Firma Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert prohrála u Nejvyššího správní soudu (NSS) spor ohledně dotací. Soud potvrdil, že firma byla kvůli Babišově střetu zájmů vyřazena z administrace dotace oprávněně. Jedná se už o dvanáctou prohru Agrofertu v řadě.
Další prohra Agrofert kvůli Babišově střetu zájmů
Jak už server Podnikatel.cz informoval před několika týdny, během prvních měsíců letošního roku prohrály firmy z holdingu Agrofert řadu sporů se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) ohledně dotací. Před dvěma týdny pak firma Agrofert (konkrétně její dceřiná společnost Kostelecké uzeniny) bývalého premiéra Andreje Babiše přidala dvanáctou prohru u NSS v řadě.
Stejně jako v předešlých případech šlo o to, že SZIF ukončil administraci žádostí firem o evropské dotace kvůli střetu zájmů, který by vedl k poskytnutí dotace v rozporu s právními předpisy. Z financování EU byla totiž kvůli střetu zájmů vyloučena firma Schrom Farms z holdingu Agrofert a SZIF tak z preventivních důvodů pozastavil administraci dalších 37 projektů podaných společnostmi z koncernu Agrofert, protože by je EU neproplatila.
Přečtěte si také:
Babišův střet zájmů vyšel Agrofert draho, přišel o dotace za více než půl miliardy
Podmínky je nutné splnit po celou dobu administrace dotace
Stejně jako u předchozích případů firma argumentovala, že k pozastavení administrace dotace došlo v důsledku auditního šetření a politické činnosti Andreje Babiše, který byl sice v okamžiku zahájení auditu předsedou vlády, v době rozhodování o dotaci však již nikoli. Podle společnosti Kostelecké uzenin došlo k zamítnutí dotace proto došlo z důvodu rizika neproplacení poskytnutých státních prostředků Evropskou komisí, a nikoli pro existenci střetu zájmů. Založil‑li proto nyní žalovaný své rozhodnutí na závěru o porušení § 4c zákona o střetu zájmů, mělo být jeho rozhodnutí podrobeno dodatečné soudní kontrole. Tomu se však městský soud vyhnul,
doplňuje argumentaci firmy NSS.
NSS ale opět kasační stížnost Agrofertu odmítl. Předně soud zopakoval, že soulad s příslušnou právní úpravou (tedy včetně vyloučení střetu zájmů) musel trvat po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání. Jakkoliv je proto možno stěžovateli přisvědčit potud, že v době rozhodování žalovaného byla situace skutečně jiná, podstatná je okolnost, že žádost stěžovatele nesplňovala stanovené podmínky pro přiznání dotace. Žalovaný totiž v souladu se závěry auditního šetření Komise posuzoval existenci střetu zájmů ke dni podání žádosti a poukazoval i na zmíněnou kapitolu 4 písm. k) obecné části A Pravidel, z níž bez pochyb plyne, že podmínka způsobilosti žadatele musí být splněna právě již od data podání žádosti, tedy nikoliv pouze v době, kdy se rozhoduje o přiznání dotace (resp. v posuzované věci o ukončení administrace žádosti). Žalovaný tak dostatečně vyložil, že žadatel musí splňovat předepsané podmínky pro poskytnutí dotace po celou dobu administrace žádosti o dotaci, aniž je rozhodné, zda v průběhu administrace žádosti střet zájmů případně pominul,
upřesnil v rozsudku NSS.
Střet zájmů a neproplacení dotace nelze oddělovat
Soud dále argumentaci firmy, že k zamítnutí dotace došlo z důvodu rizika neproplacení poskytnutých státních finančních prostředků Komisí a nikoliv z důvodu existence střetu zájmů, označil za lichou a nelogickou. V nyní posuzovaném případě totiž tyto dvě skutečnosti od sebe nelze rozumně oddělovat a nečinil tak ani městský soud. Proto Nejvyšší správní soud opakuje: k neproplacení dotace Komisí by došlo z důvodu střetu zájmů, a právě proto Česká republika nebyla ochotna financovat předložený projekt za situace, kdy by s určitostí následně nedošlo k proplacení těchto finančních prostředků Evropskou komisí. V tomto případě by se totiž jednalo o stoprocentní financování ze státního rozpočtu, na čemž ze zcela pochopitelných důvodů Česká republika neměla zájem,
uzavřel NSS.
Odborný zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu
ČLÁNKY DO MAILU