děkuji za Vaši odpověď Havrdová