Navazující a souběžná zaměstnání pro účely JMHZ

Zaměstnavatel hlásí všechny zaměstnance bez ohledu na vznik účasti na nemocenském pojištění, tedy dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a jiná plnění, například odměny za výkony funkce atd. Pro každé souběžné zaměstnání u téhož zaměstnavatele se podává „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“ samostatně, tj. i v případě, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem další pracovněprávní vztah. Každé z těchto zaměstnání bude mít svůj samostatný identifikátor (ID zaměstnání). Zaměstnanec může například souběžně vykonávat pracovní poměr, funkci jednatele a dohodu o provedení práce. Jen je pro účely měsíčního hlášení nezbytné určit, které ze zaměstnání je primární. Nebude-li primární zaměstnání označeno, měsíční hlášení zaměstnavatele (MHZ) bude vyhodnoceno jako formálně vadné.

Navazující zaměstnání

Zásadně se mění postup u navazujících zaměstnání. Pokud bude po skončení pracovního poměru po 1. dubnu 2026 sjednán další pracovní poměr u téhož zaměstnavatele tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a platí pro ně stejné podmínky účasti na pojištění, podává se „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“ (akce 1) i v tomto případě. 

Jelikož se nově nebudou hlásit jen zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění, musí se každé zaměstnání hlásit zvlášť bez ohledu na účast na pojištění. Je proto je nezbytné hlásit i trvání každého ze zaměstnání, přestože účast na nemocenském pojištění trvá nepřetržitě.

U běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala po 1. dubnu 2026 (pracovní poměr navazuje na další pracovní poměr, dohoda o provedení práce na dohodu o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti) je nezbytné nahlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska nemocenského pojištění pak dojde samostatně k posouzení a vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění. Zde tedy dochází k zásadní změně oproti dosavadnímu postupu. Registrace se podává i v případě bezprostřední návaznosti stejného druhu pracovněprávního vztahu, pro který platí stejné podmínky účasti na pojištění.

Přečtěte si také:

Spouští se nová služba pro zaměstnavatele pro sdělení identifikátorů pro JMHZ

Příklad navazujícího zaměstnání s odlišným datem nástupu

Zaměstnanec má sjednánu dohodu o pracovní činnosti (nejde o zaměstnání malého rozsahu) od 1. ledna 2026 do 30. června 2026. Od následujícího dne bude sjednána druhá dohoda o pracovní činnosti, tj. od 1. července do 31. prosince 2026 s datem nástupu 15. července 2026 (opět nejde o zaměstnání malého rozsahu). 

V tomto případě bezprostředně navazuje stejný druh pracovněprávního vztahu a platí pro obě zaměstnání stejné podmínky účasti na pojištění. Zaměstnavatel odešle za zaměstnance podání týkající se ukončení prvního zaměstnání „Registrace zaměstnance – skončení zaměstnání“ a následně zašle podání týkající se nástupu „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“ s uvedením: nástup do zaměstnání 15. července 2026 a datum vzniku zaměstnání 1. července 2026. 

U navazujících zaměstnání stejného druhu a se stejnými podmínkami účasti na pojištění zůstává nepřetržitá účast na pojištění zachována, doba pojištění v tomto případě trvá bez přerušení. Pro výpočet dávek se v takovém případě uvádí rozhodné období, které spadá do prvního zaměstnání, ale nástup do zaměstnání se uvede skutečný podle nového zaměstnání. Pro NEMPRI se započitatelný příjem sečte za oba pracovněprávní vztahy a bude uvedena jedna souhrnná částka za celý kalendářní rok 2026. Obdobně to platí pro vyloučené dny, opět se sečtou za oba pracovněprávní vztahy dohromady. 

Změna služebního místa

U státních zaměstnanců ve služebním poměru bude při změně služebního místa postup obdobný jako u zaměstnanců v pracovní poměru. Rozhodující je, zda jde o stejný služební úřad. Pokud dojde ke změně služebního místa v rámci stávajícího služebního úřadu, nahlásí zaměstnavatel příslušné územní správě sociálního zabezpečení převod zaměstnance k nové mzdové účtárně (pokud k takové změně dochází). Jde o podobnou situaci jako v případě „přeložení“ zaměstnance v pracovním poměru na jiné pracovní místo. Nedochází k ukončení a novému vzniku pojistného vztahu. Mění se pouze místo výkonu práce, skončení zaměstnání a nový nástup se nehlásí.

Jestliže bude státní zaměstnanec přeřazen na jiné služební místo na jiný úřad,  dochází z hlediska zákona o státní službě ke změně služebního poměru. Dosavadní zaměstnavatel (služební úřad) oznámí „Registrace zaměstnance – skončení zaměstnání“ a nový zaměstnavatel (jiný služební úřad) oznámí den nástupu prostřednictvím „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“. V tomto případě jde o dva různé zaměstnavatele, ne o bezprostředně navazující pracovní poměry u téhož zaměstnavatele.