V předchozím článku jsme popisovali registraci zaměstnance pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele od 1. dubna 2026. Nyní se zaměříme na souběžná a navazující zaměstnání.
Co se dozvíte v článku
Souběžná zaměstnání a jejich registrace
Zaměstnanci s nástupem od 1. dubna do 30. června 2026 budou hlášeni již do rozšířeného registru pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), a to ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání nebo zaměstnavateli, vznikla povinnost poskytovat plnění či bylo toto plnění zaměstnanci poprvé poskytnuto. Výjimka je stanovena pro zaměstnance ze zahraničí, kteří musí být přihlášeni nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce, maximálně 8 kalendářních dní před datem nástupu do zaměstnání.
Zaměstnavatel hlásí všechny zaměstnance bez ohledu na vznik účasti na nemocenském pojištění, tedy dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a jiná plnění, například odměny za výkony funkce atd. Pro každé souběžné zaměstnání u téhož zaměstnavatele se podává „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“ samostatně, tj. i v případě, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem další pracovněprávní vztah. Každé z těchto zaměstnání bude mít svůj samostatný identifikátor (ID zaměstnání). Zaměstnanec může například souběžně vykonávat pracovní poměr, funkci jednatele a dohodu o provedení práce. Jen je pro účely měsíčního hlášení nezbytné určit, které ze zaměstnání je primární. Nebude-li primární zaměstnání označeno, měsíční hlášení zaměstnavatele (MHZ) bude vyhodnoceno jako formálně vadné.
Navazující zaměstnání
Zásadně se mění postup u navazujících zaměstnání. Pokud bude po skončení pracovního poměru po 1. dubnu 2026 sjednán další pracovní poměr u téhož zaměstnavatele tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a platí pro ně stejné podmínky účasti na pojištění, podává se „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“ (akce 1) i v tomto případě.
Jelikož se nově nebudou hlásit jen zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění, musí se každé zaměstnání hlásit zvlášť bez ohledu na účast na pojištění. Je proto je nezbytné hlásit i trvání každého ze zaměstnání, přestože účast na nemocenském pojištění trvá nepřetržitě.
U běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala po 1. dubnu 2026 (pracovní poměr navazuje na další pracovní poměr, dohoda o provedení práce na dohodu o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti) je nezbytné nahlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska nemocenského pojištění pak dojde samostatně k posouzení a vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění. Zde tedy dochází k zásadní změně oproti dosavadnímu postupu. Registrace se podává i v případě bezprostřední návaznosti stejného druhu pracovněprávního vztahu, pro který platí stejné podmínky účasti na pojištění.
Příklad navazujícího zaměstnání s odlišným datem nástupu
Zaměstnanec má sjednánu dohodu o pracovní činnosti (nejde o zaměstnání malého rozsahu) od 1. ledna 2026 do 30. června 2026. Od následujícího dne bude sjednána druhá dohoda o pracovní činnosti, tj. od 1. července do 31. prosince 2026 s datem nástupu 15. července 2026 (opět nejde o zaměstnání malého rozsahu).
V tomto případě bezprostředně navazuje stejný druh pracovněprávního vztahu a platí pro obě zaměstnání stejné podmínky účasti na pojištění. Zaměstnavatel odešle za zaměstnance podání týkající se ukončení prvního zaměstnání „Registrace zaměstnance – skončení zaměstnání“ a následně zašle podání týkající se nástupu „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“ s uvedením: nástup do zaměstnání 15. července 2026 a datum vzniku zaměstnání 1. července 2026.
U navazujících zaměstnání stejného druhu a se stejnými podmínkami účasti na pojištění zůstává nepřetržitá účast na pojištění zachována, doba pojištění v tomto případě trvá bez přerušení. Pro výpočet dávek se v takovém případě uvádí rozhodné období, které spadá do prvního zaměstnání, ale nástup do zaměstnání se uvede skutečný podle nového zaměstnání. Pro NEMPRI se započitatelný příjem sečte za oba pracovněprávní vztahy a bude uvedena jedna souhrnná částka za celý kalendářní rok 2026. Obdobně to platí pro vyloučené dny, opět se sečtou za oba pracovněprávní vztahy dohromady.
Poznámka: Po spuštění JMHZ se postup změnil – den sjednání a den nástupu musí být stejný – upozornění autorky doplněno po datu vydání článku.
Změna služebního místa
U státních zaměstnanců ve služebním poměru bude při změně služebního místa postup obdobný jako u zaměstnanců v pracovní poměru. Rozhodující je, zda jde o stejný služební úřad. Pokud dojde ke změně služebního místa v rámci stávajícího služebního úřadu, nahlásí zaměstnavatel příslušné územní správě sociálního zabezpečení převod zaměstnance k nové mzdové účtárně (pokud k takové změně dochází). Jde o podobnou situaci jako v případě „přeložení“ zaměstnance v pracovním poměru na jiné pracovní místo. Nedochází k ukončení a novému vzniku pojistného vztahu. Mění se pouze místo výkonu práce, skončení zaměstnání a nový nástup se nehlásí.
Jestliže bude státní zaměstnanec přeřazen na jiné služební místo na jiný úřad, dochází z hlediska zákona o státní službě ke změně služebního poměru. Dosavadní zaměstnavatel (služební úřad) oznámí „Registrace zaměstnance – skončení zaměstnání“ a nový zaměstnavatel (jiný služební úřad) oznámí den nástupu prostřednictvím „Registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“. V tomto případě jde o dva různé zaměstnavatele, ne o bezprostředně navazující pracovní poměry u téhož zaměstnavatele.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU