Hlavní navigace

Je výhodné mzdu a pracovní náplň uvádět v pracovní smlouvě?

27. 8. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zjistili jsme, pro koho je výhodné zahrnutí pracovní náplně a mzdového výměru do pracovní smlouvy a jak na jejich změny v souladu se zákonem.

Mzdový výměr a pracovní náplň jsou někdy vypracovány samostatně, jindy součástí pracovní smlouvy. Jak je to s jejich změnami a co je z pohledu zaměstnavatele výhodnější? Stanovit je samostatně nebo zahrnout do pracovní smlouvy? Poradili odborníci. 

Čtěte také: Chcete někoho propustit pro nadbytečnost? Musíte ji případně prokázat

Náležitosti pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí v souladu s § 34 zákoníku práce obsahovat:

  • druh práce 
  • místo výkonu práce
  • den nástupu do práce.

Na těchto základních náležitostech se musí zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout. Ze smlouvy by pak mělo být rovněž zřejmé, mezi kým byla podepsána a kdo je zaměstnavatel a kdo zaměstnanec a ve smlouvě by měl být datum a podpis. Jakékoliv jiné náležitosti pracovní smlouva obsahovat nemusí, ujistil server Podnikatel.cz Zdeněk MálekAdvokátní kanceláře Tomáš Rašovský. Dodal, že zákoník práce upravuje některé další (nepovinné) instituty pracovního práva, které musí být písemně a na kterých se strany musí dohodnout. Jde např. o stanovení zkušební doby, prodloužení výpovědní doby, dohodu o výplatě mzdy na účet zaměstnance apod. 

Čtěte také: Přijímáte nové zaměstnance? Proškolte je v rámci stáže ve firmách

Pracovní náplň a mzdový výměr

Co ale s pracovní náplní a mzdovým výměrem? Mohou být součástí pracovní smlouvy? Advokát Málek vysvětluje, že pracovní náplň a mzda může být stanovena jak jednostranným úkonem 
zaměstnavatele, tak dvoustrannou dohodou. 

1. Pracovní náplň

U pracovní náplně je obvyklé, že se stanoví jednostranným úkonem. Dvoustrannou dohodou (pracovní smlouvou) musí být určen a dohodnut pouze druh práce. Pracovní náplň pak slouží spíše jako zdroj informací pro zaměstnance, co ten který zaměstnanec bude vykonávat, a může být určena jednostranně. V takovém případě musí odpovídat druhu práce a zaměstnavatel nemůže zaměstnanci určit pracovní náplň, která by byla v rozporu se sjednaným druhem práce. Naopak, pokud zaměstnavatel zadá zaměstnanci práci, která není součástí náplně práce, ale patří do daného druhu práce, pak je zaměstnanec povinen takovou práci vykonat. Jestliže je však pracovní náplň součástí smlouvy (pracovní či jiné), je pro zaměstnavatele i zaměstnance tato smlouva závazná a zaměstnavatel by jinou než náplní práce určenou práci zaměstnanci přidělovat neměl. 

Shrnutí: 

  • Pracovní náplň je součástí smlouvy (dvoustranná dohoda) – zaměstnavatel přiděluje pouze práce uvedené v pracovní náplni.
  • Pracovní náplň je stanovena samostatně (jednostranně zaměstnavatelem) – přidělené práce musí odpovídat sjednanému druhu práce. Pracovník musí takové práce vykonat i když nejsou výslovně uvedeny v pracovní náplni.

2. Mzdový výměr a jeho změny

Mzda může být stanovena v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo mzdovém výměru. V souladu s § 114 zákoníku práce musí být sjednána, stanovena či určena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis.

Čtěte také: Víme, o kolik porostou daně v příštím roce. Připravili jsme jednoduchou tabulku

Od způsobu stanovení mzdy se odvíjí její případné změny. Správný postup objasnil odborník na pracovní právo advokát Zdeněk Málek.

  1. Pokud je mzda určena pracovní smlouvou nebo kolektivní smlouvou, může být změněna pouze dvoustranným právním úkonem - dohodou.
  2. Jestliže je stanovena vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem, může zaměstnavatel tuto mzdu změnit i jednostranně – změnou vnitřního předpisu nebo vydáním nového mzdového výměru. 
  3. Avšak kdyby vedle sebe existovalo více dokumentů stanovujících mzdu (např. mzdový výměr i pracovní smlouva nebo pracovní smlouva a vnitřní předpis), pak si zaměstnanec může vybrat, kterou ze stanovených mezd chce, resp. platí pro něj mzda nejvýše stanovená. 

Do smlouvy nebo samostatně

Je tedy důležité si uvědomit, zda se jedná o dohodu obou účastníků nebo jednostranný úkon zaměstnavatele. Od toho se odvíjí i případné změny pracovní náplně či výše mzdy. Nabízí se otázka, zda tedy není výhodnější do pracovní smlouvy psát pouze základní základní náležitosti. Záleží, zda na problematiku pohlížíme z pohledu zaměstnance či zaměstnavatele.

skoleni_15_4

  • Pro zaměstnance je nejlepší, pokud mají náplň práce i mzdu sjednanou ve smlouvě jako dvoustraném úkonu, který bez jejich vůle nemůže zaměstnavatel jednostranně změnit. 
  • Pro zaměstnavatele je naopak lepší pracovní náplň i mzdu určit jednostranně, aby uvedené mohl dle potřeb změnit.

I jednostranný úkon má své hranice

To ale neznamená, že pravomoci zaměstnavatele jsou neomezené. Samostatný mzdový výměr využívají někteří zaměstnavatelé k tomu, aby mohli libovolně manipulovat se mzdou, kterou budou zaměstnanci poskytovat. Právník z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský upozorňuje, že mzda musí především dosahovat částky minimální mzdy a zaručené mzdy. Za stejnou práci přísluší zaměstnancům stejná mzda, kdy stejnou prací se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, které se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (§ 109 zákoníku práce). Není tak možné manipulovat se mzdou zaměstnance zcela libovolně, a to i když bude stanovena jednostranně, mzdovým výměrem, varuje zaměstnavatele advokát Zdeněk Málek.  

Foto: www.isifa.com

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).